Svérázná žena, o které Česká televize dokonce loni natočila jeden díl pořadu Cesty víry, studovala Biblickou a misijní školu v Hradci Králové a také Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Eda, která má za sebou i zkušenost života na ulici a dostala se do situace, kdy žebrala o jídlo, se nakonec stala vikářkou pražského sboru Lutherské evangelické církve augsburského vyznání.

Vikářka Eduarda Heczková věří, že manžel najde práci společně utáhnou nájem.
Autor: Česká televize

Pomoc lidem z okraje společnosti

„Nejraději mám Boha a hned po něm lidi,“ vyznala se v dokumentu Eduarda „Moc mne baví lidem pomáhat. Když se mi to nedaří, jsem smutná. Nejvíce mi leží na srdci lidé bez domova a ostatní lidé na okraji společnosti. Když se zrovna nezabývám svým synáčkem, manželem, přáteli či lidmi, kteří potřebují pomoci, ráda si čtu, chodím do přírody, píši básně,“ uzavírá svou charakteristiku.

Nemají na nájem

Teď ale podle svých slov potřebuje pomoci ona sama. Spolu se svou rodinou a bývalým bezdomovcem Jiřím (73), kterého se s manželem před šestnácti lety ujali, žijí v pronajatém starším domku 3+1 se skladovacím prostorem v Úněticích u Prahy.

„Já sice pracuji a manžel také pracoval v Praze, ale když nám končil poslední pronájem v Praze, nic levnějšího jsme v Praze nenašli, a tak jsme šli za Prahu. Nájem včetně poplatků tu platíme bez pár korun 17 tisíc,“ popsala pro Blesk.cz Eda s tím, že dokud ekonom Stanislav pracoval, žili skromně a s příjmy si vystačili.

S rodinou.
Autor: Česká televize

Najde se práce?

„Ovšem nyní již čtvrtý měsíc bere podporu v nezaměstnanosti. Je pro něj velmi obtížné najít nějakou práci. Celý svůj profesní život pracoval jako vysokoškolský pedagog, konkrétně vyučoval makroekonomii, mikroekonomii a další teoretické ekonomické předměty. V oboru zatím nic nenašel a učit na nižších stupních škol nemůže, protože nemá pedagogické vzdělání,“ vysvětluje vikářka a dodává:„Samozřejmě hledá i jiné práce, ale vzhledem k jeho různým zdravotním omezením zatím nic nenašel. Tak jsme se dostali do situace, kdy nemáme peníze na nájem.“

Rodina také potřebuje skladovací prostor. „Za Dům Agapé, z. s.,  tam máme sklad potravin vybraných na potravinových sbírkách, které se konají jednou až dvakrát ročně. Tyto potraviny v průběhu roku dále distribuujeme mezi bezdomovce, chudé lidi, chudé rodiny,“ upřesňuje Eduarda Heczková.

Syn do Klokánku?

Ona i její manžel teď žijí ve strachu, kam půjdou, pokud nebudou moci platit nájem. „Bojíme se, že se dostaneme v lepším případě do azylového domu pro rodiny, v horším případě na ulici a syn do Klokánku. Já jsem už na různé provizorní formy bydlení zvyklá, ale to jsem byla ještě sama. Manžel nic takového dosud nezažil. Ale hlavně se bojíme kvůli Jarouškovi, neradi bychom o něj, byť jen dočasně, přišli,“ dodává s tím, že bude vděčná za jakoukoliv nabídku pomoci.

Fotogalerie
5 fotografií