Do Evropy míří jen minimum nelegálních migrantů, problémy ale nezmizely

Uprchlíci a migranti připlouvají z řeckých ostrovů na pevninu v září 2020 © EPA

I malý počet nelegálních migrantů přicházejících do Evropy stačí k tomu, aby téma zůstávalo vysoce politicky citlivé. Klíčovou výzvu následujících let představuje obnovení důvěry.

Evropská unie začala vyjednávat o rozsáhlé reformě společné migrační a azylové politiky, která má mimo jiné zavést udržitelný systém pro případ dalších migračních krizí. Na průlom v tomto citlivém tématu se marně čeká už pět let, členské země se zatím nedokázaly shodnout. EU jako celek v tomto ohledu do jisté míry selhala, unijním institucím, především Evropské komisi, se zatím nepodařilo zprostředkovat kompromis.

Ačkoliv legální migrace do evropských zemí stále pokračuje, nelegální či neregulerní vstupy do Evropy se v porovnání s roky 2015 a 2016 dramaticky snížily, a jsou letos méně než desetinové.

„Situace se změnila výrazně, významným okamžikem bylo uzavření dohody s Tureckem, což znamenalo výrazný pokles žadatelů o mezinárodní ochranu ze Sýrie. Zároveň ta čísla klesají díky spolupráci Itálie a celé EU s Libyí, kdy je pro lidi mnohem komplikovanější překročit Středozemní moře,“ vysvětlila na nedávné on-line debatě pořádané think tankem EUROPEUM ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Dalším významným faktorem podle ní je uzavření tzv. balkánské trasy.

Uklidnění situace však není pouze o tom, že se migranti a uprchlíci nemají kudy do Evropy dostat. Čísla se podle Faltové snižují také v návaznosti na proměňující se situaci v některých zemích, ze kterých lidé prchali. Například Afghánistán už Evropská unie zařazuje mezi bezpečné země.

Návrh Paktu o migraci a azylu přichází za této relativně „klidné situace“ proto, že vyjednávání mohou zabrat několik let a začít s nimi později by mohlo znamenat nedostatečnou připravenost na budoucí problémy a další případný kolaps jako v letech 2015 a 2016.

Nový migrační pakt: Komise chce do řešení zapojit všechny státy

Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.

Současné problémy

Ačkoliv se čísla příchozích migrantů a uprchlíků podstatně snížila, některé stávající problémy zůstávají nebo se objevují nové. Jak upozornila Faltová, například v Libyi vznikají detenční zařízení, kde dochází k porušování lidských práv, v „katastrofálních podmínkách“ prý žijí migranti také v balkánských zemích. Velice problematická zůstává nadále i situace na řeckých ostrovech.

Podle odborníka na migraci Víta Novotného z bruselského Martensova centra by se neregulerní migrace měla nadále snižovat skrze spolupráci se třetími zeměmi. „Migrace do Evropy samozřejmě pokračuje, bude pokračovat a měla by pokračovat i dále do budoucna, ale pouze legálními kanály. Státy EU mají zájem na tom, aby získávaly talenty z dalších zemí, aby poskytovaly azyl lidem, kteří si to zaslouží,“ uvedl na debatě Novotný.

Faltová souhlasila s tím, že je potřeba jednat se třetími státy, ale nastavit systém jinak než doposud. Zároveň varovala před tím, aby evropské země zcela uzavíraly svá území a neumožnily lidem v nouzi žádat o mezinárodní ochranu. Jak připomněla, společně se skutečně nelegálními migranty se do Evropy dostávají i legitimní uprchlíci, řada z nich ale nemůže legálně opustit svůj stát, kde jsou pronásledováni.

„Pokud by došlo k výraznému omezování přístupu na [evropské] území, tak bychom se dostali do situace, kdy nebudeme dodržovat mezinárodní závazky, které nám plynou ze Ženevské úmluvy. Musíme zajistit přístup k azylové proceduře,“ vyzvala ředitelka.

Nový migrační pakt se má věnovat mimo jiné právě vytvoření efektivního a udržitelného azylového systému.

Komise vyšla vstříc kritikům migračních kvót. S uprchlíky se zachází jako se zbožím, upozorňuje expertka

Nový Pakt o migraci a azylu je výsledkem snahy vybalancovat diametrálně rozdílné názory zemí EU na migraci a její řešení. Expertka na azylovou politiku Markéta Votoupalová však ústupky vůči Visegrádské čtyřce považuje za příliš velké.

Politická citlivost a nedůvěra

I když je nelegálních příchodů do Itálie nebo na Maltu pouhý zlomek než před několika lety, podle Novotného stále představují velký problém, a to v politické rovině. Kontroverzní otázkou zůstává, kdo má za příchozí migranty převzít odpovědnost.

„Toto drama vyvrcholilo před dvěma lety, tedy v době italského ministra vnitra [Mattea] Salviniho, který tuto otázku velmi zpolitizoval, a odmítal zakotvení lodí neziskových organizací zachraňujících lidi ve středomořském prostoru. Tato dramata stále pokračují, nicméně už ne pod tak velkým dohledem kamer. Jsou na pozadí i vzhledem k současné epidemiologické situaci,“ podotkl Novotný.

Jihoevropské státy jsou podle něj stále nespokojené s tím, že se vše nechává na nich. „Občas se některá země uvolí k tomu přijmout migranty, například nedávno z řeckých ostrovů, kdy Německo, Finsko a další státy přijaly nejdříve děti a pak další migranty z ostrova Lesbos a z řecké pevniny. To ale stále nestačí,“ upozornil expert.

Největší současný problém představuje podle Faltové neschopnost členských států se dohodnout. Řecko, Malta nebo Itálie se v jejích očích cítí osamoceny oprávněně. Dosavadní dublinský systém, tedy že za vyřízení azylové žádosti je zodpovědný stát prvního vstupu, byl podle ní nedokonalý a nespravedlivý už od začátku, a s vyššími počty příchozích se neochota dalších států podílet se na řešení ukazovala výrazněji. Za posledních pět let podle Faltové v této věci nedošlo v podstatě k žádnému posunu.

„250 tisíc žádostí o mezinárodní ochranu za rok není pro EU velké číslo, ale ten ,politický deficit‘, který tady vidíme, je opravdu velkým tématem,“ řekla Faltová s tím, že současný stav působí negativně na soudržnost EU.

Právě obnova důvěry mezi státy a institucemi EU představuje něco, o co podle nedávných vyjádření usiluje i Evropská komise v rámci své reformy. Bez ní se nelze pohnout z místa.

Video: EU nutně potřebuje reformu migrační politiky, šance přesvědčit všechny je však malá

Evropa vyhlíží nový Evropský pakt o migraci a azylu z dílny Evropské komise, který by měl narýsovat budoucí unijní strategii. Zajistit kompromis mezi všemi státy je však nadlidský úkol.

Kalendář