Hlavní obsah

Plavební komora v Bělově musí mít podrobnou dokumentaci EIA

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Pro chystanou plavební komoru na řece Moravě v Bělově bude nutné vypracovat podrobnou dokumentaci EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Na základě podnětů ekologických organizací o tom rozhodl krajský úřad.

Článek

Komora by umožnila prodloužení Baťova kanálu z Otrokovic do Kroměříže. Stavbu připravuje Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), zástupce ředitele podniku Jan Bukovský v pátek uvedl, že rozhodnutí úřadu odloží výstavbu komory přibližně o dva roky.

Ze závěrů zjišťovacího řízení krajského úřadu vyplývá, že uznal některé připomínky ekologů, s nimiž se tedy ŘVC musí v dokumentaci vypořádat. Požaduje, aby ŘVC rozpracoval kapitoly týkající se úpravy Širokého potoka a jeho zaústění do Moravy nebo zajištění migrace vodních živočichů na řece Moravě a do Mojeny a Širokého potoka. Dále je podle úřadu nutné vyhodnotit i vlivy plavební komory a úpravy řeky Moravy na faunu a flóru. Investor se podle něj má zaměřit i na problematiku světelného smogu nebo minimalizaci vlivu stavby na povodňové průtoky, chce též hlukovou studii.

„Pokud se v Bělově již postavil jez a malá vodní elektrárna a nyní to má být plavení komora, tak je zásadní, aby byla konečně zajištěna i efektivní propustnost řeky Moravy, Širokého potoka a Mojeny pro vodní živočichy, hlavně pro ryby. Je také nutné vytvořit lepší vtok Širokého potoka do Moravy,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Požadavky na vybudování rybího přechodu na jezu Bělov a migračního zprůchodnění Širokého potoka jsou však podle Bukovského v rámci projektu nerealizovatelné. „Tato nerealizovatelnost byla odbornými posudky opakovaně doložena již v předchozím územním řízení navazujícím na proces EIA a orgány ochrany přírody tyto závěry odborně odsouhlasily,“ uvedl Bukovský.

Podrobné posouzení EIA podle něj odloží výstavbu komory přibližně o dva roky a bude znamenat další výdaje, orientačně asi tři miliony korun. Budování komory za 292 milionů korun chtělo ŘVC zahájit koncem roku 2022, s dokončením počítalo v roce 2025. Nové odborné posudky přitom podle Bukovského znovu potvrdí, že rybí přechod ani migrační zprůchodnění potoka v rámci projektu udělat nelze. „Jedná se tak o zcela zbytečné odložení realizace projektu a vynaložení dalších veřejných prostředků, které nic nepřinese,“ doplnil Bukovský.

Stavba stanovisko EIA získala už v prosinci 2010. Podle Patrika je logické, aby se celý proces EIA zopakoval, pokud se projekt po deseti letech změnil. ŘVC si totiž platnost závazného stanoviska EIA z roku 2015 podle ekologů již nenechalo prodloužit. Bukovský odmítl, že by ŘVC nechalo stanovisko EIA propadnout. Podle něj řešilo právě znění závazného stanoviska s nerealizovatelnými podmínkami, které bylo naposledy vydáno v dubnu 2017. „Díky platné legislativě ale není cesta, jak jinak nerealizovatelné podmínky ze závazného stanoviska vyřadit, a proto se musel proces EIA opakovat. Věřili jsme, že proběhne efektivně a rychle, což se ale nestalo,“ uvedl Bukovský.

Bělovský jez turisticky vyhledávaný Baťův kanál rozděluje. Od propojení do Kroměříže si ŘVC slibuje zvýšení atraktivity kanálu, který částečně vede korytem Moravy a od Otrokovic do slovenské Skalice je dlouhý 53,8 kilometru. Plavebními komorami na Baťově kanále letos podle Povodí Moravy proplulo 3804 lodí, na jejichž palubě se plavilo 17.527 lidí.

Reklama

Doporučované