Asi se shodneme na tom, že tahle sezóna byla, co se týče soutěží, ta nejkratší a nejhorší, jakou pamatujeme. Nemalá část pořadatelů i závodníků to s ohledem na nejistou situaci letos prostě vzdala a vůbec se jim nemůžu divit. Zvažoval jsi i ty, jestli tento rok jako pořadatel závodů a jako závodník raději nevynecháš?
A co tě nakonec přimělo do toho i přes všechny ty komplikace jít?
Souhlasím, rozhodně to byla taková podivná sezóna a nečekal jsem, že se to takhle všechno pos… Pořád jsem doufal, že to rychle pomine, a vlastně do dneška nevím, co si o tom všem mám myslet, objevují se neustále tak navzájem si odporující informace o tom debilním viru, že už ohledně toho nevěřím ničemu a nikomu a řídím se svým pocitem a rozumem. O tom, že závody v Aši odpískáme, jsme samozřejmě taky uvažovali, ale brali jsme to jako krajní, nouzové a to nejhorší řešení, kterému jsme se chtěli vyhnout. Naštěstí se to povedlo a závody byly super. No a že bych vynechal sezónu jako závodník, jsem si nepřipouštěl vůbec, protože můj závodní čas se rychle krátí a znamenalo by to asi můj definitivní závodní konec, což jsem rozhodně nechtěl.
Zvítězil jsi na domácí půdě v Aši, získal jsi v Golčově Jeníkově čtvrtý titul mistra ČR a z Přelouče sis odvážel druhé místo. Asi je zbytečné se ptát, jestli jsi s výsledky spokojený, ale zajímalo by mě, jak jsi se letos cítil co se týče síly a formy, kterou jsi měl na závodech.
No, možná tě to překvapí, i když tebe asi ne, protože mě znáš, ale já chci vyhrát všechny závody, na kterých startuju. Takže Přelouč mě trochu mrzí, ale vzhledem k tomu, že jsem už tyhle závody nebral tak vážně, tak vlastně dobrý, a navíc Pavlovi Zadražilovi to vítězství na domácí půdě přeju. S formou to bylo letos obtížné v tom, že mě bohužel celou sezónu omezovala různá zranění a ani na jedněch závodech jsem nebyl 100% fit. Před Aší jsem si natrhnul při mrtvole vnitřní přitahovač stehna, a protože se pořád nějak nemůžu smířit s myšlenkou, že jsem jen obyčejný smrtelníka, a ne terminátor, tak jsem si to zranění 5x obnovil, než jsem pochopil, že to musím začít léčit. Začal jsem tedy chodit denně na rehabilitace, rázové vlny, fyzioterapii a díky tomu jsem byl schopen závodit, ale myslím že jsem ti ukazoval hematom přes celý hamstring, takže optimální to nebylo. Pořád jsem se bál, že to nevydrží a opět praskne, a mohl tak jet jen na půl plynu. Kvůli tomu jsem mrtvolu začal tahat míň přes nohy a víc
zády, navíc přes tu zdravou stranu, takže ve výsledku jsem si poranil záda a v Jeníkově tak totálně chcípal na strašnou bolest zad. No a před Přeloučí jsem si při převracení pneumatiky poškodil a hlavně totálně přepálil šlachy v předloktí a úplně mi odešel úchop. Tak asi takto to letos na závodech vypadalo. No a o mojí dlouhodobě poškozené
šlaše v rameni už ani mluvit nebudu. Takže asi máš pravdu a ty výsledky nejsou
tak špatné.
Letos se už od jara budoval velký "hype" kolem rekordu v Log Liftu, který už čtyři roky drží Jirka Vytiska se 180 kilogramy. Chvíli se podle videí na sociálních sítích zdálo, že bude hned několik lidí atakovat minimálně hranici 190 kilo, ale nakonec to nevyšlo. Ani nevím, jestli tohle už někdy zaznělo veřejně, ale tebe několik let zpátky vyřadilo z téhle honby za rekordem na kládě zranění ramene. Co se přesně stalo? Pamatuji si totiž, jak jsem natáčel tvůj trénink na jaře v roce 2015, a to jsi celkem snadno zvedl 180 a osobně jsem to viděl jen jako otázku času, kdy se přiblížíš k té magické dvoustovce...
Já jsem to vůbec nesledoval, mě tyhle věci nezajímají, kolik kdo zvedl na tréninku, protože to je úplně nepodstatné - důležité je, co člověk předvede na závodech. No a v Jeníkově zvedli všichni ho*no, ale ne kvůli podkladu, kládě nebo na co všechno to bylo sváděno, ale prostě ten den na to nikdo neměl a zůstal starý Jirkův rekord. U mě je to s tou vytrženou šlachou v rameni velký problém a hrozně mě to omezuje, protože přesně, jak říkáš, už v roce 2015 před odletem na závody do Ameriky jsem ve videologu zvedl 180 kg a kousek chyběl u 190 kg, na dojetí jsem jel 5x 160 kg. Disciplíny na ramena byly vždycky moje dominantní a teď se s nimi trápím a je to jeden z hlavních důvodů, proč říkám, že se blíží můj závodní konec.
Letos byla jedním z nejskloňovanějších slov "imunita". Když teď pomineme všechno, co se děje v souvislosti s koronavirem, tak ta imunita je samozřejmě důležitá i pro všechny vrcholové sportovce, protože těžký trénink a závodění z ní ukrojí pořádný kus. Jak se o sebe staráš v tomhle ohledu ty?
Já nejsem v tomhle ohledu úplně příkladný jedinec, protože věci ohledně hlídání si imunity, regenerace, odpočinku a relaxace hrozně flákám, ale není to mojí leností, je to tím, že na to nemám zkrátka čas. O to víc se snažím dbát alespoň na kvalitní stravu a doplňky výživy. To jsou věci, na kterých jsem nikdy nešetřil, a vím, že když očekávám od svého těla profi výkon, tak mu musím dodat profi palivo v podobě dostatečného množství kvalitní stravy a taky doplňků. Proto jsem už dávno přešel z kuřecího masa na maso hovězí a obecně jsou základem mého jídelníčku vlastně úplně jednoduché věci - hovězí maso, rýže, vejce, vločky, jogurty a z doplňků zejména kvalitní protein a BCAA.
A můžeš být, co se týče doplňků stravy, konkrétnější? Vím, že Tě sponzoruje společnost Smartlabs, na kterou třeba já nedám už dobrých 10 - 12 let dopustit.
Máš pravdu, Smartlabs mě sponzorují už několik let a já jsem spokojený nejen s kvalitou a chutí jejich produktů, ale tak nějak celkově s jejich přístupem ke sponzoringu. Co si řeknu, obratem dostanu, nikdy nebyl nic problém, a proto doufám, že vzájemná spolupráce bude pokračovat. Co se týče konkrétních věcí, tak pravidelně a v hojném množství beru Hydro Delicate, CFM Whey Protein (oříšková čokoláda!), BCAA Hardcore v kapslích i sypká BCAA Triade. Mám rád i nakopávače Furious Clown a kapsle Bastard. Jo a samozřejmě Oat Snack, na tuhle moji oblíbenou svačinku bych málem zapomněl.
Asi je ještě brzo o tom přemýšlet, když nikdo nemá tušení, jak bude situace vypadat v následujících měsících, ale pokud to půjde, můžeme se těšit na jubilejní 10. ročník soutěže v Aši?
Já, když vidím, co za lidi nám tu vládne, tak se obávám, že to jen tak nepřestane a všichni ti mudrcové typu Prymula, Babiš,
Zeman, Hamáček… si budou chtít tu svoji důležitost a rozdávání zákazů udržet co nejdéle. Budu moc rád, když se v tomhle zmýlím. I přes to všechno uděláme vše, co bude v našich silách, abychom 10. ročník uspořádali, a dokonce spřádáme spolu s Tomem Lengálem plány, aby ten jubilejní ročník byl opravdu top a zase jsme to posunuli o kousek dál.
Chtěl bys na závěr něco vzkázat čtenářům v téhle nepříznivé době?
Asi bude problém něco zformulovat, abych nebyl jenom sprostý, protože mě všechny ty zákazy, omezení a ztráta možnosti rozhodovat se svobodně strašně štvou, ale pokusím se. Možná, aby se snažili fungovat maximálně normálně, tak jak jsou zvyklí, a nenechali se všemi těmi
negativními zprávami otrávit a nepodlehli tak pocitu, že už nikdy nebude nic jako dřív. Ono to snad zase přejde a všechno zase začne fungovat normálně, tak jak jsme byli zvyklí. Dále bych apeloval na všechny, aby používali
zdravý rozum a neřídili se každým nesmyslem, který se objeví v médiích. Já, když vidím samostatně jdoucí lidi někde v přírodě nebo jedoucí sami v autě a mají přes hubu
natažený nějaký hadr, který se pro některé skupiny stal absolutní modlou, tak si
říkám, jací jsou lidi pitomci. No a poslední věcí je, aby nepřestávali sportovat, hýbat se a neztratili pozitivní myšlení.
