Čeští vědci sestavili první seznam ohrožených biotopů naší krajiny. Nedaří se rašeliništím ani mokřadům
V Česku je ohrožená víc než polovina přírodních biotopů. Zjistili to čeští vědci, kteří zhodnotili stav 157 takových míst v republice a vůbec poprvé vydali červených seznam ohrožených biotopů. Nedaří se hlavně rašeliništím, mokřadům a biotopům v okolí řek. Ohrožené jsou například štěrkové náplavy řek v Moravskoslezských Beskydech nebo slatiniště. Ty podle biologů zůstaly jen na desetině své původní rozlohy.
„Slatiny se vyznačují tím, že v půdě mají vyšší obsah uhlíku a tím pádem ta půda je velice černá. Jsou to vlastně jedny z našich nejúrodnějších půd. A to je vlastně důvod, proč jsou slatiny tak ohroženým biotopem, protože člověk se vždycky snažil úrodné půdy využívat. A aby je mohl využívat, tak spoustu jich musel odvodnit,“ říká Radiožurnálu přírodovědec Michal Krátký z ochranářského spolku Sagittaria cestou ke zbytkům Černovírského slatiniště na okraji Olomouce.
Čeští vědci sestavili seznam ohrožených biotopů. Poslechněte si reportáž Jany Karasové
Na odvodněných slatinách teď v Olomouci stojí sídliště, továrna, seřazovací vlakové nádraží a hlavní železniční trať na Prahu. Několik metrů od kolejí je louka, na které se zachovaly vzácné druhy rostlin.
„Vyskytuje se zde silně ohrožený pryšec huňatý. Z živočichů zaplavené průlehy na jaře využívá k rozmnožování čolek velký, kriticky ohrožený druh čolka, nebo kuňka obecná. Jedna z mála kytek, které tady nyní kvetou, je silně ohrožený hvozdík pyšný,“ popisuje Krátký. „Černovírské slatiniště byla jediná lokalita výskytu břízy nízké v České republice. Na počátku 20. století z Černovírského slatiniště vymizela právě vysušením toho slatiniště v důsledku čerpání pitné vody,“ dodává.
Na mizení druhů kvůli zanikání biotopů upozorňují také autoři červeného seznamu. Studii najdete zde. Navíc zjistili, že dva typy biotopů v Česku za posledních 50 let zanikly úplně. A to stojaté vody na Těšínsku, ve kterých rostla vodní masožravá rostlina aldrovandka měchýřkatá, a místa, na kterých se dřív srážela sůl a rostly na nich slanomilné sukulenty.
Klimatolog: Půda je nasycená a už nedokáže přijímat další vodu, takže odtéká do řek
Číst článek
„Jednak kvůli tomu, že krajina byla do značné míry odvodněna. Druhým důvodem je, že na mnoha místech v okolích vesnic zanikla volná pastva. Ještě v polovině minulého století se kolem vesnic pásly koně a další dobytek,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Milan Chytrý z Masarykovy Univerzity v Brně.
Opuštěná území pak snadno zarostou jinými druhy rostlin. A právě to ohrožuje české biotopy nejvíc. Negativní vliv má taky hnojení, znečištěné ovzduší, klimatická změna, regulace řek nebo záměrné odvodňování pozemků. Nový seznam by mohl pomoct státním institucím i neziskovým organizacím zjistit, která území a jak chránit. Využít by ho mohly i města a obce.
„Na úrovni měst by bylo na místě se podívat, zda se na území, která mají péči či je na nich plánován další rozvoj, nelikviduje něco cenného, například kriticky ohrožené rostliny. Ochrana může být i formou informační, tedy vědět, že je místo cenné,“ uvedl Karel Chobot z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Botanici by podle Karla Chobota chtěli seznam přibližně za deset let aktualizovat.
