„Nemohu žít bez knih,“ prohlašuje americký prezident Thomas Jefferson. Do funkce v Knihovně Kongresu jmenuje první dva knihovníky.

I jako pracovně velmi vytížený muž si ale během svého úřadování v letech 1801-1809 vždy najde čas na to, aby jim osobně radil, jaké publikace by neměly ve sbírkách chybět… 

Když 24. dubna 1800 prezident USA John Adams (1735–1826) schvaluje zákon, na základě kterého se za 5000 dolarů nakoupí knihy, jež „by mohl Kongres při své činnosti potřebovat,“ dá tím impuls ke vzniku Knihovny Kongresu.

Sídlí přímo v Kapitolu. Roku 1801 sem dorazí z Londýna prvních 740 knih a také tři mapy. 

Plameny ničí svazky 

Britská vojska napadnou v roce 1812 Washington a zapalují důležité budovy ve městě. Hoří i Kapitol a plameny zničí přes 3000 knihovních svazků.

Své dokonají i další požáry Kapitolu v letech 1825 a 1851. Buduje se proto nová budova Thomas Jefferson Building včetně čítárny s 240 místy. Své brány otevírá čtenářům roku 1897. 

Zdvojnásobí fond 

Knihovnu v roce 1815 doplní sbírky amerického prezidenta Thomase Jeffersona (1743–1826) čítající 6487 svazků v ceně 23 950 dolarů. Díky němu se knihovní fond zdvojnásobí a rozšíří se počet cizojazyčných publikací.

Jefferson totiž vlastní i knihy v latině, řečtině, francouzštině, španělštině, němčině i ruštině. 

Povinný výtisk i copyright 

V USA neplatí povinnost dávat této knihovně povinný výtisk. Ovšem knihovna je zároveň úřadem, který v zemi přiděluje copyright. Každý autor je tak povinen sem do 10 dnů od vydání své knihy poslat dva výtisky této publikace. Jedině po splnění těchto podmínek mu úřad přizná autorská práva. 

Největší na světě  

Se svým obsahem 30 miliónů knih v celkem 470 jazycích se dnes pyšní titulem největší knihovny na světě. Kromě knih ale její depozitáře ukrývají ještě na 100 milionů různých dalších předmětů a 58 milionů jiných dokumentů. Množství není konečné, denně přibývá asi 10 000 knih či předmětů.