8°C
V roce 1986 koupil při návštěvě strýčka ve Vídni za velké peníze na trhu velkou španělskou papriku. „Semínka jsem usušil a v únoru vysel. Vzešlo jen pár rostlin, které jsem vysadil vedle krásné odrůdy ze šlechtitelské stanice v Čejči,“ vzpomněl na své první papriky.
Tyto dvě odrůdy se zkřížily a během tří let Jan Meisl už přirozeným výběrem dospěl k samostatné odrůdě, kterou nechal v roce 1989 zaregistrovat. Registrace nové odrůdy papriky přitom není jednoduchá záležitost. Hodnotí se asi 30 znaků, které musí vykazovat odlišnost od jiných odrůd.
Výsledkem šlechtitelského umu Jana Meisla jsou kromě jiného gigantické papriky Meika a Bajka. Mají kromě jiného i silný stonek. Ten je potřeba, aby udržel i několik kilogramů paprik a byl schopen dodávat potřebné množství vody a živin. Jan Meisl totiž umí z jedné rostliny sklidit až tři kila paprik!
Rostou jako v bavlnce
Meika a Bajka mají stabilně silnou dužninu a sladkou ovocnou chuť. „Nešlo mi o žádný inženýrský experiment, ale o přirozené pozorování přírodních zákonů a sledování jejich vývoje,“ tvrdí Meisl. Plody jsou velké a tlusté hlavně proto, že jsou vzorně opylované a opečovávané. Pan Meisl není dodnes pohodlný ke svým paprikám vstát ve tři ráno a přikrývat je před nastupujícím mrazíkem. Papriky nechává klíčit doma v teple, v případě potřeby i vedle piana v domácím studiu.
Zapomeňte na kelímky
Jaký je Meislův recept na skvělé papriky? Žádné vysazování do oblíbených plastových kelímků od jogurtu! „Právě kvůli omezenému prostoru v kelímku vytvoří rostlina niťový kořenový bal, kterému po vysazení do volné půdy trvá asi tři týdny, než se ujme a začne růst. V kelímku navíc nikdy nedosáhnete tolik potřebného silného stonku,“ tvrdí vracovský pěstitel.
Do bedýnek a dvojřádků!
Sazeničky dává pan Meisl do bedýnek. „Používám plastové i dřevěné. Sazeničky by měly být od sebe ve vzdálenosti 5 x 5 centimetrů," tvrdí. Časem objevil řadu triků, jak rostlinku směřovat a opečovávat od klíčení až po sběr plodů. Brzy přestal papriky pěstovat jako samotné keříky, přestože to literatura doporučovala. Ve svém foliovníku začal úspěšně s vlastním systémem dvojřádků.
Od tabáku k paprikám
Meislovi jsou vůbec pozoruhodnou rodinou. Tatínek šlechtitele pěstoval tabák na plantážích u Strážnice. Syn pana Meisla, Jan, se nakonec stal hudebním skladatelem. Dcera Věrka učí na hudební škole. Tátu obdivuje. „Uspěl na vysoké úrovni ve všech oborech, které v životě dělal – v matfyzu, na zahradě i v muzice,“ vysekla tátovi poklonu dcera.
