I když je i v německém parlamentu od října povinné nošení roušek, jejich odpůrci využívají všech skulin v pravidlech, aby je nosit nemuseli – v čele s opoziční Alternativou pro Německo. „Je to medicínsky zcela nesmyslné,“ tvrdí poslanec AfD s českými kořeny Petr Bystroň. Argumenty se v Česku i v zahraničí podobají – odpůrci anti-covidových opatření mluví o omezování svobody a říkají, že neviděli nakažené ve vážném stavu.

Petr Bystroň pořádal v Bundestagu v polovině října „Konferenci svobodných médií“. Byla už druhá v pořadí, premiérový ročník se odehrál vloni. Tématem nebyla jen svoboda mediální; kdo přišel, mohl si užít pár hodin bez koronavirových zákazů uprostřed jinak zarouškovaného Berlína.

„Zeptejte se lidí, jestli znají jednoho jediného člověka, který kvůli koronaviru těžce onemocněl nebo zemřel, sotva někoho takového najdete,“ řekl tam Bystroň televizi ARD, která se ho ptala, proč on i jeho strana odmítají roušky.

Dodal, že i kdyby on sám nakažený koronavirem byl, riziko pro ostatní by to znamenalo jen v případě, že by nákaza představovala nebezpečí pro lidské zdraví. Jako důkaz, že Covid-19 je vlastně banální onemocnění, použil Bystroň příklad prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle Bystroně nebyl u Trumpa průběh nemoci „nijak těžký, ačkoli je starší muž a riziková skupina“.

„Hadr“ jako ztráta svobody

Roušky se na konferenci spolupořádané Petrem Bystroněm často odkládaly i přesto, že ve vnitřních společných prostorách parlamentu je nyní dovoleno sundat je jen vsedě, během jednání a s dodržením odstupu půldruhého metru. Jak dokazují fotky z místa, tohle rozhodně nebyl ten případ.

Na druhou stranu vedení Bundestagu může jen doporučit jednotlivým frakcím a poslancům, aby stejná pravidla zavedli i v těch místnostech, které v parlamentním areálu užívají na vlastní zodpovědnost.

Konference svobodných médií, Berlín, Bundestag, říjen 2020 (Foto: printscreen YouTube)

To, že Covid-19 údajně není tak nebezpečný, jak vlády (a experti) v Evropě tvrdí, bylo i tématem vystoupení některých řečníků na akci. Kontext byl podobný, jaký známe z Česka, tedy zhruba: Nasadit si hadr na pusu znamená ztrátu svobody.

Stejné argumenty zazněly nebo byly k vidění na transparentech při antirouškových demonstracích v Praze v září a říjnu, včetně té poslední na Staroměstském náměstí, která se kvůli účasti fotbalových hooligans zvrhla v násilné střety s policií.

Mimochodem – jak na Staroměstském náměstí, tak na konferenci v Berlíně byly také kamery české internetové Raptor TV proruského aktivisty Žarka Jovanoviče. Ne náhodou – s poslancem AfD Bystroněm lidé kolem Raptor TV udržují kontakty dlouhodobě a v Česku zas pravidelně pokrývají akce spojené s vlasteneckou scénou, tedy zpravidla ty, jež konvenují názorům SPD Tomia Okamury či Trikolóry Václava Klause mladšího.

Čísla rostou, Merkelová varuje

Rozdíl mezi Českem a Německem v koronavirových číslech je momentálně propastný. Zatímco Česká republika patří co do denních přírůstků nakažených i dalších nelichotivých „Covid-parametrů“ na evropskou špičku, Německo dosud tvořilo ostrov klidnějšího průběhu podzimní vlny pandemie mezi západní a střední Evropou. I německá čísla ale rychle rostou.

V Bavorsku (kde mimochodem od emigrace z Československa žije právě Petr Bystroň) se postupně kvůli rostoucímu počtu nakažených uzavírají jednotlivé třídy či celé školy. Nedávno vyšlo také najevo, jak moc je s nedostatečně tvrdým přístupem některých spolkových zemí nespokojená sama kancléřka Angela Merkelová. „To tu za dva týdny budeme sedět znovu,“ řekla rozladěná Merkelová při jednom z jednání s premiéry podle deníku Bild.

Navzdory odlišné epidemiologické situaci jsou ale argumenty německých „popíračů Covidu“ podobné těm českým. Proti vládním opatřením se v posledních měsících masově demonstrovalo kromě Berlína a Prahy také třeba v Polsku či na Slovensku. Přinejmenším berlínské, bratislavské a pražské protesty měly společné i to, že k sobě přitáhly část krajní pravice, která se tématem svobody ráda zaštiťuje.

Pražskou demonstraci v polovině října podpořila osobní účastí krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti, v Bratislavě se do davu přimíchala řada politiků, členů či sympatizantů Kotlebovců a v Berlíně v srpnu zas tajné služby v davu demonstrantů napočítaly až tři tisíce členů německé pravicově extremistické scény.