První vlna koronavirové krize se projevila i utlumením dopravy na českých silnicích. Ta se podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu výrazně snížila hned na začátku března. „V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích. Následně se intenzita dopravy postupně zvyšovala, a to až do 25. týdne, kdy se vrátila na úroveň z předchozích let,“ vysvětluje. Pokles dopravy se přímo projevil na poklesu úmrtnosti zvěře na silnicích. Po zavedení karanténních opatření na začátku března totiž došlo k meziročnímu úbytku četnosti srážek vozidel se zvěří. „Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně způsobeno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními COVID-19,“ potvrzuje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Houmofisová“ sociální abstinence
Jasná data přináší SRNA index, vydávaný dvakrát ročně Generali Českou pojišťovnou. Zatímco loni v období mezi dubnem a zářím došlo na českých silnicích k 7 872 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno „jen“ 7 238 srážek. Vzhledem k hustotě silniční sítě v České republice to znamená, že ke srážce se zvěří za sledované období došlo každého 6,2 kilometru. Největší četnost srážek je evidována v Praze (každého 1,9 kilometru), za ní následují Zlínský kraj (každého 4,2 kilometru) a Moravskoslezský kraj (každého 4,8 kilometru).
Pokles nehodovosti na silnicích se projevil i v číslech registrovaných škod z povinného ručení a havarijního pojištění. „U některých pojištěných rizik jsme zaznamenali pokles o více než třetinu. Naopak nám ale skokově rostly menší, tzv. parkovací škody, které vznikají nejčastěji během manévrování u supermarketů, kam lidé v době karanténních opatření v autech jezdili s větší intenzitou,“ uvádí Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z pojištění motorových vozidel Generali České pojišťovny. Srážek se zvěří v období od dubna do září meziročně nepatrně ubylo. „Přesto jich s klienty denně řešíme v průměru třicet,“ upřesňuje Patrik Nauš.
Covidová opatření změnila chování zvěře
Snížení počtu srážek se zvěří však neznamená, že zde riziko neexistuje. Srážka osobního automobilu s divokou zvěří je na českých silnicích stále významné téma. Ve sledovaném období bylo chování zvěře ovlivněno velkým nárůstem počtu návštěvníků krajiny: lidé častěji chodili do přírody, a to i proto, že nejeli na zahraniční dovolenou. To vedlo k tomu, že se zvěř začala chovat jinak. „Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ doplňuje Miloš Fischer.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz
Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 42 000 korun. „V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ upozorňuje Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.
Škoda na kilometr nejvyšší v Praze
Prvenství si co do výše škody na kilometr komunikace drží stejně jako v minulých vydání indexu Praha. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu se zvěří na pražských silnicích zvýšila z 18 217 Kč/km za období říjen 2019 – březen 2020 na současných 24 273 Kč/km. Následuje Zlínský kraj s 12 636 Kč/km a Moravskoslezský kraj s 9 380 Kč/km. Pořadí krajů se výrazně proměnilo; za období říjen 2019 – březen 2020 byly na druhém místě Středočeský a na třetím místě Zlínský kraj.
Mohlo by vás zajímat: Jak jsou na tom digitální dovednosti Čechů?
Výše škod je přitom do značné míry závislá na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Podle expertních odhadů CDV však pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 % všech případů. Kompletní výsledky napříč kraji a jednotlivými okresy přinášíme v příloze této zprávy v podobě jak přehledné infografiky, tak také čistě zdrojových dat. S výsledky SRNA indexu se veřejnost může navíc seznámit také online ZDE.
Pod koly nejčastěji končí srnci. Brání si své území
Podle SRNA indexu došlo k nejvíce srážkám vozidel se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1 528 nahlášených nehod. Na druhém místě se umístil kraj Vysočina s 909 nehodami a v závěsu za ním Ústecký kraj, kde bylo evidováno 856 střetů se zvěří.
V porovnání s minulým sledovaným obdobím (říjen 2019 – březen 2020) se v Česku v jarní sezoně událo zhruba o 250 srážek se zvěří více. V letních měsících ale bývá pravidelně počet srážek se zvěří vyšší než přes zimu. Jaká zvířata končí pod koly aut nejčastěji? V období od dubna do října jsou nejčastější srážky se srnčí zvěří. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Pokud právě jejich územím vede nějaká silniční komunikace, srážka na sebe nenechá dlouho čekat.
Mohlo by vás zajímat: Nevyjasněné okolnosti otravy řeky Bečvy
Problémy s hlášením sražených zvířat stále panují v Jihočeském (11 případů) a Plzeňském kraji (74 nehod). Tato krajská oddělení policie statistiky v režimu, který dlouhodobě vykazují jejich kolegové z ostatních krajů, nevedou. S neúplnými daty z těchto krajů v našich statistikách nepočítáme. Motoristé, kteří se pohybují po tamějších komunikacích, jsou tak o výsledky SRNA indexu zatím stále ochuzeni.
Nejrizikovější úseky v Česku
Nedílnou součástí SRNA indexu jsou mapy ze všech krajů Česka, na kterých je zvýrazněný konkrétní úsek, kde se střety se zvěří v uplynulém období nejvíce koncentrovaly.
V rámci České republiky byl už potřetí v řadě suverénně nejrizikovějším úsekem ten v Libereckém kraji – konkrétně se nachází v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou. Od dubna do září 2020 tam na 759 metrů dlouhém úseku silnice I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo k 41 nehodám a celková výše škod se vyšplhala k 5 115 100 Kč. Druhý nejrizikovější úsek pro střet se zvěří se nachází na Ústecku u Litvínova: na silnici 133 mezi Janovem a Horním Jiřetím se na úseku dlouhém 310 srazilo se zvířaty 14 aut, vznikla škoda za 470 tisíc Kč. Třetím nejnebezpečnější úsek pro střet se zvěří je ve středních Čechách. Při výjezdu z Benešova na Vlašim se na silnici 112 stalo 12 nehod s odhadnutou škodou 992 tisíc Kč. A to vše na úseku dlouhém jen 257 metrů. Některé rizikové úseky se oproti datům za minulé období změnily pořadí. „To však neznamená, že ty původní už nejsou pro motoristy nebezpečné. Stále se na nich koncentrují případy srážek se zvěří,“ doplňuje Michal Bíl z CDV.
Metodika srna indexu
Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.
Odkud pochází data:
- Údaj o škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Údaj je vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.
- Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
- Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky "VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2".
- Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy).
Komentáře
Přidat komentář