Nic složitějšího jsem ve sportu nedělal, řekl Petera. Bude se hrát v Ostravě i příští rok?
S vypětím všech sil se podařilo v Ostravě uspořádat halový turnaj okruhu WTA. Koronavirová opatření udělala dle promotéra Tomáše Petery z J&T Banka Ostrava Open nejnáročnější akci, kterou v kariéře pořádal. Přesto tvrdí, že mělo veškeré snažení smysl jako investice do budoucna, jež by se mohla zhmotnit už příští rok - v jednání je totiž jarní či podzimní termín.
Česko získalo turnaj elitní kategorie Premier s dotací 528 500 dolarů narychlo jako náhradu za čínské Čeng-čou. Kvůli opatřením proti šíření nemoci covid-19 se hrálo bez diváků a v době zákazu sportování v ČR obdržel turnaj výjimku.
"Bylo to drsný. Nic složitějšího jsem ve sportovním byznysu nedělal," konstatoval Petera, který byl pár let ředitelem atletického mítinku Zlatá tretra, pořádal v tuzemské metropoli Final Four basketbalové Euroligy v roce 2006, o dva roky později se podílel na zápasech NHL a devět let byl majitelem fotbalového Baníku Ostrava.
Náklady na organizaci se vyšplhaly k 50 milionům korun. Pořadatelé přitom přišli o příjem ze vstupného. Přesto Petera zastává názor, že měla akce smysl. "Vyplatilo se to oddřít v tom smyslu, že jsme získali poměrně vysoké renomé v tenisu i sportovním světě, že to umíme zvládnout," vyzdvihl Petera.
Náročnost organizace narostla kvůli opatřením proti koronaviru. "Měl jsem pocit, že ze sedmdesáti procent řešíme covid a tenis jen z třiceti," podotkl Petera a dodal: "V každodenním stresu to bylo nepříjemné. Každý se pořád hlídal, jsem pozitivní, nejsem pozitivní, koho jsem potkal, což bylo náročné po psychické stránce."
Z hráček měla pozitivní test před turnajem Markéta Vondroušová a skončila v domácí karanténě. "To bylo jednoduché. Nestihla se s nikým potkat a nic udělat, což bylo důkazem, že tenisová bublina funguje výborně," konstatoval Petera, který se letos v létě stal spolumajitelem basketbalového Nymburku.
Logistika, stres a investice do testování
Náročnější bylo koordinovat asi 200 lidí podílejících se na organizaci. Hlídat se museli rozhodčí, sběrači či řidiči, kteří vozili hráčky z hotelu. Všichni byli v oddělených skupinách. "Vymyslet logistiku, aby to případně nesundalo půlku týmu a byli jsme schopni turnaj dodělat, bylo stresující. Měli jsme dva tři nakažené, ale včas se je podařilo zachytit, což je dobrý výsledek našeho enormního úsilí."
Všichni chodili na testy po třech až pěti dnech, kvůli čemuž vzrostly náklady odhadem o čtyři miliony korun. "Dlouhodobě není pořádání v těchto podmínkách ekonomicky udržitelné," upozornil Petera. Poukázal třeba na fakt, že musel být zamluven a zaplacen celý hotel, i když už zůstaly v turnaji jen finalistky.
Neúčast fanoušků v ochozech měla dvojí efekt. Jedním je zmiňovaný chybějící příjem a druhým utkání bez atmosféry. "Tenistky by si to zasloužily. Hrály se kvalitní zápasy a bylo smutné, že nikdo jejich výkonům nezatleskal."
Repete v příštím roce?
Devětačtyřicetiletý Petera už před turnajem zmiňoval, že by se mohl ženský tenis do slezské metropole vrátit, a nyní už má na stole konkrétní termíny. "Tři až čtyři a vyjednáváme s jednotlivými držiteli licencí. Preferoval bych opět halu, ale konkrétní být nemůžu. Jasno by mělo být nejpozději na přelomu listopadu a prosince," zdůraznil.
Jediné, co by potřeboval, je odhadnout covidovou situaci v blízké budoucnosti. "Bez diváků už bych to nechtěl opakovat," má jasno Petera a doplnil: "Ale nelituji, že jsme do toho šli. Jsem rád, že jsme to dokázali, a pokud, doufejme, turnaj znovu získáme, tak víme, do čeho jdeme. Budeme připravení."
