Výkopové práce u zámku odhalily unikátní sérii fragmentů sošek z 19. století

26. října 2020, kultura, přečteno: 2406×

Původně mělo jít o rutinní výkopové práce kvůli pokládce optických kabelů. Nakonec ale dělníky na čas vystřídal archeolog Muzea Blanenska. Poblíž nově zrekonstruované budovy Zámek 2 se totiž objevily desítky úlomků sádrových sošek z 19. století. Objevený cyklus vystavuje několik zámků v zemi i Národní muzeum v Praze. Po jeho blanenském osudu teď budou odborníci pátrat.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

„Fragmenty soch jsme objevili v hloubce zhruba 60 až 70 centimetrů pod dnešní úrovní terénu. Vše bylo zasypané na jedné hromadě. Skrumáž sádrových zlomků sošek jsme vyzvedli, nyní čekáme, až vyschnou. Poté si nálezy převezme konzervátor a zkusí je dále zpracovat,“ popsal archeolog blanenského muzea Marek Novák, kterého dělníci k nálezu přivolali.

Nečekaný nález ho přitom zaměstnal jen pár metrů od vchodu budovy předzámčí, v níž díky sedmimilionové investici vzniklo nové zázemí právě pro odborné pracovníky muzea a konzervátorské a restaurátorské dílny. 

Úlomky tvořily cyklus sošek českých panovníků.    FOTO: Muzeum Blanenska

Pracovníci muzea následně zahájili pátrání po původu úlomků, ke konzultaci povolali také památkáře. Historik muzea Milan Koudelka nakonec rozluštil původní německé nápisy. Díky tomu odborníci dohledali, že nález tvoří části sošek od sochaře Josefa Maxe. Sošky o velikosti 52 až 54 centimetrů pocházejí ze souboru ztvárňujícího české panovníky.

„Josef Max byl vynikající modelér historických kostýmů a rekvizit. V letech 1842-1843 vytvořil cyklus soch dvanácti českých panovníků. Tento soubor sádrových soch byl komerčně velmi úspěšný. Byť blanenský soubor není zapsaný jako kulturní památka, dohledali jsme, že na seznamu památek je tento cyklus například na zámku v Hrádku u Nechanic, v Bechyni, v Kačině, v Klenové nebo v Národním muzeu v Praze,“ potvrdila Marta Sedláková z Národního památkového ústavu v Brně.

Náhodný nález zaměstnal odborníky z Muzea Blanenska přímo před nově zrekonstruovanou budovou Zámek 2, kam se přestěhovala odborná pracoviště. FOTO: Muzeum Blanenska

„Byť v Blansku nejde o kulturní památku, je to unikátní nález, kterému by stálo za to se dále věnovat. Jde o věc, která je autorsky určená i signovaná a určitě by stálo za to vést nějaké bádání, zda Salmové měli tento cyklus vystavený ve svých objektech, případně zda byly sošky určené jako modely pro odlití do litiny,“ dodala Sedláková.

Sbírku tvořily sošky kněžny Libuše, Přemysla Oráče, sv. Václava, Břetislava, Vratislava II., Přemysla Otakara II., Václava III., Karla IV., Jiřího z Poděbrad, Ferdinanda I. a Rudolfa II. V depozitářích muzea se ale tyto litinové postavy nenachází. Není o nich ani záznam jinde v republice. Odborníci pouze zaznamenali, že jedna ze sošek se v bronzovém provedení v minulosti objevila v nabídce aukčních síní. Dohledat se ale podařilo spojení autora s Blanskem.

Díky pokládce optických kabelů se zlepší kamerový dohled v okolí zámku. FOTO: Michal Záboj

„Josef Max je autorem pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích, který měl být odlit v blanenských železárnách. To jsme ověřili i v dobové publikaci z roku 1841, kde se uvádí Blansko,“ potvrdil historik Muzea Blanenska Milan Koudelka. „Jak se sádrové sošky u zámku v Blansku ocitly, kterému z místních patřily a proč je rozbil a vyhodil, ale můžeme jen hádat,“ dodal Koudelka.

Desítky fragmentů čekají na vyschnutí. Konzervátor se je poté pokusí zkompletovat.  FOTO: Muzeum Blanenska

Konzervátor muzea po vyschnutí fragmentů prověří, zda je možné některé ze soch zkompletovat, případně zda a v jaké podobě se stanou součástí muzejní sbírky.

Dělníci už nicméně dál pokračují v pokládce optických kabelů. Výkopové práce dokončí napojení od informační kanceláře až k budově blanenského zámku, kde Muzeum Blanenska sídlí. Projekt za 700 tisíc korun by měl být hotový do konce listopadu. Na něj potom naváže umístění moderních kamer napojených na centrální dispečink městské policie, které by měly zajistit lepší dohled v okolí zámku i přilehlém parku.

Výkopové práce související s pokládkou optických kabelů omezí na čas dopravu na ulici Seifertova. FOTO: Michal Záboj

„V rámci modernizace městského kamerového dohlížecího systému zde počítáme s instalací moderních IP kamer s vysokým rozlišením. Nahradí původní již zastaralé analogové kamery. Ty zajistí snímání obrazu v několikanásobně vyšší kvalitě oproti současnosti,“ potvrdil ředitel městské policie Martin Lepka.

Nově položenou optiku využijí i sami pracovníci muzea. „Těšíme se, že efektivní fungování kamer zajistí lepší bezpečnost muzejních sbírek. Díky optickým kabelům získáme také připojení nově opravených prostor budovy Zámek 2 k internetu, to při své práci využijí naši odborní pracovníci, kteří v budově Zámku 2 získali nové zázemí,“ dodala ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

Po původu blanenských sádrových sošek chtějí pátrat i památkáři. FOTO: Muzeum Blanenska

 

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí oddělení / tiskové oddělení