Byli jsme méně než zvířata. V KLDR mučí, mlátí a znásilňují zadržené

„Vězni se kvůli nedostatku jídla doslova ztrácejí před očima. Jedinou šanci je podplatit stráže, aby jim rodina mohla poslat jídlo,“ uvedl v pondělí Phil Robertson, zástupce Human Rights Watch (HRW) pro Asii.

Zpráva je založená nejen na rozhovorech s patnácti ženami a muži, kteří zadržení zažili na vlastní kůži, ale také s někdejšími zaměstnanci režimu. Všichni dotazovaní jsou Severokorejci, kteří ze země uprchli v posledních devíti letech – po nástupu současného diktátora Kim Čong-una k moci.

25 fotografií

„Lidé mají důvod obávat se zatčení a předběžného zadržení v KLDR,“ uvedl Robertson s tím, že pouze podezřelí s konexemi či penězi na podplacení policistů, dozorců a úředníků mají šanci získat pomoc. Většina může očekávat mučení, bití kvůli nucenému přiznání či sexuální napadení.

Zadržení pro HRW nejčastěji popisovali, že nejhorší byla doba krátce po zatčení. Vyšetřovatelé je opakovaně mlátili holí nebo do nich kopali.

„Podle předpisů nemá k takovému chování dojít, během vyšetřování a v raných fázích vyšetřování jsme ale potřebovali přiznání,“ uvedl jeden z někdejších policistů. „Musíte je zmlátit, aby se ke všemu přiznali,“ řekl.

Neustálé klečení a bítí holí

Bývalí zadržení uvedli, že je policisté přinutili až šestnáct hodin denně bez hnutí klečet či sedět s kříženýma nohama. Sebemenší pohyb vedl k trestu, nejčastěji bití pěstí, holí nebo páskem. Oblíbené bylo také přinutit vězně k běhání kolem dvora vazební věznice, podle vězňů až tisíckrát.

KLDR zastřelila našeho úředníka a spálila jeho tělo, prohlásil Soul

„Když se někdo pohnul, strážní nám přikázali prostrčit ruce ven mřížemi a položit je na podlahu. Poté nám na ně znovu a znovu šlapali v těžkých botách,“ popsal někdejší vězeň Park Či-čchol.

„Měli jsme menší cenu než zvířata a těmi jsme se nakonec stali,“ říká další vězeň Jun Jong-čchol.

Joona, jenž pracoval jako úředník, zadržela tajná policie v roce 2011 a zbila ho ještě před výslechem. Následující den mu sdělila, že ho viní ze špionáže. „Dobrou půlhodinu do mě kopali, bili mě pěstmi všude po těle,“ říká Joon, jenž nakonec skončil na pět let v pracovním táboře.

Unique insight into North Korea's horrible criminal justice system.

Daily Brief:https://t.co/15sfF0tpbo pic.twitter.com/NqeLlquA6h

— Human Rights Watch (@hrw) October 19, 2020

Neměla jsem sílu se bránit

Někteří z respondentů HRW popsali, že ve vazebních zařízeních dochází k nekontrolovatelnému sexuální násilí. Padesátiletá Kim Sun-Jong, která uprchla z KLDR v roce 2015, uvedla, že ji jeden z vyšetřovatelů znásilnil a další na ni sexuálně zaútočil. „Neměla jsem sílu se bránit,“ popsala.

Vůdce KLDR Kim Čong-un se občanům omluvil za těžkosti, slibuje změny

HRW ve zprávě vyzvala severokorejskou vládu, aby veřejně uznala porušování lidských práv a ukončila „mučení, kruté bití, nelidské a ponižující zacházení ve vazebních věznicích“. Rovněž požádala členské státy OSN, aby na Severní Koreu veřejně i soukromě zatlačily.

OSN opakovaně obvinila KLDR ze systematického, rozsáhlého a hrubého porušování lidských práv, včetně mučení, mimosoudního zabíjení a provozování sítě gulagů pro politické vězně.