Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Jihomoravském kraji
Inteligentnější Evropa. Právě to je jeden z hlavních cílů Evropské unie pro následující roky. Pro Brno i Jihomoravský kraj to znamená velkou příležitost, evropské fondy totiž poputují zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií.
Brno je městem inovací. Vznikají tu nové moderní technologie a chytrá řešení, která nemají v Česku a mnohdy ani jinde ve světě obdoby. Svůj podíl na tom mají jak místní univerzity, tak i výzkumná centra a další instituce.
V rozvoji inovačního ekosystému bude město pokračovat také v následujících letech, a to i za pomoci fondů Evropské unie. Peníze z evropského rozpočtu mají v budoucnu plynout právě na projekty z oblasti výzkumu, vývoje, podpory podnikání a inovací.
Dotace z Evropské unie budou v následujících letech 2021–2027 směřovat na splnění dvou hlavních cílů. Prvním z nich je ochrana klimatu, druhým pak vytvoření tzv. inteligentnější Evropy, tedy podpora vědy či vývoj moderních technologií.
„Evropský fond pro regionální rozvoj bude do inovací přinášet poměrně velké prostředky. V Česku bude celkem zhruba jedna třetina prostředků směřována do podpory cíle inteligentnější Evropy,“ uvedl Miroslav Daněk z ministerstva pro místní rozvoj u příležitosti debaty, kterou pořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Důraz na „inteligentnější Evropu“ představuje příležitost, jak dále rozvíjet místní inovační ekosystém. Týká se to přitom nejen města Brna, ale celého Jihomoravského kraje, který může z brněnského inovačního prostředí těžit.
Plány do budoucna
Kraj si své cíle vytyčil v nedávno schválené Regionální inovační strategii (RIS), kterou koordinuje Jihomoravské inovační centrum (JIC). Strategie je navíc na čerpání z unijních strukturálních fondů přímo navázána. Její existence je pro financování projektů v oblasti inovací z evropských peněz podmínkou.
Na strategii pracovala široká škála subjektů z regionu zhruba rok a jedná se o její pátou generaci. Zatímco v předchozích letech se strategie soustředily především na vznik a podporu start-upů či výzkumných center, jako je například Středoevropský technologický institut (CEITEC), ta nynější klade důraz především na propojování aktérů v inovačním ekosystému, jako jsou univerzity a firmy, či na inovace ve veřejném prostoru.
Ačkoliv se propojení aktérů v poslední době zlepšilo, podle Davida Uhlíře z JIC v regionu stále existuje prostor pro zlepšení. Proto je větší důraz kladen na spolupráci s velkými nadnárodními firmami. Jedná se totiž o klíčové aktéry, kteří mají zájem o zlepšování inovačního prostředí v Jihomoravském kraji.
„V poslední době se posílilo zapojení podniků, zejména těch velkých technologických firem, které v regionu máme, a ty teď v podstatě spoluurčují směr iniciativ v regionu,“ doplnil Uhlíř.
Větší spolupráce s univerzitami
Zatímco v odvětví IT funguje propojování aktérů dobře, odlišná situace je v případě biotechnologií. V tomto oboru má spolupráce ještě rezervy. Biomedicínský a biologický výzkum mají na univerzitách velmi vysokou úroveň, absolventi takových oborů mají nicméně v rámci kraje poměrně velký problém s uplatněním. V kraji v této oblasti totiž chybí průmysloví partneři, a region se tak připravuje o kvalitní lidi, kteří by mohli nastartovat další rozvoj.
Jednou z možných cest k podpoře biotechnologického inovačního prostředí je podle Uhlíře přítomnost významného podniku věnujícího se biotechnologiím či farmaceutickému průmyslu v kraji, který by měl být schopný pro takového hráče vytvořit vhodné podmínky. A to například v rámci kampusu Masarykovy univerzity či Technologického parku při Vysokém učení technickém v Brně (VUT), kde mimo jiné sídlí Středoevropský technologický institut. Ten je, jak zmínil manažer pro vnější vztahy a podporu vědy z CEITEC VUT Pavel Krečmer, za posledních deset let v Česku druhou největší investicí do vědy a výzkumu.
Kraj chce do regionu přilákat nejen významné nadnárodní podniky, ale také podpořit vznik regionálních firem. „Zásadní je vést o tom s partnery diskusi. Především pak s vedením univerzit. Nebude‑li tato problematika jasně deklarovanou prioritou napříč školami, tak se asi nic nezmění,“ dodal Uhlíř.
Brno evropským městem inovací?
Další výzvou pro Jihomoravský kraj je rozvoj veřejné správy. Upozornil na to Jakub Rybář, vedoucí oddělení spolupráce a rozvoje magistrátu města Brna. Rybář zároveň ocenil, že kraj s městem Brno na inovační politice spolupracují. Region je podle něj v této oblasti českou jedničkou a v řadě dalších odvětví má skvěle našlápnuto do budoucnosti. Zmínil, že Brno disponuje datovým portálem, který patří mezi pět nejlepších v Evropě. Moravská metropole aspiruje také na titul hlavního evropského města inovací.
„Zkušenosti ukazují, že se nemáme bát dělat dlouhodobé strategie. Musíme si ale uvědomit, jaké jsou silné stránky regionu, do kterých se má do budoucna investovat,“ uvedl Rybář s tím, že prioritou by měla být zmíněná intenzivnější spolupráce s univerzitami, a to nejen v oblasti podpory podnikání.
Mimo to se musí kraj do budoucna vypořádat také s problematikou urbanizace. „Brno je vyspělé centrum, je jakousi mekkou inovací v rámci České republiky a svým způsobem vyčnívá i z kraje, což způsobuje disparity mezi centrem a okrajovými částmi. Toto je potřeba také řešit,“ upozornil Ivo Minařík, vedoucí odboru regionálního rozvoje krajského úřadu.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.