Přepis: Jak to vidí Karel Černý – 26. října 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, Jak to vidí vám každý všední den nabízí reflexy aktuální události pohledem našich exkluzivních hostů. V posledních měsících pravidelně rozebíráme příčiny i důsledky celosvětové pandemie nemoci covid-19 v nejrůznějších souvislostech, a protože to není zdaleka poprvé a podle všeho ani ne naposled, co se lidstvo musí vypořádat s nákazou, ve vysílání vítám doc. Karla Černého, přednostu Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, dobrý den, pane Černý, jsem ráda, že jste přijal naše pozvání.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Děkuji za pozvání, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká doporučení v boji s nákazou najdeme již v antické medicíně, provázely epidemie také konspirativní teorie či bagatelizování nemoci, jak se lidé v minulosti stavěli k nařízením tehdejších panovníků, jak rychle se vracel život po epidemii do starých kolejí, pokud se tak vůbec dělo. Nejenom na tyto otázky nabídne dnešní host odpověď, nerušený poslech. Pane docente Karle Černý, vy se zabýváte především dějinami infekčních chorob od druhé poloviny patnáctého do počátku osmnáctého století i také dějinami výživy v raném novověku, studujete mimochodem příchod tří nových nealkoholických nápojů, čaje, kávy a čokolády do Evropy, co jste si jako historik lékařství řekl, když začal být svět konfrontován právě s tou epidemií novým typem koronaviru?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, tak já se přiznám, že mi to zpočátku připadalo hodně podobné té poslední takové velké chřipkové nebo virové epidemii, a to byla, to byla španělská chřipka, to je téma, které se docela i v médiích v souvislosti s epidemií koronaviru skloňuje, ale postupem doby, jak toho víme o koronaviru stále víc a víc, tak je potřeba samozřejmě říct, že koronavirus je něco jiného než chřipka a že tedy ty paralely mají, jsou možná v některých případech užitečné, ale že taky mají své limity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem jsou nebo by byly užitečné, v čem vidíte tu největší paralelu?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, je to virové onemocnění, které se šíří celosvětově a má úmrtnost, která, řekněme ovlivňuje život společnosti, zasahujete do života společnosti a vede to tedy k nějakým celospolečenským opatřením, to je něco, s čím jsme se setkali už právě za té španělské chřipky Rakousko-Uhersku založilo první ministerstvo zdravotnictví právě pod tadyhle tím tlakem těch, toho té, té nemocnosti v roce 2000, v roce 1918 to ministerstvo samozřejmě dlouho ne nepřežilo, že jo, protože se ten stát následně rozpadl a mimochodem tím prvním profesorem byl Ivan Horbačevský, profesor pražský, profesor medicíny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Apropo španělská chřipka ono to označení je nesprávné.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Ano, samozřejmě, kdybychom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byli důslední.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Přesně, to se, víte lidi mají rádi nálepky a vypadá to, že patrně ta španělská chřipka se přenesla na lidskou populaci někde ve Spojených státech amerických s největší pravděpodobností na počátku roku 1918 a se Španělskem je spojována proto, že, že Španělsko bylo tak trošku stranou toho válečného konfliktu první světové války, tím pádem tam nebyla tak přísná cenzura tisku, a protože ten tisk byl prostě otevřenější a psal o věcech, o kterých ty válčící strany nepsaly, no tak se to asociovalo, navíc španělský král se nakazil a tedy přežil stejně jako několik dalších evropských panovníků třeba řecký král Konstantin se taky nakazilo tak, tak proto ta asociace se Španělskem a v historii to vidíme opakovaně, třebas syfilis se říkalo francouzská nemoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme rádi nálepky, jak jste sám řekl, proč vlastně Španělska takzvaná chřipka kosila hlavně mladé silné lidi, nyní se jako nejrizikovější skupina označují senioři, ale také lidé, kteří mají hned několik diagnóz nebo mají vážnou diagnózu.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Mají ty komorbidity a tyhle věci a víte, tady zaprvé vidíte, že nemůžete srovnávat koronavirus se španělskou chřipkou to za prvé a za druhé upřímně řečeno na tu vaši počáteční otázku, myslím si, že dodnes věda úplně přesně nezná odpověď, on by ten výzkum, jak výzkum, výzkum jaksi dějin přímo těch patogenů to je složitá záležitost, v poslední době se udělaly velké kroky v oblasti, které se říká paleogenetika, to znamená, že dneska těch 10, posledních 15 letech, řekněme 20 už mají přírodovědci možnost odebrat i třebas jenom zlomek DNA anebo RNA bakterie nebo viru a nějakým způsobem je analyzují, a to nám pak může přinést zajímavá, zajímavé informace, ale pořád je toho strašně moc, co nevíme a já vám řeknu jenom takovou svojí teorii tady, myslím si, že, že v případě té španělské chřipky ten vlastní jaksi ten, to zhoršení zdravotního stavu bylo způsobeno vlastně intenzivní reakcí imunity lidské a nadhodil bych, že možná tím byly postiženy ty generace, které se nesetkaly s předchozí vlnou chřipky, která se objevila v letech 1889 1890.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byl to ten takzvaný opět označení ruský Katar, kteří ještě znali starší lidé v té době?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, já bych byl opatrný, protože jak jsem říkal, o španělské chřipce toho moc nevíme a od té předchozí epidemii celosvětové, chřipkové toho víme ještě méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lidstvo se s různými nákazami potýkalo od nepaměti, ostatně ty pojmy pandemie a epidemie pocházejí ze starořecké medicíny.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo to tehdy poprvé tedy, co byly možná ani ne tak zmapovány nákazy, ale pojmenovány?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
To je velice dobrá poznámka, to je přesně, přesně takhle bych to řekl já. Je rozdíl mezi dějinami patogenů, dějinami té bakterie a toho viru a to je něco, co můžeme sledovat dneska hlavně díky tomu paleogenetickému výzkumu, takže to dělají přírodovědci spolehlivě, dneska už víme, že snažit se rekonstruovat tyhle dějiny se zápisů kronik třebas a různých dalších historických zdrojů, dokonce i ze spisů lékařů dobových, že to, že to prostě není dobrá strategie. Potřebujete tu DNA, ale pak taky existují dějiny, dějiny jaksi kulturního fenoménu, který pojmenováváme mor, a to může být leccos, nemusí to být způsobeno morovou bakterií a v evropských dějinách patrně takovým prvním zlomovým bodem je, je ta krize, kterou popsal Thúkydidés ve svých dějinách peloponéské války, nazývá se to aténský mor a tam se poprvé objevuje ten výraz /nesrozumitelné/ velký mor a Thúkydidés to prožil, nakazil se, uzdravil se a je to významné mimo jiné tím, že to byl neobyčejně sugestivní, ten jeho popis je neobyčejně sugestivní, spousta detailů a vlastně to vytvořilo takovej, takovej záchytnej bod v tej evropskej kultuře, ke kterému se pak tadyhle k tomu vyprávění se pak vracejí následující generace znovu a znovu a znovu po staletí, ještě v šestnáctém století se italští lékaři vrací k Thúkydidésově v popisu a říkají, proč ten náš mor vypadá jinak než ten Thúkydidův.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekové měli vlastně 4 kategorie těch, nebyla to jenom epidemie, pandemie.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Oni, ano to je, to vychází ze sbírky spisů, které, o kterých se dřív říkalo, že je napsal Hippokrates, dneska už víme, že je napsala taková škola po, v období několika set let. Nejsme si jisti, zda něco z toho vůbec napsal ten řecký lékař Hippokrates a tato škola tedy přišla s pojmy pandemicon, to demos to v téhle složení je ten lid, takže pán znamená, že jaksi, jaksi pokrývá to veškerý lid, pak je tam epidemicon, to je mezi lidmi, tedy šíří se mezi národy, pak je endemicon, to je v lidu, to znamená omezeno jenom na určitou oblast a nešíří se jinam, historicky se jako příklady tadyhle toho uváděly třebas, třeba struma nebo takzvané vole u, v některých částech Polska nebo Švýcarska třeba tam, kde byl nedostatek jódu a potom tím posledním, tou poslední kategorií je sporadikon, to je nemoc jedince.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Známe slovo sporadický.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Ano přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také z řečtiny, nakolik bohatá je lékařská literatura právě v tomto směru?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Velmi, tady asi jen pro představu, když se, když se podíváme na počty všech lékařských publikací v druhé polovině sedmnáctého století, to znamená v raném novověku, tak nevíme přesně, ale titulů bylo určitě víc než 60 000, to znamená ne jednotlivých výtisků, bavíme se tedy i jednotlivých titulech knih, které byly prostě dostupné celoevropsky a nějaká docela nemalá část z toho byly spisy, které se zabývaly buď morem anebo něčím, co oni jak, co bylo blízké moru z jejich úhlu pohledu a třeba se tomu říkaly morové horečky nebo něco takového, pak samozřejmě ještě byste našla další kategorie, jako táborové horečky třebas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve vysílání hovořím s historikem lékařství doc. Karlem Černým, přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jak pane Černý byli devastující ty epidemie nebo pandemie v historici, v historii lidstva a čím to vlastně měřit, jednak je to určitě počet obětí, ale i ty důsledky, což samozřejmě spolu souvisí.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, tak tadyhle to povídání bych asi měl uvést tím, že lidi často chtějí přesné údaje, ale my nemáme přesné údaje o počtu mrtvých dokonce a ani k epidemii prasečí chřipky, která se odehrála v roce 2009-10, protože spousta zemí prostě jako nemá tu infrastrukturu k tomu, aby vedla kvalitní zdravotnickou, zdravotnickou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dokumentaci.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Přesně tak a takže, takže se odhaduje, že ty počty mrtvých mohly být 300 000, řekněme jo a teď si to srovnejme se španělskou chřipku, když půjdeme do, do minulosti, tam ty odhady podle současné moderní literatury, skutečně jako divoce se pohybují v takovém velice širokém spektru od 6 do 100 milionů, jo čili nejpravděpodobnější asi je takové pásmo, řekněme, 25-50 milionů obětí celosvětově, to je španělská chřipka, a to znamená poměrně relativně malý poměr populace, protože když se posuneme ještě dál do minulosti a podíváme se třeba na slavnou černou smrt, která přichází do Evropy, to teda už dneska víme, že to je, byl skutečně pravý mor a která přichází do Evropy v polovině čtrnáctého století v těch čtyřicátých letech, máme na to krásné popisy z kronika Boccaccio Dekameron to popisuje třeba, tak tady se velmi orientačně odhadují ty, ty počty obětí v Evropě, možná někdy okolo 50 milionů v té první, v první fázi, ale důležitá číslo je, že to mohlo být lokálně a zase to velmi asi divoce kolísalo mezi čtvrtinou až polovinou populace jo, to znamená, že během roku vám třeba třetina všech lidí v té komunitě zemřela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Alespoň z historických pramenů a teď neřeknu, že známe to číslo, ale odhaduje se, že například v osmnáctém století každoroční umíralo na neštovice 100 tisíc lidí.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Okolo 100 tisíc lidí ano a především děti je potřeba říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou infekční nemoc se nám podařilo zcela vymýtit?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, tak mám pocit, že, že to byly nějaké, že to byly nějaké choroby v oblasti veterinární, a to nemůžu komentovat, protože to skutečně neovládám, ale vlastně to by byla jediná taková velká hrozba, kterou se podařilo úplně odstranit, a to jsou pravé neštovice, což je velký úspěch teda těch osmdesátých let nebo konce sedmdesátých let dvacátého století, mimo jiné i s českým teda příspěvkem. A neštovice a teď se blížíme, asi bych měl dodat teda, doufejme, držíme si palce k vymýcení dětské obrny, byť teda samozřejmě se to setkává s rezistencí stejně jako se po celá staletí setkávala s rezistencí opatření, která nám na vymýcení těch černých neštovic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se ohlédneme do minulosti, tak jaká opatření v reakci na nákazu tehdejší, řekněme vladaři, panovníci volili?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, ono se to tohle se mění myslím v průběhu dějin, ještě středověk třeba vnímá nemoc jako velmi individuální záležitost, a když už vidí něco přesahující jedince, tak na začátku jsou to hlavně úvahy z oblasti astrologické, prostě konjunkce Marsu a Saturnu takovéhle věci. Ale ke konci středověku se začíná vytvářet představa, že přece jenom jsou, je možné vytvořit některá komunitní opatření, která omezí šíření té choroby a v šestnáctém století se to potom skutečně prostě jaksi zdokonalí, a to je to, tato opatření, tato úplně obecná základní opatření, to je to, co používáme i my dneska proti koronaviru, protože oni má, oni fungujou prostě univerzálně, o čem tady mluvím, mluvím o věcech jako je, jako je izolace nemocných, zakládání specializovaných špitálů lazaretní a karanténa a potom vytváření sanitárních kordonů, to znamená, že izoluje tu oblast, kde se vyskytuje větší množství případů, anebo třeba zdravotní pasy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže vlastně slova nebo opatření, jako je karanténa nebo takzvaný lockdown, neboli český uzavření, vypnutí ekonomiky a vůbec toho chodu nic nového?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Není to nic nového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy se poprvé vůbec aplikovala rouška, respektive zakrytí nosu úst?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme to?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, setkáváme se v raně novověké literatuře lékařské se objevuje to doporučení, že by lékaři měli nosit, nebo ti lidé, kteří se jako vystavují riziku, to znamená, že jdou do toho otráveného vzduchu, oni si představovali, oni samozřejmě neznali bakterie, viry, mysleli si, že je to způsobeno jaksi, de facto, že je to environmentální problém, znečištění životního prostředí jo, řečeno dnešním obratem moderním a tím pádem se potřebuje a oni to znečištění vnímali jako, vlastně jako zápach. A a jak se proti tomu chránit, no dáte si před, před ústa a před nos něco, co buď hodně voní, takže byla taková zvláštní jakoby vonná jablka z vosku a z koření a tak dále, někdy, někdy s velmi drahými přísadami, která neustále nosili před, před nosem, no a někdy v tom sedmnáctém století máme zdokumentované takové ty slavné morové, morové, řekl bych zobáky těch, těch lékařů, to není středověká záležitostem, to je novověká záležitost a jsou to, jsou to vlastně takové kontejnery na vonné byliny, jejichž účel je zase, zase jakoby izolovat tu hnilobu, oni si mysleli, že primárním spouštěčem choroby je hniloba, izolovat jí tak, aby se nedostala do vašeho těla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to bylo s důvěrou v ty, kteří rozhodovali, kteří nařizovali ta opatření, když se podíváme na aktuální situaci, je důvěra vůbec i nyní jedním z těch klíčů ke zvládnutí epidemie?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Je a lidé nejsou důvěřiví a ta důvěra vždycky prostě kolísala. Lékaři, společnost někdy lékařům naslouchala a jindy zase je kritizovala a hezký je případ z Parmy z patnáctého století, kdy tam proběhla epidemie a ten, ten lékař, který to zažil, popisuje potom, když teda epidemie skončila, tak se parmská veřejnost vrhla na lékaře a prostě je, je uvěznila, protože se domnívali, že, že vcelku k něčemu ty doktoři nebyli a jenom si na ty epidemii nahrabali, a tak je otázka, jak mohla tehdejší terapie teda pomoc při morové epidemii, asi moc ne, ale oni už měli tehdy docela užitečnou radu, třeba evakuovat se z toho postiženého prostředí, když samozřejmě máte kam, takže je to takové ambivalentní a ta, a ta nedůvěra zase potom znovu vzplane jednou začas a ty experti prostě musí společnost přesvědčit, že je důvod, proč by ji měla naslouchat, lidi to nakonec vždycky zjistí, protože, když neposloucháte experty, tak na to, tak na to v dlouhodobém výhledu dojedete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se jako historik lékařství díváte, pane docente Černý na tu aktuální situaci v České republice, mám na mysli fakt, že českou politikou od pátku hýbe kauza ministra zdravotnictví Romana Prymuly.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No mně připadá hlavně, že to je takový docela smutný příběh. Já pana prof. Prymulu přímo osobně komentovat nemůžu, ale řekl bych, že na tom je nejdůležitější, že to odvádí pozornost od toho důležitého a to důležité je, že v České republice pořád, já jsem se dnes ráno díval, reprodukční číslo je 1,3. Opatření, která jsme tu s velkými omluvami v posledních týdnech zaváděli, evidentně zatím nefungují a ten výhled tedy není optimistický, je potřeba se připravit na to, že ta opatření se budou muset zpřísňovat, budeme se muset více izolovat a já osobně, a to zdůrazňuju, že moje, toto je teda můj osobní laický odhad, myslím si, že, že jako Vánoce zažijeme ještě v nějakém lockdownu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dějinami epidemií a pandemií nás provází historik lékařství doc. Karel Černý z 1. lékařské fakulty. Již na jaře se spekulovalo o tom, do jaké míry, v čem nás případně pandemie změní, změní naše životy, rituály, změní společnost. Co vidíme jaké příklady v minulosti, pane Černý, docházelo třeba až k nějaké katarzi nebo spíše jak se říká, přání otcem myšlenky?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Ty epidemické krize obecně demografické krize, to znamená nejen epidemie ale třeba hladomory a tak dále vedly ke změnám. Ty změny, myslím si, že to co lidi nejvíc frustruje je, že když vidíme, že je potřeba, aby k nějaké změně došlo, takže k ní často nedochází hned, nedochází k ní rychle a že my všichni a používám teda nominativ v plurálu, máme mít první osobu množného čísla, že my všichni máme takovou, takovou potřebu, když vidíme problém, tak ten problém vyřešit, přece se to nebude opakovat, no a, ale tenhle proces je dlouhodobý jo, čili to co jako historik k tomu můžu říct je, že k těm změnám dojde, ale bude si to vyžadovat roky a někdy i desetiletí, než, než se ty, ty změny etablují, aspoň to je to, co jsme viděli v tom šestnáctém a sedmnáctém století, protože nakonec úspěchu bylo dosaženo, mor z Evropy definitivně odchází na začátku osmnáctého století a ani k tomu nepotřebovali antibiotika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budeme se muset prostě nějak naučit s tímto novým virem žít, tak jako jsme se naučili existovat vedle chřipky, na kterou už máme vakcínu?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Možná, uvidíme, já samozřejmě nemůžu komentovat efektivitu, efektivitu vakcíny proti koronaviru, je dobře, já bych řekl, že ten jenom množství výzkumu, které se teď tímhle směrem zaměřilo, že to je strašně pozitivní věc a já vím, že lidi ještě nevidí konkrétní dopady na jejich každodenní život. Ale věda takhle nefunguje, věda většinou nepřinese to řešení za půl roku, musí se to publikovat, to trvá dlouhou dobu, pak se to musí od té teorie zavést do praxe, ale pozitivní dopady na náš život jsou dramatické v oblasti, kdybych teda odbočil od, od moru a přešel třeba k té otázce zavedení očkování, to mělo tak neuvěřitelný dopad na úmrtnost, na dětskou úmrtnost v evropské populaci a byl to výsledek nějakého dlouhodobého výzkumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ústav, který vedete, je jednu z nejstarších institucí svého druhu na světě, pod jednou střechou sdružuje jak jak historii taky paleopatologii, jakou roli hrají dějiny lékařství právě v tom moderním výzkumu?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
No, já si myslím, že lékař může být velmi dobrý lékař, aniž by věděl cokoliv o dějinách medicíny. Naši roli bych viděl spíš v tom, že poskytujeme takový most mezi přírodovědci, kteří ne vždycky hovoří s veřejností úplně srozumitelně a námi historiky a teda tou, těmi laiky a ten, ten tím mostem jsme tedy my historici a my zprostředkováváme takovou tu, takovou tu, řekl bych obecnou část té zprávy a snažíme se lidem vysvětlit a povzbudit je, aby vědcům důvěřovali, protože, protože my můžeme na tom historickém procesu dokázat, že nakonec ty vědci k tomu správnému řešení dojdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo se vlastně v minulosti, jestli to lze nějak zobecnit, chápu, že každá doba, každá ta nákaza, epidemie byla specifická, v něčem výjimečná, byť asi ta jedna linie tam je patrná, kdo se těšil největší důvěře u obyvatel, lze to takhle nějak charakterizovat?

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Nelze, protože se to historicky měnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mění se to.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Někdy to byli, někdy to byli kněží a jejich dopad nemusel být jako negativní ani pozitivní jo, to chci zdůraznit, někdy to byli lékaři, někdy to byly třeba nějaké charismatické osobnosti, nějací léčitelé a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje doc. Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Doc. Karel ČERNÝ, přednosta Ústavu dějin lékařský a cizích jazyků 1. LF UK
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude biolog David Storch, příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.