Symbol Ostravy slaví devadesátiny. Nová radnice s věží se nerodila lehce

Už na konci 19. století bylo zřejmé, že zchátralá stará radnice na centrálním náměstí nemůže dynamickému rozvoji průmyslového města stačit. Stavba nové radnice se zvažovala na několika místech, například u evangelického kostela v Českobratrské ulici, v lokalitě Fifejdy nebo v Nádražní ulici.

Plány zastavila první světová válka, ale po vzniku Československa se nutnost nové radnice vrátila ještě naléhavěji, protože Ostrava se toužila stát župním městem, což nechtěla přenechat starobylé Opavě.

18 fotografií

Navíc se v roce 1924 Moravská Ostrava spojila se šesti obcemi, například Vítkovicemi, Přívozem a Mariánskými Horami, díky čemuž vznikla takzvaná Velká Ostrava.

Z lokalit pro novou radnici nakonec zvítězilo místo někdejší výletní restaurace Nová střelnice na levém břehu Ostravice. Tehdy to byl zanedbaný prostor, kde se však počítalo s výstavní administrativní čtvrtí.

V soutěži na podobu radnice zvítězil návrh brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravských Františka Koláře a Josefa Rubého.

Nákladná stavba paláce, kritizoval opoziční tisk

Stavbu však provázely komplikace. Vlivem poddolování a štěrkového podloží byla nutná 1,3 metru silná základová betonová deska a původně plánovanou obvyklou zděnou věž se zvonicí nahradila železná konstrukce s měděnými pláty. To se však ukázalo jako šťastná volba.

Opoziční politici i mnohý tisk podrobovali investici velké kritice. „Tehdy to byla nejdražší stavba v Ostravě. V novinách se od počátku uváděl náklad na zhotovení mezi 35 a 40 miliony korun. Skutečný náklad nakonec přesáhl padesát milionů,“ už dříve vysvětlil ostravský historik Josef Šerka.

Kritika zesílila poté, co bylo zřejmé, že se župní rozdělení republiky neuskuteční. Několikrát proto bylo pokračování stavby označeno za bezúčelné a takřka hazardní.

„Ostrava se dala zlákati do nákladné stavby paláce, jenž by co do své rozlohy mohl pojmouti Poslaneckou sněmovnu i Senát,“ psaly uštěpačně opoziční noviny. Poukazovalo se i na to, že vítězné stavební družstvo mělo blízko k sociální demokracii, dominantní politické straně na radnici.

Nová radnice Stojí u Sokolské třídy na levém břehu řeky Ostravice.  Po pětileté stavbě byl komplex budov otevřen 28. října 1930.  Náklady na stavbu: zhruba 52 milionů prvorepublikových československých korun.  Architekti: ostravští Jan Rubý s Františkem Kolářem a Vladimír Fischer z Brna.  Zastavěná plocha: 7 200 metrů čtverečních, čímž jde o největší radniční areál v Česku.  Ostrava má i nejvyšší radniční věž, a to takřka 86 metrů (vyhlídkový ochoz ve výšce 73 metrů).  Váha věže: cca 155 tun.  Uvnitř unikátní výtah páternoster.  Dnes uvnitř sídlí: Magistrát města Ostravy, Česká spořitelna, Moravskoslezská vědecká knihovna a restaurace.

Nakonec však byl rozlehlý radniční areál s věží po pěti letech dostavěn a 28. října 1930 slavnostně otevřen. Stavba se pyšnila hned několika republikovými rekordy: největší radniční areál, nejvyšší radniční věž, nejdelší rychlovýtah doplněný páternosterem.

Nakonec se radnice dočkala i pochval. Například tehdejší vynikající báňský inženýr a komunální politik Karel Frič poznamenal: „Moravská Ostrava měla štěstí, že v době, kdy se rozhodovalo o stavbě její radnice, byli v čele správy města prozíraví mužové, kteří si byli vědomi, že se jedná o monumentální budovu, která nemá sloužiti a vyhovovati jen v nejbližší době, nýbrž má a bude sloužiti také v daleké budoucnosti.“

Oblíbený vyhlídkový ochoz

Dvoukřídlý areál ve tvaru písmene U se stal součástí Ostravy. Obě křídla jsou tříposchoďová, zdvojený ústřední blok s věží má o jedno patro více.

V roce 1933 byl na věži zřízen vyhlídkový ochoz, v dobách socialismu přístupný jen vzácným návštěvám. Od roku 2002 se na něj zájemci dostanou celoročně. Z věže lze obhlédnout nejen celou Ostravu, ale blízko jsou i Beskydy a někdy jsou viditelné také Jeseníky.

Z věže se stala dominanta Ostravy, proto tam nacisté přidali hákový kříž a komunisté stavbu ještě prodloužili o rudou hvězdu.

Před radnicí se konaly mítinky, přehlídky i demonstrace. V srpnu 1968 tam lidé protestovali proti okupačním ruským tankům, v roce 2004 tamtéž naopak slavili fanoušci fotbalového Baníku Ostrava mistrovský titul. Věž odolala i maďarskému iluzionistovi Robertu Rafaelovi, který v roce 1995 prohlašoval, že ji nechá dočasně zmizet.

Primátor oceňuje vytrvalost starosty Prokeše

Nebýt koronavirových opatření, uspořádala by Ostrava oslavu radničních kulatin dnem otevřených dveří, ke čtenářům se z téhož důvodu zatím nedostala ani publikace mapující historii unikátní stavby.

Současný primátor Tomáš Macura ocenil, že tehdejší ostravský starosta Jan Prokeš obhájil svou vizi i proti kritice umístění budovy, vzhledu, ceny i financování půjčkou. 

„Díky tomu můžeme být hrdí na jednu z nejkrásnějších prvorepublikových staveb. Dědictví našich předků si zaslouží, aby jej ochraňovali i pro příští generace,“ uvedl s tím, že i o dnešních strategických stavbách by se mělo rozhodovat s přesahem, v širším kontextu a s výhledem do budoucnosti. „Abychom i my zanechali dalším generacím odkaz v podobě kvalitní a nadčasové architektury.“