Váleční veteráni i zraněný voják. Zeman ocenil hrdinství a zásluhy o stát členů armády
Prezident Miloš Zeman udělil a propůjčil 38 státních vyznamenání a medailí. Mezi vyznamenanými je i letos několik vojenských veteránů a zástupců armády. Tradiční ceremoniál se ale letos kvůli pandemii koronaviru nekonal. Hlava státu zveřejnila seznam oceněných jen na webových stránkách Pražského hradu. Vyznamenaní si převezmou metály až příští rok. V případě, kdy prezident uděluje ocenění in memoriam, převezmou ho pozůstalí.
Prezident Miloš Zeman vyznamenal in memoriam generálmajora ve výslužbě Františka Cháberu.
Československý vojenský pilot a válečný stíhač obdrží Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy, a to za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.
Odůvodnění prezidenta k udělení vyznamenání:
František Chábera se účastnil bojů ve Francii, bitvy o Británii, ofenzívy nad okupovanou Evropou, bojů ve Slovenském národním povstání a bojů o osvobození Československa. Patřil k těm, kteří ve druhé světové válce bojovali za osvobození Československa od počátku války až do vítězného konce.
Po roce 1939 ve Velké Británii létal v RAF (312. československá stíhací peruť, později 96. peruť nočních stíhačů).
Od roku 1944 sloužil v Sovětském svazu, nejprve jako dobrovolník, později jako velitel 1. letky 1. československé smíšené letecké divize v SSSR. Jeho jméno má ve svém čestném názvu i „tygří“ letka, 221. taktická letka generála Františka Chábery, která aktivně udržuje jeho odkaz a uchovává jeho památku.
In memoriam získá Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost také český dopravní a stíhací pilot, Josef Koukal, který se během druhé světové války zúčastnil bitvy o Británii.
Odůvodnění prezidenta k udělení vyznamenání:
Český stíhací pilot, hrdina bitvy o Británii. Při jednom z leteckých soubojů havaroval a byl těžce popálen na 72 procentech těla. Léčba trvala téměř rok. Navzdory utrpěným zraněním se rozhodl vrátit k létání a nastoupit znovu do bojů.
Stejné vyznamenání, tedy Řád bílého lva vojenské skup. I. třídy, získá od prezidenta český válečný veterán z druhé světové války, generál major ve výslužbě Ing. Miloslav Masopust (96).
Odůvodnění prezidenta k udělení vyznamenání:
Přímý účastník bojů 1. čs. armádního sboru v SSSR na východní frontě a při osvobozování vlasti. Jako velitel družstva 1. roty samostatného praporu samopalníků se zúčastnil bojů u Dukly, kde byl zraněn. Za hrdinství byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939, v roce 2019 byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován do vojenské hodnosti generálmajora. I přes svůj vysoký věk se aktivně zapojuje do veřejné činnosti, účastní se pietních aktů a podílí se na činnosti Československé obce legionářské.
Řádem bílého lva vojenské skup. I. třídy ocenil prezident hrdinství československého vojáka a legionáře, významného představitele zahraničního československého protinacistického odboje, divizního generála Heliodora Píku. Ocenění získá in memoriam. Krátce po únoru 1948 byl uvězněn a odsouzen za údajnou špionáž a vlastizradu. Popraven byl 21. června 1949.
Odůvodnění prezidenta k udělení vyznamenání:
Účastník bojů Československých legií v Rusku. Do legií se přihlásil dobrovolně v roce 1916, následně bojoval v roce 1918 i na západní frontě ve Francii. V rámci bojů byl obdivován za svou obětavou lékařskou péči v prvních liniích, kterou poskytoval jako příslušník zdravotní služby u 21. čs. střeleckého pluku.
Za 2. světové války sloužil zejména jako atašé a velitel mise Československé armády v Moskvě. Po návratu do vlasti v roce 1945 byl jmenován zástupcem náčelníka hlavního štábu Československé armády a povýšen do hodnosti divizního generála. Po únorovém puči v roce 1948 byl zatčen a nepravdivě obviněn ze špionáže ve prospěch Velké Británie a další vlastizrádné činnosti.
Ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán v Plzni 21. června 1949. K plné občanské rehabilitaci generála Píky došlo až po roce 1989.
Prezident udělil také medaile za hrdinství. Příští rok si ji může převzít praporčík. Vladimír Šupa, český instruktor-lektor u 41. mechanizovaného praporu v Žatci, který byl v roce 2009 zraněn během nasazení v misi ISAF v Afghánistánu.
Odůvodnění prezidenta k udělení vyznamenání:
Do armády (Vladimír Šupa) nastoupil v roce 2001 k rotě chemické obrany do Týna nad Vltavou. S touto jednotkou také absolvoval první zahraniční nasazení v rámci operace Enduring Freedom v Kuvajtu jako specialista služby dekontaminace techniky. Plnil také úkoly ve druhém zahraničním nasazení v rámci 11. kontingentu KFOR v Kosovu v letech 2007 a 2008. Osudovým se mu stalo jeho další zahraniční nasazení v Afghánistánu v rámci AČR ISAF PRT LOGAR. V roce 2009 najel s vozidlem na minu a utrpěl částečnou amputaci dolní končetiny. Chtěl však stále pracovat pro armádu, pracuje jako lektor-instruktor u 41. mechanizovaného praporu v Žatci.
Nedávno neúspěšně kandidoval za ODS v Praze 9 do Senátu. Nyní si může spravit ředitel Památníku Lidice, plukovník generálního štábu v záloze Eduard Stehlík náladu medailí za zásluhy I. stupně.
Odůvodnění prezidenta k udělení vyznamenání:
Český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny.
V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání. Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady, později se stal také předsedou rady. Je autorem nebo spoluautorem dvou desítek monografií, mnoha desítek článků, odborných studií a výstav.
V březnu 2014 byl jmenován ředitelem Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019. Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V únoru 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice.