Příběh českého hitu: Vladimír Mišík - Variace na renesanční téma

Když mladý básník Václav Hrabě dokončoval báseň Variace na renesanční téma, těžko mohl tušit, jakou dlouhou cestu před sebou tato skladba bude mít. Dochovala se hned v několika verzích – jedna z nich je dokonce „naťukaná“ na krabičce od cigaret. Báseň se původně měla stát součástí hry Královna Margot, která se ale ztratila a nikdy se nedočkala slávy ani uveřejnění. Stejný osud by možná potkal i zmíněnou báseň. Kdyby ji jednoho dne neobjevil Vladimír Mišík.

LIVE: Vladimír Mišík v Arše sázel staré pecky a pokřtil nové album

„To už jsme začínali hrát jako ETC, ale neměli jsme kšefty. Takže jsme se domluvili s Vláďou Mertou a začali jsme vystupovat jen se španělkami jako Čundrground. Najednou jsem ale zjistil, že ty bigbítový písničky, které mám, se takhle prostě nedají hrát. Začal jsem si proto tak trochu zrychleně psát na tohle hraní repertoár a vytanuly mi na mysl i ty pomuchlaný papíry s Hrabětem. Opět jsem si je pročítal, to už se záměrem, že bych na ně zkusil najít nějaké akordy. Pomalinku to začalo vznikat, to bylo období asi tří měsíců poměrně intenzivního mapování, vymýšlení a vybírání. To bylo tak v letech 1972, 1973,“ vzpomíná Mišík. Tehdy měla ještě úplně jednoduchou podobu, až houslista Jan Hrubý ji zaranžoval pro celou kapelu.

Samotná báseň má čtyři strofy s pravidelným veršem. Václav Hrabě zde hovoří o lásce v několika podobách – láska krásná, bolestná, nepředvídatelná, ale najdeme zde i jakési vědomí konečnosti lidské existence, které provázelo básníka velmi často, jako by tušil, co ho v tak mladém věku čeká.

Verš „náš život hoří jako svíce“ se stal Hrabětovým epitafem. Zemřel ve svých 24 letech. Hrabě měl k hudbě blízko. Už na střední škole se zajímal o jazz, hrál na saxofon, klarinet, housle. Měl i svou kapelu, se kterou vystupoval v pražském klubu Reduta.

Báseň si tak musela svou cestu k hudbě najít sama. Že se ze skladby stane hit, který budou znát celé generace a zazní i v nejdůležitější chvíli novodobé české historie – při pádu komunismu, asi tušil málokdo. Vladimír Mišík to zpětně charakterizuje takto: „To se nějak člověk strefí do nějakého generačního rozpoložení. Zasáhlo to citovost určitého věku, je tam touha po velkém citu. Je v ní láska. Kromě toho, mollová stupnice je dojímavá. Byl jsem tehdy nadšený barokní muzikou, i tu melodii jsem tak trochu stavěl, nechci říct, že přímo pod vlivem Vivaldiho, ale trošku jsem to v té době poslouchal, víc než bigbít. U některých Hrabětových textů mi okamžitě naskakuje hudební představa, něco evokují, provokují a inspirují k hudebnímu podání. Takže mi Hrabě hodně usnadnil práci.“

Variace na renesanční téma poprvé zazněla v Praze v Lucerně v rámci Jazzových dnů v květnu roku 1977. ETC si tehdy pozvali houslistu Karla Holase a hobojistu Jana Koláře. Před plnou Letenskou pláň ji Vladimír Mišík přišel zazpívat právě v listopadu roku 1989.

VIDEO: Adam Mišík natočil duet se svým otcem Vladimírem. Variace na renesanční téma má novou verzi

A roce 2017 skladbu Vladimír Mišík znovu nazpíval, tentokrát v duetu se svým synem Adamem. Stala se součástí filmu Bajkeři a v tomto dvojgeneračním spojení vyzněla možná ještě naléhavěji. Jedno je pro Variaci na renesanční téma neopomenutelné – je totiž dokonale nadčasová.

Text: Alena Kaňová, foto: Tomáš Fan, archiv iReportu
Témata: Vladimír Mišík, Adam Mišík, Variace na renesanční téma, Václav Hrabě, ETC, Jan Hrubý