Prodloužené ošetřovné bude 70 procent, Senát návrh schválil

Ošetřovné bude stát vyplácet zaměstnancům po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent denního vyměřovacího základu. Návrh dnes schválil navzdory některým výtkám Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Dávka se teď vyplácí ve výši 60 procent po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ji mohou pobírat až 16 dnů.

Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Senátoři poukazovali na to, že dávka se bude těmto lidem vyplácet jen v případě zavření škol, nikoli kvůli karanténě dítěte. Podle zpravodaje Marka Hilšera z klubu Starostů se tak zřejmě stalo nedopatřením.

Pozměňovací návrh, který měl záležitost narovnat, prosazovala Jitka Chalánková z klubu ODS. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s úpravou nesouhlasila s poukazem na to, že je nutné, aby byla předloha přijata co nejrychleji. Věc je navíc možné podle ní řešit individuální žádostí o odstranění tvrdosti zákona.

Senát nakonec předlohu schválil ve sněmovním znění hlasy 28 ze 47 přítomných senátorů. O Chalánkové pozměňovacím návrhu už senátoři nehlasovali.

Senátní školský výbor apeloval na vládu, aby zvážila vyplácení ošetřovného na děti do 11 let místo nynějších deseti. Při jarní vlně koronavirové krize měli na dávku nárok rodiče dětí do 13 let věku.

Ošetřovné se podle vládní předlohy nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení se nebude vztahovat na rodiče postižených dětí. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného bude platit do konce nynějšího školního roku. Maláčová předpokládá, že stát na něm vyplatí až 1,2 miliardy korun.

Související

Ilustrační foto

V Česku přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou ošetřovatelské volno

V Česku postupně přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou dlouhodobější ošetřovatelské volno. Loni toto ošetřovné, které se platí z nemocenského pojištění, mělo asi 18.000 žen a mužů. Bylo jich tak téměř o 4100 víc než v předchozím roce, tedy o 29 procent. Na dávku se vyplatilo asi 210 milionů korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávku na ošetřování vyplácí. Experti poukazují na to, že se stárnutím společnosti potřeba péče dál poroste. Ministerstvo práce plánuje úpravy podpory.
Ilustrační fotografie.

Od ledna se prodlouží otcovská dovolená, dostupnější bude ošetřovné

Od ledna příštího roku se na dva týdny prodlouží otcovská dovolená, kterou může muž čerpat po narození dítěte. Snazší bude také získat příspěvek na dlouhodobé ošetřovné, u lidí umírajících nebude nutná předcházející hospitalizace. Rozšíří se také okruh lidí, kteří budou mít nárok na volno a příspěvek v době ošetřování.

Více souvisejících

ošetřovné Senát ČR zákony Jana Maláčová (ČSSD) Jitka Chalánková (TOP09)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy