Dům Radost se po revitalizaci vrátí k polyfunkčnímu využití

Když bylo v roce 1934 dostavěno sídlo Všeobecné penzijní společnosti, pyšnilo se titulem nejvyšší budovy v Československu. Stavba podle návrhu architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka byla na svou dobu revoluční: měla křížový půdorys, díky kterému se dostalo denní světlo do všech místností, a jako první budova v Československu byla vybavena americkou klimatizací.

V domě nebyly jen kanceláře, od samotného počátku byl koncipován jako polyfunkční objekt – takový, ve kterém lidé budou moci bydlet, pracovat a bavit se ve volném čase. Kromě 700 kanceláří a desítek služebních bytů pro vedení ústavu v domě vznikly obchody, lékařské ordinace, sluneční terasa s plochou pro cvičení anebo například tančírna.

V padesátých letech se novými obyvateli domu staly odbory. Do domu se od té doby příliš neinvestovalo, pomalu začal chátrat a veřejnosti se čím dál více uzavíral. To změnili až noví majitelé – Marin Louda spolu s rodinou Valovou, kteří si žižkovskou dominantu v roce 2019 koupili.

„Budova má obrovský potenciál, který nebyl dosud zcela využitý. Dům vnímáme v kontextu úžasné možnosti podílet se na vzniku nového městského celku dolního Žižkova. Celá tato donedávna opomenutá část Prahy se mění a ožívá a dům Radost by podle nás měl být logickým centrem a dominantou tohoto místa. Takže pro nás, co jsme dům koupili, je to obrovská příležitost, jak lokalitě pomoci s dalším rozvojem a třeba tady i zanechat nějaký odkaz, na který budou naše děti hrdé,“ vysvětluje Martin Louda, proč se pro koupi domu rozhodli.

Funkční i pro dalších 100 let

Téměř devadesát let starý dům byl na svou dobu sice revoluční a špičkově vybavený, dnes už se ale potřeby lidí a firem změnily. „Náš životní styl je prostě jiný. Potřebujeme jiné vybavení, jinou infrastrukturu. Zároveň se tehdy třeba moc neřešila, a to je teď všeobecně velké téma, spotřeba energií. Aktuální energetická náročnost provozu domu je neudržitelná a ekologická zátěž pro město je také vysoká. Nejen že máme obrovské náklady na vytápění i chlazení domu, ale zároveň je dům obrovským zdrojem tepelného záření do okolí,“ dodává Martin Louda.

K tomu, aby byl dům dlouhodobě funkční a sloužil svému okolí, které se v posledních letech rovněž razantně proměňuje, je třeba investovat do jeho revitalizace. „Děláme teď dílčí úpravy, které jsou limitovány tím, že dům je kulturní památkou. Celková revitalizace domu, kterou bychom rádi zahájili v příštích letech, je nevyhnutelná. Nejen proto, aby všechny kanceláře a byty odpovídaly dnešnímu standardu, ale i proto, aby byl provoz domu ekologicky a finančně udržitelný. Naší prvotní snahou však je, po letech chátrání, budovu obnovit s respektem k autorům stavby, architektům Josefovi Havlíčkovi a Karlu Honzíkovi, a navázat tak na historii nemovitosti,“ doplňuje Martin Louda.

Dům se má po své revitalizaci plně vrátit k původně zamýšlenému polyfunkčnímu využití. Budou v něm zachovány kanceláře, byty, obchody i lékařské ordinace. Část jich funguje již dnes: ozdobou domu je funkcionalistická kavárna v jeho přízemí anebo jedinečný bar na střeše domu s panoramatickým výhledem na celou Prahu.

V domě rovněž působí butikové kino. „To jsme ve spolupráci s Aerofilms a festivalem Spectaculare vytvořili v bývalém kongresovém sále Přítomnost. Lze jej využít i jako moderní multifunkční sál ke konání konferencí nebo koncertů či pořádání soukromých večírků,“ dodává marketingová manažerka domu Radost Natálie Bilová.

Majitelé domu mají jasno, jak bude po revitalizaci dům vypadat. „Z budovy vznikne živý městský organismus, který se stane součástí běžného života nejen obyvatel Žižkova, ale i vyhledávaným místem pro ty, kteří se chtějí inspirovat špičkovou architekturu. Bude to místo, kde lidé bydlí, pracují, baví se a nakupují. Věřím, že z Radosti bude opět takový dům, jaký z něj chtěli mít jeho autoři – tedy ne mrtvý blok, ale vzdušný, živý a průchozí celek, který svému okolí dává přesně to, co potřebuje,“ uzavírá Martin Louda.