Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Neřešme, co nemůžeme změnit. Izolace je stresová, ale musíme ji zvládnout, radí odbornice

Cestující čeká na zastávce na tramvaj. foto:  Michal Sváček, MAFRA

Rozhovor
Profesorka Julie Dobrovolná pracuje v Centru pro výzkum toxinů v životním prostředí Recetox na Masarykově univerzitě. Zkoumá molekulární metabolismus a chronická onemocnění. Ve svém bádání se zaměřuje na stres. Zeptali jsme se, jak vzniká, projevuje se a jak ho během pandemie zvládnout.
  5:50

LN Prožíváme druhou vlnu pandemie. Už první se na psychice podepsala a druhá nám také na úsměvu nepřidává. Co s námi izolace dělá a proč?
Izolace je mohutný stresor. Záleží na tom, jak dlouho probíhá a jak je strukturována, tedy s kým jsme izolováni a jaké jsou podmínky osamění. Něco jiného je totiž karanténa nařízená krajskou hygienickou stanicí a takzvaný home office s dětmi. Ve druhém případě odvádíme určitý pracovní výkon.

LN Média jsou plná protichůdných informací. Jak má člověk poznat, co je zbytečné vyvolávání strachu a co je správné?
Musíme si uvědomit, komu nasloucháme. Podle mého názoru je zcela zásadní respektovat hranice specializačního vzdělávání v daných oborech. Epidemiologem se nestanete oficiálně jen tak. Čeká vás dlouhá cesta a mnoho kariérních milníků. Doporučuji tedy důvěřovat autoritám v oborech, které jsou relevantní z hlediska kontroly veřejného zdraví.

Karanténa nesvědčí mozku. Nucená izolace ovlivňuje naši sociální citlivost

Zde se epidemiologie nabízí. Chápu, že pro veřejnost je extrémně matoucí, když z odborné komunity přicházejí konfliktní zprávy. Doporučuji držet se odborníků v epidemiologii. Ti říkají od počátku epidemie z mého pohledu velmi konzistentně stále totéž a dochází na jejich slova.

LN Podle posledních výzkumů došlo k významnému nárůstu stresu a depresí. Jak tento stres vzniká a jak mu čelit?
Stres má mnoho různých příčin. Může to být jak epidemiologická situace, která je zneklidňující, tak opatření na zmírnění epidemie. Spousta lidí přišla o zaměstnání. Nezaměstnanost je jasným stresorem, zejména z důvodu ekonomických obtíží.

LN Dá se říci, že nás stres a deprese otužují?
Určitě je možné ze situace odvodit něco pozitivního. Otázkou je, zda máme zdroje, abychom to mohli udělat. Jsou velmi různé, finanční, osobnostní, fyzické. Pokud je nemáme, půjde nám to velmi těžko.

LN Co nás stresuje nejvíc? Je to nejistota, nebo obava o zdraví, ať už vlastní, či blízkých?
Myslím, že pocit nejistoty, který zažíváme, má mnoho rovin. Máme kognitivní rovinu, kdy si uvědomujeme určité nebezpečí, a rovinu emocionální, kterou nekontrolujeme. Rozhodně tu ale je a nemůžeme ji ignorovat. Stres k nám výrazně promlouvá na této podvědomé rovině. Řadu tělesných procesů, které s ním souvisejí, si neuvědomujeme.

LN Překvapilo vás, jak zasáhl první lockdown psychiku lidí? Je tato situace srovnatelná s jinými životními situacemi?
Nepřekvapilo. Myslím, že nálada během prvního lockdownu byla obecně lepší, než je nyní. V současnosti již řada lidí svoje adaptační zdroje vyčerpala nebo se k jejich vyčerpání blíží. Očekávám narůstající polarizaci názorů a konflikty. Situace je opravdu unikátní a nelze ji jednoduše k něčemu připodobnit.

LN Vědec se snaží o objektivní pohled, má tedy současná situace i nějaké klady? Je například v pořádku, že se média soustředí převážně na covidovou problematiku a zapomínají, že se umírá i na nádory, dopravní nehody, že se vraždí?
Necítím se jako specialistka na to, jak média vyvolávají stres v populaci. Subjektivně vnímám, že individualizace obsahu na sociálních sítích, který vidíme a sdílíme s naší sociální bublinou, výrazně přispívá k individualizaci celé zkušenosti, kterou s covidovou karanténou máme. Součástí tohoto prožívání může být i růst a pozitivní zážitky. Liší se to u každého jednotlivce.

LN Nedomníváte se, že co se týče informací, pak ani z oficiálních míst není slyšet jasný názor a komunikace?
Je to bohužel pravda. Část populace žije v popření nemoci a z ní plynoucích omezení, část v neadekvátní panice. Místo aby se srozumitelně, pevně a přehledně informovalo, jaká je situace, a místo toho, aby vládní specialisté dávali přednost komunikaci s veřejností, šíří se extremistické názory. Přichází z obou táborů – covid neexistuje, nebo covid nás všechny zabije. Jedno i druhé samozřejmě stres populace zvyšuje.

LN Covid má dopady na psychiku starších lidí, jak se to ale projevuje u nejmladších?
Nejmladší, tedy předpokládám, že myslíte děti, výrazně odvozují své prožívání od prožívání pečujících osob. Záleží velmi na tom, jak s dětmi o situaci mluvíme, jak moc se sami bojíme.

LN Co byste doporučovala, aby se různé věkové skupiny úspěšně ubránily?
Doporučuji to, co doporučuje většina expertů v oblasti stresu: odpojit se od sociálních sítí, vytvářet skutečné prožitky s rodinou či přáteli, věnovat se kreativním činnostem, které zapojují ruce. Může to být třeba šití nebo truhlařina. Je lepší neřešit, co nemohu změnit. Pokud to zvládneme, je dobré pobývat venku na čerstvém vzduchu a přiměřeně se pohybovat.

Autor: