Dorazí Leonidy, žádný „déšť“ ale nečekejte: Procházka listopadovou oblohou

Podíváme-li se do mapy souhvězdí, zjistíme, že se podzimní obloha od září pootočila už o 60 stupňů. V reálu vidíme nad západem mizející letní souhvězdí Labutě, Orla a Lyry, na severozápadě pak Herkula a nad východním obzorem Býka a nápadné Plejády. Nízko nad severním obzorem je nezapadající čili tzv. cirkumpolární souhvězdí Velké medvědice. Dvojité „W“ Kasiopeje máme téměř nad hlavou. V pozdních nočních hodinách už se od východu blíží Orion, typický už pro zimní oblohu.

Logo|foto:Český rozhlas

Pegasův čtverec a hvězda Fomalhaut

S orientací vypomůže velký Pegasův čtverec podobný Velkému vozu. Dostaneme se k němu tak, že dvakrát prodloužíme spojnici zadních kol Velkého vozu a Polárky. Pegasa tvoří hvězdy Markab, Scheat a Algenib, čtvrtou hvězdou ve čtverci je Sirrah, nejjasnější hvězda souhvězdí Andromedy. Pod Andromedou je Trojúhelník a Beran. U jihovýchodního rohu Pegasa najdeme nevýrazné Ryby.

Za dobrých světelných podmínek zaujme nízko nad jižním obzorem jasná hvězda Fomalhaut v souhvězdí Jižní ryby. V minulosti ji lidé počítali k tzv. královským hvězdám, které byly jakousi pomůckou k rozdělení roku na čtyři roční období. Fomalhaut byl pro podzim, Aldebaran pro zimu, Regulus pro jaro a Antares pro léto. Astronomové dnes o Fomalhautu vědí, že je dvakrát větší a čtrnáctkrát svítivější než naše Slunce, že je asi 25 světelných let daleko a že jde pravděpodobně o trojhvězdu.

Logo|foto:Český rozhlas

Tanec planet a poslové komety Tempel-Tuttle

V listopadu konečně uvidíme všechny planety. Merkur ráno nad východojihovýchodem a Venuši nad jihovýchodním obzorem. Mars, který byl v říjnu nejblíž Zemi, setrvává po většinu noci kromě rána v souhvězdí Ryby a se vzdalováním jeho svit slábne. Obří planety Jupiter a Saturn svítí večer na jihozápadě. Velmi vzdálené planety Uran a Neptun budou viditelné jen v dalekohledech – Uran po celou noc kromě rána, Neptun v první polovině noci.

Z úkazů zaujme k ránu 12. listopadu pěkné seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a hvězdy Spika, podobně se pak večer 19. listopadu potkají Měsíc s Jupiterem a Saturnem. O dva dny dříve, tedy 17. listopadu mají své maximum Leonidy – meteorický roj pocházející z komety Tempel-Tuttle. Proud částic, se kterými se Země potká, však nemá vždy stejnou hustotu. Nejhustší je blízko dráhy komety, a to je přibližně každých 33 let, kdy lze očekávat meteorickou spršku. Teď to ale bude mnohem slabší, perioda totiž odkazuje až na rok 2032. Pro zajímavost – Leonidy doslova „pršely“ z oblohy v listopadu roku 1833, tehdy pozorovatelé napočítali kolem 46 tisíc meteorů za hodinu! V listopadu 1966 to bylo dokonce kolem 100 tisíc létavic!

Od meteorů teď pojďme ještě k měsíčním fázím. 8. listopadu poslední čtvrť, 15. listopadu nov, 22. listopadu první čtvrť a v úplňku se Měsíc ocitne 30. listopadu. Hezké dny podzimu a pěknou podívanou!