Hlavní obsah

Velkou pyramidu prý stavělo jen pár tisíc lidí

Řecký zeměpisec Hérodotos nepochyboval o tom, že na stavbě Cheopsovy pyramidy v Gíze otročilo každý rok sto tisíc lidí, kteří se střídali v tříměsíčních „turnusech“. Jinak řečeno, v dané chvíli podle něj pracovalo na stavbě vždy aspoň 25 tisíc lidí.

Foto: Fareed Kotb/DPA/Alamy Live News, Profimedia.cz

Cheopsova (Chufuova) pyramida, největší egyptská pyramida, je na snímku vpravo. Zdánlivě se může jako větší jevit Chefrénova (Rachefova) pyramida uprostřed. Je ale o něco menší, jen se nachází na vyšším místě a má strmější stěny. Proto si je lidé pletou.

Článek

O téměř dva a půl tisíce let později dospěl britský fyzik Kurt Mendelssohn k závěru, že k vybudování mohutné stavby stačilo deset tisíc „zedníků“ zaměstnaných natrvalo a asi sedmdesát tisíc dalších, sezonních pracovníků. Českokanadský vědec Václav Smil však soudí, že i Mendelssohnův odhad z roku 1974 je ještě hodně přehnaný.

Pyramidy postavili mimozemšťané, napsal Musk. Egypt se zlobí

Koktejl

„Můžeme to zjistit lépe, když použijeme jednoduchou fyziku,“ soudí Smil, který odhadl v časopise Institute of Electrical and Electronics Engineers Magazine, že metr krychlový stavební hmoty pyramidy může vážit asi 2,6 tuny. Celková hmotnost pyramidy by pak činila asi 6,75 milionu tun.

Pro jednoho práce na osmnáct tisíc let

„To znamená, že potenciální energie (potřebná ke stavbě) pyramidy je asi 2,4 miliardy joulů,“ konstatoval Smil a dodal: „Aby sedmdesátikilový člověk udržel základní metabolismus, potřebuje asi 7,5 milionu joulů denně. Stabilní námaha zvýší toto číslo nejméně o 30 procent.“

Foto: Profimedia.cz

Cheopsova pyramida

Asi pětinu tohoto nárůstu lze podle něj převést na užitečnou práci, takže člověk vyvine energii odpovídající 450 tisícům joulům za den. Pokud tímto číslem vydělíme energii nutnou na vybudování Velké pyramidy, ukáže se, že jeden člověk by musel pracovat 5,3 milionu dní, tedy – pokud počítáme s 300denním pracovním rokem – necelých osmnáct tisíc let.

V Egyptě staví dálnice v blízkosti pyramid. Památkáři varují před jejich poškozením

Cestování

Pokud vezmeme vážně jiný Hérodotův údaj, že stavba největší pyramidy v Gíze trvala pouhých dvacet let, a vydělíme tímto číslem dobu potřebnou podle Smila ke stavbě, zjistíme, že její výstavbu by za tu dobu zvládlo necelých devět set lidí.

Smil se podle britského deníku The Daily Express domnívá, že dalších asi 2500 lidí bylo třeba k manipulaci s kamennými bloky a k jejich úpravě. Jinak řečeno, na samotné stavbě pracovalo asi necelých tři a půl tisíce lidí.

„I kdybychom toto číslo zdvojnásobili, abychom vzali v úvahu architekty, organizátory, dozorce a práci potřebnou k dopravě, opravám nástrojů, stavbě a údržbě bydlení pro stavebníky, jakož i práce na vaření či praní prádla, bylo by to dohromady stále méně než sedm tisíc pracovníků,“ upozornil vědec.

Archeologové v Egyptě nově odhalili desítky rakví starých 2500 let

Věda a školy

Zajímavé je, že v devadesátých letech minulého století odkryli archeologové hřbitov pro dělníky a základy osady, ve které žili budovatelé dvou menších pyramid v Gíze. Dospěli přitom k závěru, že tam nežilo více než dvacet tisíc lidí.

Bylo by to mnohem méně, než předpokládal Hérodotos či Mendelssohn, ale stále trojnásobek počtu, k němuž dospěl Smil.

Foto: Olibroman at English Wikipedia, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Václav Smil, kanadský vědec českého původu

Část tohoto rozdílu by se snad dala vysvětlit tím, že organizace práce a využití lidské síly jistě nebyly tak optimální, jak naznačuje propočet, a dělníků na stavbě pracovalo nejspíš více, než Smil soudí. Je také možné, že dělníci na těžbě a úpravě kamenných bloků či na stavbě pyramidy se pravidelně střídali, a proto jich muselo být více než jen asi tři a půl tisíce.

Vypíchnutí očí, rozčtvrcení, uvaření zaživa. Těžký život penězokazů

Historie

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám