Začátkem roku 1990 přiletěl z Paříže do Prahy pětadvacetiletý burzovní makléř Jean-François Ott. O rok později se vrátil a koupil si dům, po rekonstrukci ho prodal a v 26 letech založil společnost Orco.
Ta pak skupovala domy na Vinohradech a jejich následným prodejem vydělala první miliony, které v roce 2003 využila při nákupu české realitní společnosti IPB Real Group. Do roku 2007 koupila, vystavěla a prodala přes sto domů, bytů a kancelářských budov.
 |
Pomníkem zakladatele Otta měla být kompletně nová čtvrť v Praze-Bubnech. Za tímto účelem Orco koupilo chátrající nádraží Praha-Bubny s okolními pozemky v celkové rozloze 100 hektarů a začalo s radnicí Prahy 7 jednat o změně územního plánu.
Výstavní mrakodrapy navrhovali slavní zahraniční architekti i tuzemská esa, jako například architektonická kancelář Jakub Cigler Architekti. Ti začali na rohu ulic Argentinská a Plynární připravovat úvodní projekt celého území - administrativní budovu Visionary.
Velkolepá přeměna Bubnů v nové kulturní a společenské centrum v tichosti skončila s ekonomickou krizí v roce 2008. Předlužené Orco začalo lukrativní pozemky rozprodávat a rohovou parcelu zakoupila Skanska Property.
Ta měla s místem jiné plány, s architekty však spolupracovala dál a zadala jim nový projekt. „V zahraničí je běžné, že se vedle stanice metra stavějí výškové budovy, které zvyšují hustotu obyvatel a zároveň zachovávají příjemný komfort života i práce,“ popisuje architekt Jan Hofman.
Na exponovaném místě blízko vlakového a autobusového nádraží, zastávky metra i vjezdu do tunelu Blanka a na městský okruh měla stát kancelářská budova.
Konstruktivní připomínky
Architektonický návrh však narazil na legislativní komplikace a rozběhl se znovu až v roce 2016. „Mnohaletá prodleva však byla ku prospěchu. I ve firmě Skanska dostali projekt na starosti jiní lidé a s nimi jsme začali připravovat redesign budovy. Vymysleli jsme na střechu běžeckou dráhu, změnili jsme přední partie budovy a vytvořili jsme v každém patře pobytové plochy, na kterých si lidé mohou odpočinout a vyjít na čerstvý vzduch,“ vysvětluje Jan Hofman.
Právě přední část budovy doznala největší změny oproti původnímu plánu. Výrazně k tomu přispěla komise územního rozvoje Prahy 7, složená z architektů, stavbařů a památkářů. „Projektu vytýkali, že dům působí v ulici Plynární příliš solitérně. V případě pokračující výstavby bude Visionary první v řadě blokových domů, a proto by tak měla působit, i když stojí na půdorysu písmene H,“ ukazuje v otevřeném atriu před hlavním vstupem Jan Hofman.
Pochozí dřevěné terasy se stromy rostoucími přes několik pater vznikly díky požadavku komise územního rozvoje, aby dům na půdorysu H vypadal jako krychle. Díky ocelovým visutým mostům se to podařilo a za hezkého počasí sem zaměstnanci rádi chodí na oběd i na kávu.
Hádanku jak z pohádky O chytré horákyni vyřešil s kolegy šalamounsky – protože k budově nemohla přibýt ani zeď, ani sloup, zkrátka nic, co by se dotýkalo země, obě křídla budovy propojil dvěma ocelovými visutými mosty, na které vystavil a zavěsil další patra, na kterých vznikly otevřené terasy a odpočinkové zóny.
„V létě zde lidé z kanceláří často obědvají nebo se neformálně setkávají. Kouřit se tu však stejně jako v celé budově nesmí,“ dodává facility manažer Jindřich Proněk.
Architekti tak do ulice předsadili část budovy, která je skrytá až za ní. Dvě sedmipatrová křídla spojuje šestipatrový prosklený krček nad recepcí a visutý most. Průčelí budovy se pohledově spojila a zároveň odlehčila, nejprve si všimnete stolků a křesílek a vzrostlých stromů, až pak prosklených ploch, splývajících při nízkém světle s modrou oblohou. K jisté neviditelnosti přispívají i skleněné lamely, které lemují vnější plášť budovy.
„Klasické holešovické obytné bloky byly tvořeny více menšími domy, fasády tak získaly svůj rytmus menších celků. Průběžné horizontální římsy a vertikální skleněné lamely plní stejnou funkci – jejich rozestupy (a tím i hustota) se liší na každé straně, čímž vzbuzují dojem odlišné fasády a také příjemně stíní,“ vysvětluje Jan Hofman. Na střeše také zakrývají technické zázemí.
Zdravý život i v práci
Kreativitu architektů zpravidla brzdí investor, který za každým nápadem vidí vícenáklady a na konci účet výrazně vyšší než v původní rozvaze. Budova Visionary měla štěstí na osvícené tvůrce, kteří pochopili budoucnost administrativních budov nejen jako shluk kanceláří, ale jako polyfunkční budovu, jejíž propojení s okolím výrazně ovlivní její kladné přijetí místními.
Vision Café. Tady se nepracuje, tady je zábava, akcentuje sytě žlutá stěna a černý nábytek v restauraci. Rozbíjí tak jednotnou bílou barvu celé budovy na stěnách, stropech, podlahách i zařízení.
Ve Visionary v přízemí funguje lékárna, poliklinika, kavárna Vision Café, galerie ve vstupní hale, státní školka a venkovní sportovní hřiště. Vysokou laťku nastavují i HR oddělení mezinárodních firem, jejichž zaměstnanci jsou zhýčkaní inspirativním prostředím, designem a příjemnými benefity.
„V nabídkách se předhánějí nejen zaměstnavatelé, ale i developeři. Luxusem Visionary jsou otevřené pobytové terasy na každém patře, zatravněná střešní terasa s výhledem na Prahu, 214 parkovacích míst včetně nabíječek elektromobilů, kolárna s uzamykatelnými skříňkami a sprchami s podlahovým vytápěním, sportoviště a v neposlední řadě i mezinárodní certifikace LEED Platinum, což je nejvyšší hodnocení energetické soběstačnosti a účinnosti budov,“ vysvětluje Jindřich Proněk. V Praze ho získalo zatím pět administrativních budov – City Green Court, Trimaran a Element na Pankráci a Praga Studios v Karlíně.
Projevuje se to například tím, že velkou část podzemních garáží zabírá retenční nádrž na dešťovou vodou, kterou jsou zavlažovány květináče. Jejich jednotný vzhled a bílá barva dotvářejí stylovou čistotu budovy. Na rozdíl od ostatních kancelářských budov si Skanska vymínila, že na fasádě se nesmějí objevit reklamní poutače a názvy firem musí být vyvedeny jen v bílé barvě.
Certifikát LEED hlídá i použití pouze přírodních hnojiv a postřiků, ekologických žárovek a zářivek bez rtuti. Zelení porostlé střechy přirozeně zadržují dešťovou vodu a nevytvářejí tepelné ostrovy, obvyklý nešvar městské zástavby.
Prosklená budova využívá co nejvíce přirozené světlo a teplo. Velkoformátová okna jsou modulová, do fasády se zavěšovala jeřábem, což zrychlilo výstavbu i zajistilo precizní provedení. „Odpadní vzduch z kanceláří se díky rekuperaci využívá při větrání garáží, umělé osvětlení se automaticky řídí podle denního světla, senzorické baterie a nízkoprůtoková sanita šetří pitnou vodu,“ vypočítává ekologická technická řešení Tomáš Bíma, hlavní inženýr projektu.
Výsuvné držáky na kola zdvojnásobují kapacitu uzavíratelné kóje kolárny, díky sklopení na ně kolo snadno vyjede. Nechybí ani stojan se základním nářadím na rychlé opravy.
Inspirace na každém kroku
Lidé se potkávají pouze v přízemí u recepce, na střeše, ve výtahu nebo na schodišti. Ač se jedná o únikové schodiště, je přiznanou součástí vstupní chodby do jednotlivých částí patra a je také širší než obvykle, což společně s pozvolným sklonem a na dotek příjemným dřevěným madlem vede více lidí k jeho používání.
Povzbuzují k tomu i piktogramy s hravými nápisy: A co takhle schody? Ruku na srdce, schody vám udělají lépe. Otevřené schodiště zároveň nabízí iluzi volného prostoru při vystoupení z výtahu.
Chodba končí toaletami, unikátními na každém patře. Pravoúhlý vzor jak z obrazů Zdeňka Sýkory vznikl seskládáním obkladů ze všech barevných sérií výrobce. V jednoduchém prostoru zaměřeném hlavně na funkci se najednou objeví velkoformátové umělecké dílo.
Každé patro se mírně liší rozmístěním teras a interiérem, který si nájemce navrhuje sám. Například coworkingová společnost Business Link upravila tři patra jako v hotelu – koberce s květinovými vzory tlumených barev doplňují sametová křesla a pohovky, velkoryse řešená kavárna připomínající lobby bar a malé prosklené kanceláře místo pokojů.
Nejoblíbenějším místem setkání je Vision Café v přízemí, kavárna a restaurace s nabídkou snídaní, obědů, dezertů i cateringu do kanceláří. Mezinárodní pokrmy doplňují české klasiky, například v pátek se střídá řízek a domácí smažený sýr, na který se těší přinejmenším polovina štamgastů.
Visionary působí jako učebnicový příklad moderní kancelářské budovy. Její první podoba přitom vznikla před 13 lety a architekti ji upravovali a měnili do poslední fáze výstavby. Pružně tak reagovali na měnící se požadavky investora, městské části i trendy v architektuře. Kompletní obsazenost budovy dlouhodobými nájemci potvrzuje, že odvážná řešení lidé oceňují.
