Začátkem roku 1990 přiletěl z Paříže do Prahy pětadvacetiletý burzovní makléř Jean-François Ott. O rok později se vrátil a koupil si dům, po rekonstrukci ho prodal a v 26 letech založil společnost Orco.
Ta pak skupovala domy na Vinohradech a jejich následným prodejem vydělala první miliony, které v roce 2003 využila při nákupu české realitní společnosti IPB Real Group. Do roku 2007 koupila, vystavěla a prodala přes sto domů, bytů a kancelářských budov.
Pomníkem zakladatele Otta měla být kompletně nová čtvrť v Praze-Bubnech. Za tímto účelem Orco koupilo chátrající nádraží Praha-Bubny s okolními pozemky v celkové rozloze 100 hektarů a začalo s radnicí Prahy 7 jednat o změně územního plánu.
Výstavní mrakodrapy navrhovali slavní zahraniční architekti i tuzemská esa, jako například architektonická kancelář Jakub Cigler Architekti. Ti začali na rohu ulic Argentinská a Plynární připravovat úvodní projekt celého území - administrativní budovu Visionary.
Velkolepá přeměna Bubnů v nové kulturní a společenské centrum v tichosti skončila s ekonomickou krizí v roce 2008. Předlužené Orco začalo lukrativní pozemky rozprodávat a rohovou parcelu zakoupila Skanska Property.
Ta měla s místem jiné plány, s architekty však spolupracovala dál a zadala jim nový projekt. „V zahraničí je běžné, že se vedle stanice metra stavějí výškové budovy, které zvyšují hustotu obyvatel a zároveň zachovávají příjemný komfort života i práce,“ popisuje architekt Jan Hofman.
Na exponovaném místě blízko vlakového a autobusového nádraží, zastávky metra i vjezdu do tunelu Blanka a na městský okruh měla stát kancelářská budova.
Konstruktivní připomínky
Architektonický návrh však narazil na legislativní komplikace a rozběhl se znovu až v roce 2016. „Mnohaletá prodleva však byla ku prospěchu. I ve firmě Skanska dostali projekt na starosti jiní lidé a s nimi jsme začali připravovat redesign budovy. Vymysleli jsme na střechu běžeckou dráhu, změnili jsme přední partie budovy a vytvořili jsme v každém patře pobytové plochy, na kterých si lidé mohou odpočinout a vyjít na čerstvý vzduch,“ vysvětluje Jan Hofman.
Právě přední část budovy doznala největší změny oproti původnímu plánu. Výrazně k tomu přispěla komise územního rozvoje Prahy 7, složená z architektů, stavbařů a památkářů. „Projektu vytýkali, že dům působí v ulici Plynární příliš solitérně. V případě pokračující výstavby bude Visionary první v řadě blokových domů, a proto by tak měla působit, i když stojí na půdorysu písmene H,“ ukazuje v otevřeném atriu před hlavním vstupem Jan Hofman.
Hádanku jak z pohádky O chytré horákyni vyřešil s kolegy šalamounsky – protože k budově nemohla přibýt ani zeď, ani sloup, zkrátka nic, co by se dotýkalo země, obě křídla budovy propojil dvěma ocelovými visutými mosty, na které vystavil a zavěsil další patra, na kterých vznikly otevřené terasy a odpočinkové zóny.
„V létě zde lidé z kanceláří často obědvají nebo se neformálně setkávají. Kouřit se tu však stejně jako v celé budově nesmí,“ dodává facility manažer Jindřich Proněk.
Architekti tak do ulice předsadili část budovy, která je skrytá až za ní. Dvě sedmipatrová křídla spojuje šestipatrový prosklený krček nad recepcí a visutý most. Průčelí budovy se pohledově spojila a zároveň odlehčila, nejprve si všimnete stolků a křesílek a vzrostlých stromů, až pak prosklených ploch, splývajících při nízkém světle s modrou oblohou. K jisté neviditelnosti přispívají i skleněné lamely, které lemují vnější plášť budovy.
„Klasické holešovické obytné bloky byly tvořeny více menšími domy, fasády tak získaly svůj rytmus menších celků. Průběžné horizontální římsy a vertikální skleněné lamely plní stejnou funkci – jejich rozestupy (a tím i hustota) se liší na každé straně, čímž vzbuzují dojem odlišné fasády a také příjemně stíní,“ vysvětluje Jan Hofman. Na střeše také zakrývají technické zázemí.
Zdravý život i v práci
Kreativitu architektů zpravidla brzdí investor, který za každým nápadem vidí vícenáklady a na konci účet výrazně vyšší než v původní rozvaze. Budova Visionary měla štěstí na osvícené tvůrce, kteří pochopili budoucnost administrativních budov nejen jako shluk kanceláří, ale jako polyfunkční budovu, jejíž propojení s okolím výrazně ovlivní její kladné přijetí místními.
Ve Visionary v přízemí funguje lékárna, poliklinika, kavárna Vision Café, galerie ve vstupní hale, státní školka a venkovní sportovní hřiště. Vysokou laťku nastavují i HR oddělení mezinárodních firem, jejichž zaměstnanci jsou zhýčkaní inspirativním prostředím, designem a příjemnými benefity.
„V nabídkách se předhánějí nejen zaměstnavatelé, ale i developeři. Luxusem Visionary jsou otevřené pobytové terasy na každém patře, zatravněná střešní terasa s výhledem na Prahu, 214 parkovacích míst včetně nabíječek elektromobilů, kolárna s uzamykatelnými skříňkami a sprchami s podlahovým vytápěním, sportoviště a v neposlední řadě i mezinárodní certifikace LEED Platinum, což je nejvyšší hodnocení energetické soběstačnosti a účinnosti budov,“ vysvětluje Jindřich Proněk. V Praze ho získalo zatím pět administrativních budov – City Green Court, Trimaran a Element na Pankráci a Praga Studios v Karlíně.
Projevuje se to například tím, že velkou část podzemních garáží zabírá retenční nádrž na dešťovou vodou, kterou jsou zavlažovány květináče. Jejich jednotný vzhled a bílá barva dotvářejí stylovou čistotu budovy. Na rozdíl od ostatních kancelářských budov si Skanska vymínila, že na fasádě se nesmějí objevit reklamní poutače a názvy firem musí být vyvedeny jen v bílé barvě.
Certifikát LEED hlídá i použití pouze přírodních hnojiv a postřiků, ekologických žárovek a zářivek bez rtuti. Zelení porostlé střechy přirozeně zadržují dešťovou vodu a nevytvářejí tepelné ostrovy, obvyklý nešvar městské zástavby.
Prosklená budova využívá co nejvíce přirozené světlo a teplo. Velkoformátová okna jsou modulová, do fasády se zavěšovala jeřábem, což zrychlilo výstavbu i zajistilo precizní provedení. „Odpadní vzduch z kanceláří se díky rekuperaci využívá při větrání garáží, umělé osvětlení se automaticky řídí podle denního světla, senzorické baterie a nízkoprůtoková sanita šetří pitnou vodu,“ vypočítává ekologická technická řešení Tomáš Bíma, hlavní inženýr projektu.
Inspirace na každém kroku
Lidé se potkávají pouze v přízemí u recepce, na střeše, ve výtahu nebo na schodišti. Ač se jedná o únikové schodiště, je přiznanou součástí vstupní chodby do jednotlivých částí patra a je také širší než obvykle, což společně s pozvolným sklonem a na dotek příjemným dřevěným madlem vede více lidí k jeho používání.
Povzbuzují k tomu i piktogramy s hravými nápisy: A co takhle schody? Ruku na srdce, schody vám udělají lépe. Otevřené schodiště zároveň nabízí iluzi volného prostoru při vystoupení z výtahu.
Chodba končí toaletami, unikátními na každém patře. Pravoúhlý vzor jak z obrazů Zdeňka Sýkory vznikl seskládáním obkladů ze všech barevných sérií výrobce. V jednoduchém prostoru zaměřeném hlavně na funkci se najednou objeví velkoformátové umělecké dílo.
Každé patro se mírně liší rozmístěním teras a interiérem, který si nájemce navrhuje sám. Například coworkingová společnost Business Link upravila tři patra jako v hotelu – koberce s květinovými vzory tlumených barev doplňují sametová křesla a pohovky, velkoryse řešená kavárna připomínající lobby bar a malé prosklené kanceláře místo pokojů.
Nejoblíbenějším místem setkání je Vision Café v přízemí, kavárna a restaurace s nabídkou snídaní, obědů, dezertů i cateringu do kanceláří. Mezinárodní pokrmy doplňují české klasiky, například v pátek se střídá řízek a domácí smažený sýr, na který se těší přinejmenším polovina štamgastů.
Visionary působí jako učebnicový příklad moderní kancelářské budovy. Její první podoba přitom vznikla před 13 lety a architekti ji upravovali a měnili do poslední fáze výstavby. Pružně tak reagovali na měnící se požadavky investora, městské části i trendy v architektuře. Kompletní obsazenost budovy dlouhodobými nájemci potvrzuje, že odvážná řešení lidé oceňují.