Evropská komise v pátek ve sporu, přezývaném Falcon, vydala velmi významný procesní dokument, kterým oficiálně oznamuje, že podezřívá České dráhy ze zneužívání dominantní pozice na trhu železniční dálkové osobní dopravy. Formu zneužití dominantního postavení pak popsala komise jako predátorství, jednu z nekalých praktik cenové soutěže, kterou se dominantní společnosti snaží získat co nejlepší postavení na trhu. Privátní dopravci Leo Express a RegioJet si u Evropské komise stěžovali na to, že se národní dopravce choval jako predátor ve chvíli, kdy zákazníkům nabízel na trase Praha-Ostrava jízdenky za cenu, která byla pod provozními náklady.
Národního dopravce kvůli stížnosti k Evropské komisi zastupuje advokátní kancelář Skils Karla Muzikáře (donedávna ještě součást mezinárodní sítě Weil, Gotshal & Manges, dnes již lokální kancelář). Ve při jde o to, že dráhy měly poškodit privátní konkurenci Leo Express a RegioJet na trase Praha-Ostrava, když nabízely jízdenky za cenu, která byla pod provozními náklady. Evropská komise v pátek v léta trvajícím sporu vydala zásadní dokument. Oficiálně jím oznamuje, že České dráhy podezřívá ze zneužívání dominantní pozice na trhu.
Komise v pátek poprvé oficiálně oznámila, že podezřívá České dráhy ze zneužívání dominantní pozice na trhu železniční dálkové osobní dopravy v letech 2011 – 2019. Podle Evropské komise tak byly predátorské ceny uplatňovány i po zahájení šetření až do loňska, tedy do roku 2019. „Konkurence v odvětví osobní železniční dopravy může tlačit ceny dolů a zvyšovat kvalitu služeb ve prospěch spotřebitelů. Prospívá i životnímu prostředí, neboť cestující v souladu s cíli zelené dohody přecházejí na železnici. V tomto případě však máme obavy, že České dráhy stanovovaly predátorské ceny, což je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU,“ řekla při oznamování rozhodnutí komise výkonná místopředsedkyně, odpovědná za politiku hospodářské soutěže, Margrethe Vestagerová.
Rozhodnutí Komise přivítala Evropská organizace pro podporu nových železničních dopravců ALLRAIL. „Konkurence v odvětví osobní dopravy se soukromým kapitálem a bez státních dotací je na evropské železnici stále velmi vzácná a ve zranitelném postavení. Po letech poklesu to byly právě soukromé železniční společnosti, díky kterým začal počet cestujících ve vlacích růst – díky jejich službám zaměřeným na poptávku cestujících a atraktivní cenové politice. Železniční trh je teoreticky otevřený, ale ve skutečnosti stále zůstává velmi uzavřeným odvětvím. Noví dopravci nemají rovný přístup na trh jako takový (jak vidíme v oznámení), k závazkům veřejné služby, jízdenkám a rezervacím, ke kolejovým vozidlům ani k infrastruktuře,“ konstatoval generální tajemník ALLRAIL Nick Brooks.
Podle prezidenta ALLRAILu Ericha Forstera jde o zásadní znamení pro trh, že Evropská komise situaci na železnici bedlivě sleduje a že prosazuje dodržování soutěžních pravidel. „Je to také důležitý signál pro ostatní členské státy EU, které nesmí takové jednání tolerovat nebo ho dokonce financovat. Bezohledné jednání, stejně jako jednání ČD od roku 2011, je třeba pečlivě přezkoumat a zabránit mu v zájmu fungování jednotného evropského železničního prostoru,“ prohlásil Forster.
Muzikářova kancelář Skils, která zastupuje České dráhy v tomto sporu, od začátku tvrdí, že k žádnému porušení práva nedošlo. Tuto právní tezi v pátek ve svém oficiálním vyjádření potvrdily i České dráhy, které říkají, že: „Krok Evropské komise je v rozporu s dosavadním hodnocením pozice ČD, která byla od počátku považována za velice silnou.“ Procesní krok Evropské komise však v podstatě ukázal, že dlouhou dobu uplatňovaná taktika Skils byla neúspěšná.
Sdělení výhrad představuje formální úkon Komise při vyšetřování údajných porušování antimonopolních pravidel Evropské unie. Pokud Komise dospěje k závěru, že existují dostatečné důkazy o protiprávním jednání, může přijmout rozhodnutí zakazující toto jednání a uložit pokutu až do výše 10 procent ročního celosvětového obratu dané společnosti.
„Celá věc běží již cca deset let. Jedná se o záležitost, kterou současné vedení zdědilo po svých předchůdcích a nyní se s ní musíme co nejlépe vypořádat. Sdělení výhrad je procesním krokem, ke kterému se po seznámení s ním vyjádříme. Není to rozhodnutí ve věci, celá záležitost může skončit u soudu, v této fázi ale ještě nejsme. S Evropskou komisí budeme korektně spolupracovat a komunikovat. Cílem je minimalizovat negativní dopady na ČD,“ zareagoval na zásah Komise předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Václav Nebeský. Předseda dozorčí rady ČD Pavel Kysilka pak k tomu podotkl: „Sdělení výhrad přichází ve velice těžké době, kdy ČD utrpěly miliardové ztráty v souvislosti s pandemií COVID-19. Další výdaje v podobě mnohamilionové pokuty by byly pro ČD velmi bolestné. Představenstvo ČD nyní musí bezodkladně vyhodnotit tvrzení Komise a zaujmout jasnou procesní strategii, jak tyto škody eliminovat. Naším cílem je ČD ochránit před negativními dopady případu, který je již 10 let významně zatěžuje.“
Jeden ze stěžovatelů – RegioJet – pak označil oznámení Evropské komise za vítězství práva na férovou soutěž prostřednictvím kvality služeb na železnici. „Monopolní dopravce nemůže poškozovat novou konkurenci tím, že cíleně sníží ceny jízdenek u svého ztrátového provozu na ještě nižší podnákladovou úroveň a brání ekonomicky novým dopravcům vstoupit na trh,“ řekl k tomu mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. „Důležité je také říci, že případnou pokutu nezaplatí čeští daňoví poplatníci, ale přímo České dráhy ze svého vlastního hospodaření. Nikoli tedy z dotací, které dostávají na provoz vlaků, ale z toho, co vydělají – tedy ze ´své budoucnosti´. I tak budou dopady nesrovnatelné v porovnání s tím, když dopravci RegioJet a Leo Express museli kvůli nelegálnímu postupu ČD odepsat několik let svého podnikání a zvládnout přežít a sanovat vzniklé ztráty,“ dodal Ondrůj.
Neúspěšná obrana v minulosti
Verdikt Komise není prvním neúspěchem kanceláře Skils při zastupování Českých drah v této věci. Muzikářovi právníci už v minulosti neúspěšně žalovali zrušení rozsudku tribunálu EU (soudu prvního stupně v Lucembursku – pozn. red.) na nezákonnost razie Evropské komise v tomto případu. Před odvolacím soudním dvorem Evropské unie ale na konci ledna rovněž neuspěli. Evropská komise navíc zcela jasně konstatovala, že dokumenty, zajištěné při razii „obsahují dostatečně závažné indicie odůvodňující podezření z jednání odporujícího pravidlům hospodářské soutěže“. Ani to však nevedlo Skils ke změně jejich právního názoru. „Je pravdou, že evropský soudní dvůr rozhodl o odvolání ČD ve věci žalob podaných ze strany ČD proti místním šetření provedeným Evropskou komisí v sídle ČD v roce 2016 tak, že soudní dvůr obě odvolání zamítl,“ sdělila k tomu před časem serveru Fintag.cz mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.
Jak Česká justice upozornila na začátku textu, Českým drahám hrozí za predátorské ceny pokuta až 10 procent z obratu společnosti. Ten v loňském roce přesáhl 39 miliard korun. Obdobná pokuta aktuálně hrozí také v dalším případu údajné dohody mezi ČD, Železniční společností Slovensko a rakouskými ÖBB, kvůli omezení prodeje použitých železničních kolejových vozidel konkurenci. I v této kauze zastupuje dopravce kancelář Karla Muzikáře.
Hlavním aktérem v celé kauze je bývalý člen a místopředseda představenstva ČD Radek Dvořák, který podle obchodního rejstříku ve funkci skončil letos v půlce května. Podle serveru SeznamZprávy.cz mají být důkazem emaily, které posílal Dvořák v roce 2015 své kolegyni v ÖBB v Rakousku Silvii Kaupa, která měla v ÖBB na starost dálkovou osobní dopravu. V nich řeší plánovaný obchod s ojetými lehátkovými vozy, které chtěly ÖBB prodat. Právě vozidla po ÖBB se stala základem flotily RegioJetu.
Radek Dvořák Silvii Kaupa napsal, že o vozy měla zájem jednak slovenská společnost WGS (Wagon Service, majitel Ivan Gálik) a český RegioJet. Slovenská firma údajně nabídla za jeden vůz 60 tisíc eur, druhá chce dát vyšší nabídku, 80 tisíc. „Byl bych velmi vděčný, kdybyste eliminovali alespoň RegioJet a pak se rozhodli, jestli předpokládaných 60 tisíc eur nabízených WGS je pro vás dost, nebo není,“ měl napsat Dvořák. Z Rakouska druhý den přišla pro České dráhy potěšující odpověď. „Ahoj Radku, postaráme se, aby RegioJetu vagony prodány nebyly. Moji kolegové z regionálního provozu, kteří vagony prodávají, mi to dnes potvrdili,“ měla odepsat Kaupa.
Právě na tyto e-maily se mělo přijít při razii Evropské komise v Českých drahách v roce 2016. Právě Dvořák byl tehdy jedním z těch, kteří proti razii s Muzikářem zásadně protestovali. Evropská komise kromě Českých drah a ÖBB vyšetřuje i Železniční společnost Slovensko (ZSSK). Všichni tři čelí podezření, že se domluvili na společném postupu, aby zabránili nástupu soukromých dopravců. ÖBB v roce 2016 oznámily, že již další ojeté vozy nebudou prodávat.
„O starší vozy ÖBB jsme měli zájem vždy. Pokaždé, když něco prodávali, tak jsme byli u toho. Ale od určité doby šlo už vše na České dráhy a my nekoupili ani kolo,“ řekl serveru SeznamZprávy Jančura. O zmíněných e-mailech mezi Dvořákem a Kaupe prý ale neměl tušení.
Dráhy zapojily do sporu i české europoslance. V únoru 2017 podal například interpelaci europoslanec Jiří Pospíšil a dotazoval se v ní, v jaké fázi řízení je a zda Evropská komise komunikuje s Českými drahami. Nic z toho však podle dnešního kroku Evropské komise její názor nezměnilo.
Drahý drážní externista
Pro České dráhy je aktuální rozhodnutí Evropské komise po arbitráži a následném soudním sporu se Škoda Transportations další neúspěch, kde dopravce zastupovala právní kancelář Karla Muzikáře Skils.
Spor se Škodou se týkal pozdních dodávek lokomotiv, v němž měl dle jeho slov stát přijít až o jednu miliardu korun. Předání lokomotiv se zpozdilo o čtyři roky a stroje navíc nedostaly povolení jezdit na trase mezi Prahou a Hamburkem. Dráhy proto odmítaly Škodě peníze poslat. I tady Muzikářovi právníci prohráli. Rozhodčí soud dal naopak za pravdu Škodě, že má na peníze za lokomotivy nárok. Dráhy jí tedy peníze poslaly, ale zároveň se obrátily na soud, aby arbitrážní verdikt zrušil a Škoda peníze vrátila. Pražský městský soud tento nárok drah ale odmítl a výsledek arbitráže naopak potvrdil.
Advokátní kanceláří Karla Muzikáře Weil, Gotshal & Manges, po odchodu amerického partnera přejmenované na Skils, se Česká justice zabývala podrobně letos na jaře. Skils získala od státu, krajů a municipalit zakázky za víc jak jednu miliardu korun. Původem americká advokátní firma Weil, Gotshal & Manges zcela odešla z českého trhu počátkem loňského roku. A nechala zde celou pražskou kancelář se všemi právníky, klienty a rovněž s identifikačním číslem a zvolila si název „Skils“.
V předloňském roce patřila advokátní kancelář Karla Muzikáře v top „desítce“ mezi čtyři, které získávají nejvíce zakázek z veřejných peněz. Skils poskytují státu a municipalitám právní poradenství, analýzy a zastupování ve sporech. Přestože Muzikářova kancelář držela vysoké ceny za své služby, získává velké kontrakty od státu a jím vlastněných institucí a podniků. Ve srovnání s konkurencí ale byla tato advokátní kancelář v roce 2018 jako jediná ve ztrátě a v České republice odvedla naprosto zanedbatelnou daň z příjmu právnických osob, která činila 0,03 procenta z tržeb.
Významnou část služeb poskytuje advokátní kancelář Karla Muzikáře zejména v resortu dopravy. První zprávy o jejím angažmá ve státní firmě České aerolinie se začaly objevovat před patnácti lety. V době vážných hospodářských potíží měly aerolinky v čele s Jaroslavem Tvrdíkem na to, aby zaplatily částku převyšující 330 milionů korun za poradenské a konzultační služby. Z interního auditu tuzemských aerolinií, který zjišťoval sumu peněz zaplacenou za tyto služby v roce 2005, kdy ČSA skončily ve ztrátě 496 milionů korun vyplynulo, že Weil, Gotshal & Manges v tomto roce ČSA „radila“ za víc jak 39 milionů korun. Drahé konzultační služby pak audit predikoval jako zátěž aerolinií i v budoucnosti, což se ukázalo jako pravdivý odhad.
„Firma v minulosti vydala desítky až stovky milionů korun za poradenské služby, které by si měl umět dělat každý management sám,“ upozornil v Lidových novinách analytik společnosti Atlantik FT Jan Schiesser. Nad výší prostředků za poradenské služby se tehdy pozastavil i tehdejší člen dozorčí rady aerolinií a náměstek ministra financí Eduard Janota. „Rozhodně jsem byl vždycky proti tomu, aby každému rozhodnutí managementu stála za zády konzultační firma,“ prohlásil Janota.
Další zprávy o nadprůměrné schopnosti dostat se ke státním zakázkám v roce 2007 a výš se objevily v roce 2011. Dva roky po odchodu Aleše Řebíčka z ministerstva dopravy se ukázalo, jak fungovala zakázka na právní služby čtyř kanceláří za téměř půl miliardy korun. Státu měla přinést velké úspory. Ministerstvo si nejčastěji vybíralo tu nejdražší z nich – už zmiňovanou advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges. Dalšími kontrahujícími kancelářemi byly Jansta, Kostka & spol., AK Kříž Bělina a AK Hartman, Jelínek, Fráněk a partneři. Rámcová mandátní smlouva je k nahlédnutí zde. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stála hodina služeb Weil, Gotshal & Manges 4800 korun, o 1300 korun více než u ostatních tří firem, s nimiž mělo v rámci velké zakázky ministerstvo uzavřenou smlouvu.
Nejdražší advokátní kancelář v této zakázce získala od ministerstva a a jím řízeného Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ze všech peněz největší část: z celkové hodnoty 272 milionů korun fakturovala 209 milionů korun, tedy na 43 541 hodin práce, napsal v roce 2011 deník Mladá fronta Dnes.
Při mapování působení největších českých advokátních kanceláří narazila Česká justice na poněkud dobrodružné začátky Muzikářovy kariéry. V srpnu 1988 se o něj začala zajímat StB. Nikoli jako o adepta na spolupráci. Muzikář jako pracovník podniku zahraničního obchodu KOVO roztrhal a vyhodil do koše před hotelem Opera na pražském Těšnově písemnosti z obchodních případů, které tehdy měl řešit. Aby si udělal „čistý stůl“ před odjezdem do zahraničí. Viděla ho však u toho personalistka KOVO, která jeho jednání nahlásila. Z práce byl propuštěn. Shodou náhod se tento odpadkový koš nacházel v blízkosti dnešního sídla Českých drah.
V letošním roce Muzikářova advokátní kancelář prohrála u Městského soudu v Praze také klíčový „covidový“ spor, kdy se rozhodovalo o právní kličce, ke které vláda zřejmě přistoupila kvůli nižší šanci na odškodnění fyzických i právnických osob v souvislosti s koronavirovými opatřeními. Kancelář v tomto zásadním sporu zastupovala za velice záhadných okolností, poradenství poskytovala zcela zdarma a neformálně mimo pracovní dobu. „Naši advokáti a koncipienti se touto agendou zabývali nad rámec svých pracovních povinností ve svém volném čase, z velké části po nocích a o víkendech…“, uvedla kancelář Skils se svém vyjádření.
Karel Muzikář junior není jediným známým členem rodiny Muzikářů. Jeho otec Karel Muzikář starší je blízkým přítelem bývalého prezidenta Václava Klause. Muzikář starší je tvůrcem projektu Comenius. Ten především zprostředkovává zástupcům byznysu kontakty s politiky a zástupci veřejného sektoru. „Ve spolupráci s partnerskými společnostmi připravujeme diskuzní setkání s politickou reprezentací u ženeva stolu až pro 72 účastníků“, netají se svými dovednostmi pozvat za jeden stůl nevlivnější byznysmeny a politiky Muzikář senior. Hostem jeho soukromých oslav narozenin bývá tradičně i současný premiér Andrej Babiš. Nechyběl ani v loňském roce, kdy slavil Muzikář svoje osmdesáté narozeniny.
Jan Hrbáček
