„Hledáme dárce plazmy, kteří prodělali infekci koronavirem. Pokud jste prodělali onemocnění COVID -19 a nyní jste zdrávi, můžete pomoci dalším pacientům tím, že darujete plazmu s protilátkami proti covid-19. Odběr plazmy je možný nejdříve 2 týdny po ukončení izolace, ale nejlépe do 1 měsíce po uzdravení,“ vyzývá na svých stránkách Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Dárců krevní plazmy s protilátkami proti koronaviru je totiž málo. Vzhledem k nárůstu počti nakažených v České republice roste v posledních týdnech pomalu i spotřeba covidové krevní plazmy. Ta se tak nyní stává nedostatkovým zboží a některé nemocnice, obdobně jako vinohradská v Praze, vyzývají ty, kteří prodělali nemoc covid-19, aby šli plazmu darovat.
Nedostatek dárců
S odběrem plazmy začala například nedávno Fakultní nemocnice Brno. Nemocnice si musí udělat zásoby, aby následně mohla plazmu podat svým pacientům.
Mluvčí nemocnice Veronika Plachá uvedla, že se nyní snaží udělat zásoby nejen pro sebe, ale také pro menší nemocnice, které nemají svá transfuzní oddělení. „Potřebujeme navýšit počet dárců,“ řekla.
V Thomayerově nemocnici odebírají plazu už od dubna. Podle mluvčího Petra Sulka zároveň byli prvním zdravotnickým zařízením v Česku, které začalo tuto krevní plazmu používat pro možnou léčbu pozitivních pacientů
„Plazmu s vytvořenými protilátkami jsme zatím odebrali cca 75 dárcům a vydali jsme ji k léčbě 48 pacientů, kteří byli hospitalizováni buď na plicní nebo anesteziologicko-resuscitační klinice,“ uvedl mluvčí.
Sulek dodal, že nemocnice má nyní nedostatek covidové krevní plazmy. „V posledních týdnech její spotřeba prudce roste a máme nedostatek vhodných dárců, kteří se úspěšně vyléčili z onemocnění covid-19,“ řekl. Stejný problém má i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Ústřední vojenská nemocnice v Praze. I tyto dvě instituce s plazmou pracují.
Plazma pro stovky pacientů
Kdo může darovat a kdy? Krevní plazmu mohou lidé darovat nejdříve 14 dní po vyléčení, optimální doba je zpravidla další maximálně 3 měsíce, protože pak hladina vytvořených protilátek klesá. Dárcem může být muž anebo žena, která ještě nerodila. Ti také musí splňovat obecné podmínky spojené s dárcovstvím, tedy musí mu být například více jak 18 let, v posledních 6 měsících nebyl na operaci nebo nebyl na tetování či pearcingu, netrpí závažným onemocněním či neprodělal rakovinu. |
Ústřední vojenská nemocnice navíc s plazmou začala pracovat, obdobně jako Thomayerova nemocnice, už v dubnu. Od té doby ji využila u více než 50 vlastních pacientů. Dále se plazma vyrobená v ÚVN podala další téměř stovce pacientů v nemocnicích po celém Česku.
A co je to vlastně ta rekonvalescentní plazma? „Jedná se o krevní plazmu získanou od lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19 a vytvořili si protilátky proti viru SARS-CoV-2. Tyto protilátky jsou pak léčivem, které působí proti viru u nemocných. V praxi to znamená, že velmi pravděpodobně urychluje uzdravení (což zatím není ale podloženo exaktními daty, pozn. red.) a zvyšuje šanci na přežití,“ vysvětlil primář oddělení hematologie a krevní transfuze Miloš Bohoňek z Ústřední vojenské nemocnice. Plazma získaná od lidí, kteří již onemocnění prodělali, je tak jednou z dostupných možností léčby covid-19.
Darovat krevní plazmu může každý, kdo se vyléčil z nemoci covid-19 a měl spíše těžší průběh onemocnění, zejména kvůli vyššímu objemu vytvořených protilátek v těle, a byl hospitalizován v nemocnici.
Nejvhodnější je naopak pro pacienty se středně těžkým průběhem onemocnění na kyslíkové podpoře, ideálně do 2 až 3 dnů po stanovení diagnózy. „Čím dříve se podá, tím lépe,“ dodal Bohoněk. Využití plazmy podle něj s sebou nese obecně známá rizika, které má každá transfuze lidské plazmy, tedy možnost alergické reakce či přenosu krevní infekce.
Jak moc je krevní plazma při léčbě pacientů účinná, mohou zatím lékaři pozorovat ze svých zkušeností. V Česku zatím nejsou sebraná, připravuje se však národní srovnávací klinická studie na ověření účinnosti a bezpečnosti rekonvalescentní plazmy. Sběr dat Bohoněk předpokládá zahájit do konce roku.
Na účinnost však již nějaké studie poukázaly, například v USA. „Na souborech desítek tisíc pacientů studie prokazuje pozitivní vliv rekonvalescentní plazmy na přežití,“ dodává primář.
Pomoc pro jednoho a půl pacienta
To, že se využití plazmy u covid pozitivních pacientů od začátku roku rozšířilo, potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví. Není to samozřejmě záležitost jen České republiky, ale i dalších států.
„K dnešnímu dni (úterý 27. října, pozn. red.) bylo pomocí rekonvalescentní plazmy léčeno téměř 500 pacientů. Ministerstvo zdravotnictví podporuje dárcovství plazmy,“ uvedla Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva.
Resort zdravotnictví a kampaň Darujte krev a plazmu Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula minulý týden řekl, že ministerstvo plánuje kampaň, která se bude věnovat i dárcovství plazmy. „Vidíme, že rekonvalescenční plazma může být jedním z prostředků, které vykazují určitou terapeutickou účinnost, a proto tato kampaň vzniká. Budeme tady mít čtrnáct odběrových míst a z nich potom bude plazma proudit k těm, kteří ji budou potřebovat," řekl. |
Plazma se odebírá metodou plazmaferézy, přičemž buněčné složky krve jsou převedeny zpět do krevního oběhu dárce. K odběru se užívají speciální přístroje, takzvané separátory. Jeden odběr trvá asi 45 minut.
Při jednom odběru se podle dřívějšího vyjádření mluvčí ÚVN Jitky Zinke získá 660 mililitrů plazmy, což představuje tři jednotky. Pacientovi s onemocněním covid-19 se podávají dvě. Z jednoho dárce tak transfuzní oddělení odeberou plazmu pro zhruba 1,5 pacienta.
Plazma poté prochází takzvanou patogen inaktivací, která ji zbaví případných infekčních rizik a zmrazí na -25 stupňů Celsia a méně a uchovává ve zmraženém stavu. Díky tomu je možné ji transportovat nebo využít až tři roky po odběru.
Dárců plasmy je pořád málo. Ve Zlíně se chtějí zapojit i hokejisté:
