Pod rodným příjmením Záhrobská vyjezdila pro Česko čtyři fantastické medaile ve slalomu včetně titulu mistryně světa. Po ukončení úžasné lyžařské kariéry však Šárka Strachová přeladila na ještě veselejší notu, s čímž souvisel i bolestivý rozchod s otcem Petrem. O něm a dalších bodech zlomu vypráví otevřeně v rozhovoru pro listopadový magazín COACH, který najdete jako přílohu jedině v úterním deníku Sport.
Aby se probila na sportovní vrchol a porazila v alpském lyžování veškerou konkurenci, která má většinou velehory přímo před nosem a těží z dalších nesrovnatelně lepších podmínek, musela Šárka Strachová potlačit i vlastní přirozenost.
„Obecně ve vrcholovém sportu musí převážit určitě mužská energie. Je to hodně o soutěživosti, dravosti. Já jsem tyto vlastnosti přirozeně neměla, musela jsem se k nim nutit a myslím si, že mi to bralo energii. Být taková ta šelma, nekoukat nalevo, napravo. Nebylo mi to přirozené,“ přiznává světová šampionka z roku 2007 v rozhovoru pro COACH.
„Myslím si, že jsem byla na individuální sport příliš jemná a musela jsem se do toho nastavení nutit. Třeba vím, že i Marcel Hirscher, kterého když jsem potkala na trénincích nebo ho mohla sledovat na závodech, tak on opravdu - a proto byl tak dobrý - nekoukal nalevo, napravo a šel si tvrdě za svým, sobecky. Ale pak jsem s ním slyšela rozhovor, že to vůbec není jeho přirozenost a že je z toho už unavený, neustále se stavět do této polohy. A myslím si, že proto překvapivě brzy skončil.“
Co také najdete v listopadovém magazínu Coach
Rozhovor: Šárka Strachová
Téma: Z fotbalu je jiný sport
Hlas sportovce: Ondřej Kaše / hokej
Anketa: 3 nejdůležitější vlastnosti mladého talentu
Hlas trenéra: Jaroslaw Kolodziejczyk / stolní tenis
Okénko z NHL: Rozvoj hokejového myšlení
Reflexe: Mosty z minulosti do budoucnosti
Dialog: O bolesti ve sportu s psychologem Milanem Studničkou