Povodí Moravy letos odklidí z Brněnské přehrady 500 tun naplavenin
Zatímco v předchozích suchých letech odklidilo Povodí Moravy z brněnské nádrže okolo 20 tun naplavenin, jen po červnových vydatných deštích šlo o 300 tun, v říjnu pak splavily vysoké průtoky do přehrady odhadem dalších 200 tun dřeva a dalšího materiálu. Vodohospodáři je začali odklízet na konci minulého týdne.
"Největší objem spláví se nacházel u hráze brněnské přehrady, s bagry a další těžkou technikou jsme zasahovali i u areálu dopravního podniku, na Rokli i na Rakovci, tedy především v zátokách, kam splaveniny odnesl vítr," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Státní podnik v tomto období obvykle začíná snižovat hladinu v nádrži na takzvaně zimní úroveň. Nízká hladina by ale úklid znemožnila, povodí proto snižování na zimní hladinu odložilo na dobu po dokončení těžby.
Vodohospodáři bagry a jeřáby naplaveniny odstraňují z hladiny, naloží na nákladní auta a odvezou na meziskládku. Pak materiál usuší a roztřídí na plasty, dřevo a další. Pak lze naplaveniny ekologicky zlikvidovat.
Kromě naplavenin z Brněnské přehrady si vodohospodáři museli poradit po říjnové povodni také s 50 tunami takzvaných spláví v novomlýnských nádržích. Dalších 30 tun bylo v nádrži Luhačovice a také Bystřička. Značné množství především dřevní hmoty zachytila norná stěna v Podhradském rybníku na Prostějovsku. Zabránila splavení přibližně 120 tun materiálu do vodní nádrže Plumlov.
"Výrazným zvýšením hladin vodních toků se do řek dostává množství větví, odpadků a dalšího materiálu, který pak voda unáší. Vodní nádrže, které povodňové průtoky zachytávají a transformují, zachytí také obrovské množství spláví, které proud a vítr přinese do zátok a k hrázím vodních nádrží. Nejvíce materiálu se dostává do nádrží na středních a dolních tocích," uvedl Gargulák.
Některé druhy splaveného materiálu přitom zhoršují kvalitu vody v nádržích. Kromě přírodního materiálu se do řek při zvýšených průtocích mohou dostat i předměty a materiály třeba z načerno založených skládek.
reklama
Dále čtěte |
Procházku v rozkvetlém broskvovém sadu v Brně si užily stovky lidí
Obyvatelé Brna-sever si mohou adoptovat kus silniční zeleně nebo semínka rostlin
Termín dokončení protipovodňových opatření v Brně se odsouvá na duben 2025Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Lukáš Kašpárek
3.11.2020 09:02Josef Mozek
3.11.2020 10:38 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
3.11.2020 11:29 Reaguje na Josef MozekDůležité je vrátit vodu krajině a z té potom udržitelným způsobem vodu čerpat. A to samozřejmě jako vodu spodní, která má mnohem lepší parametry a nemusí se potom tolik chemizovat, aby byla pitná.
Že jsou přehrady nutné k rekreaci?? To máte teda opravdu smutně malou představivost jak se "rekreovat".....
Dnes už nejsou normalizační léta minulého režimu a my nyní víme mnohem více o fungování vody v krajině i o negativech přehrad.
To co tu prezentujete vy, je stará dobrá vodohospodářská demagogie, která nehledí vlevo ani vpravo.
Jiří Daneš
3.11.2020 11:50 Reaguje na Lukáš KašpárekJosef Mozek
3.11.2020 11:59 Reaguje na Lukáš Kašpárekrýpal lesní
3.11.2020 15:45Takže - je tohle PR ještě vlastně PR ?
Kdepak je zpráva, o kolik se snížil vnos škodlivých látek do přehrady, a jiných látek za rok, za vládcovství nového pana ředitele, a jakpak se zvýšilo úsilí chlapců okolo vody ?
Věřím, že je jich dost, a stále někdo nový nastupuje, pak není prokádrován katolíky, a tak zase odchází ...
A stav se nelepší.
Nu, pěkný článek, a zase o ničem. Běžte na to manažersky, ale ty kriteria na sebe také vztáhněte. Ony totiž ty sinice se z něčeho krmí, někde něco ukládají a pak to živí ty kamarády a pořád dokola.
Nejsou knechti ? Tomu nevěřím. Jsou, ale pořád stejní.
<rl>
Břetislav Machaček
3.11.2020 17:01tak nevím o co kritikům jde. Tak to nemají odtěžit, zvednout hladinu na úroveň přelivu a pustit dál po proudu? Stejně tak by ty naplaveniny
zachytily jezy a nebo přírodní říční prahy a mělčiny. To že zachytí i ty
splachy půdy je dobře, protože ji zatím máme ještě doma u nás. Nezachytit ji, tak je už u sousedů a nebo v moři. Jednou se vytěží i s těmi usazenými
živinami a vrátí tam, odkud byly spláchnuty. I to je jedna z funkcí přehrad, jak se nezbavovat té půdy. Eroze půdy tu byla je a bude. Na erozi
je založeno celé utváření souše a pobřeží moří. Nebýt jí, tak tu není tato
krajina, kterou známe. I naši předci tyto splachy a sedimenty odtěžovali z řek jako říční písky a štěrky v místech, kde bylo potřebné mít co největší průtočný průřez řek ke zmírnění povodní zaviněné zanesením toku. Když to zde čtu, tak zjišťuji, že do ekologie mluví úplní neználci a to pouze proto, aby si mohli do někoho a něčeho kopnout. Ti, co se poznali mi určitě budou spílat, ale jsou to stále ti samí a je mi to fuk.
rýpal lesní
16.11.2020 11:55 Reaguje na Břetislav MachačekTakže pane Machačku, dřevo, plasty, plovoucí bordel, všelikerý odpad, věci ze břehů i jiné splaveniny ( spláví ) se řeší preventivně již na trase toku, aby se takových dostalo do nádrží co nejméně. V meziobdobí je podle PM nárůst. A není zde řeč o štěrcích, píscích, ev. kalech, které zanáší zásobní prostor nádrže, i když i tam jsou možnosti, jak to prací správy toku v povodí toku omezit. Tečka.
Já si ještě pamatuji doby, kdy si technici nevozili zadky a chodili pravidelně a pravidelně ( je to v provozních předpisech ) prověřovali, kontrolovali, konali i činili opatření, a odstraňovali to, co tam nemá být.
Přečtete si pozorně text článku i toho, co ve svém příspěvku napadáte, pletete si hrušky s jablky.
Takže si vaše moudra nechejte. Geologické procesy nejsou předmětem článku.
Ale máte v jednom pravdu, kecá do toho každý, kdo má do zadku ďurku.
<rýpal lesní>
