Pro svůj záměr si firma vyhlédla městský pozemek o výměře 6 tisíc metrů čtverečních v ulici Pražská v areálu bývalé skládky. Letos v dubnu pronájem schválila jednohlasně městská rada za 600 tisíc korun ročně na dobu deseti let.
Krok radních teď kritizuje opoziční zastupitel David Palán (PRO Chomutov). Vadí mu, že město o záměru nevede diskusi s veřejností, a to ani odbornou. Současně upozorňuje, že firma nemá nezávislé expertizy o nezávadnosti technologie na životní prostředí a ta dosud není v komerční výrobě vyzkoušena.
„Skutečnost, že se jedná o pozemky v majetku města, vnímám jako klíčový fakt. Město by nemělo experimentovat se zdravím svých obyvatel a pronajímat pozemky za účelem budování nevyzkoušených technologií,“ tvrdí Palán.
Podle radního Ladislava Drlého (KSČM) je pronájem pozemku v pořádku.
„V kompetenci rady města je pronajímat pozemky. Co na nich bude a jak to bude provozované, to už je záležitost státní správy. Radní ani zastupitelé nemohou suplovat činnost odborných orgánů jako odboru životního prostředí, stavebního úřadu a dalších,“ uvedl.
Zařízení se zatím testuje
Za záměrem stojí investiční skupina Adi, která vyvinula nový způsob zpracování plastového odpadu z domácností. Umí využít například kelímky od jogurtů, igelitové sáčky či jednorázové polystyrenové obaly na jídlo. Zařízení, které k tomu firma vyvinula a které zatím teprve testuje, se nazývá Optimus.
Chemickou recyklací, tzv. depolymerizací, se nadrcený plast nejdříve zahřívá na vysoké teploty přes 400 stupňů Celsia. Výsledným produktem pak je olej, který lze dál využít v petrochemickém či rafinérském průmyslu. Mohou se něj vyrobit znovu plasty nebo palivo.
„Fakticky tak vzniká uzavřený řetězec, kdy se plasty recyklují na olej, jenž představuje základní surovinu pro jejich výrobu,“ říká Eduard Wipplinger, jednatel společnosti Adi Oil, která projekt zastřešuje.
Zařízení si podle vývojářů poradí s většinou plastových odpadů, které končí ve žlutých kontejnerech, vyjma PET lahví a PVC.
„Technologie je energeticky nenáročná a naprosto šetrná k životnímu prostředí. Uhlíková stopa je minimální,“ tvrdí Wipplinger s tím, že na vývoji technologie firma pracuje už několik let a spolupracuje při tom s univerzitními experty.
Z Olomouckého kraje si firma po protestech stáhla
Recyklační jednotka se vejde do jednoho přepravního kontejneru. Jednu firma už nějakou dobu zkouší v experimentálním režimu v areálu chomutovské teplárny.
„Linka zpracuje jednu tunu plastového odpadu za 24 hodin. Jde o reálný provoz, jehož cílem je vyladit celou technologii pro komerční provoz a také se ujistit, že linka je schopná obstát a fungovat bez problémů a zcela bezpečně,“ přibližuje Wipplinger.
Jenže v březnu loňského roku tuto linku zničil požár, když experimentální zařízení vzplálo. Už příští rok nicméně firma chce v Chomutově rozjet komerční provoz s desetinásobnou kapacitou.
„Předpokládáme, že provoz bude spuštěn na přelomu jara a léta příštího roku. V tuto chvíli pracujeme s variantou, že půjde o deset jednotek a nějaké společné technologické zařízení. Nejde tedy o žádný obrovský provoz,“ říká Wipplinger s tím, že v budoucnu pak chce firma technologii dodávat i do zahraničí.
Před časem už společnost chtěla provoz spustit v Olomouckém kraji, ve městě Šternberk. Proti záměru ale protestovali místní, odmítlo ho vedení města a proti byly i ekologické organizace. Loni se firma nakonec stáhla s tím, že svůj záměr zrealizuje právě v Chomutově.
Aby tu mohla svůj záměr na spuštění komerčního provozu uskutečnit, bude muset nejdříve projít tzv. procesem EIA, který vyhodnocuje dopady na životní prostředí. Připomínky může během řízení vznést kdokoli z veřejnosti.
