Úvod  > 

Světově uznávaná fotografka Bára Prášilová vystavovala v Blatné. Její fotografie měla v limitované edici i IKEA

Bára Prášilová     Autor: Miloš Vrátný - Jižní Čechy Teď

zobrazit všechny fotky

Sama sebe vidí Bára Prášilová jako vizuální umělkyni, tedy nikoli čistě jen jako fotografku, posunula se i do režírování. Snímky, které vytváří, jsou uměleckým dílem a balancují na pomezí precizní krásy a znepokojivé symboliky. Její rukopis je originální a nenapodobitelný. Do Blatné se dostala na pozvání spoluorganizátorky festivalu Kamily Berndorffové. „Kamila mě oslovila a mně její pozvání přišlo skvělé," uvedla. Její práce byly k vidění ve Starém paláci blatenského zámku. „Původně mi organizátoři nabídli pro výstavu mých fotografií jiný prostor, ten jsem odmítla, nelákal mě. Když mi ukázali tenhle, čapla jsem ho všemi deseti."

Podle čeho jste vybírala práce, které vystavíte?
Podle toho, co jsem měla momentálně k dispozici a také aby byl výběr pestrý a k vidění byly i nějaké novější věci. I když z letoška tady byla nakonec jen jedna fotka.

Jaký pocit z festivalu jste si odnesla? Měla jste zde také přednášku Krása a divnost a poté i krátkou besedu o své práci...
To bylo fakt skvělé a neuvěřitelně příjemné. Atmosféra byla krásná, cítila jsem se tady velmi dobře.

Je velký rozdíl vystavovat na festivalu v Blatné oproti třeba Paříži, kde jste také prezentovala svá díla?
V přípravě nedělám rozdíl, jestli vystavuji v Blatné, nebo v Paříži. Ta je pokaždé stejně náročná. Akorát mi kratší dobu zabere cestování.

Je o vás známo, že do svých fotografií promítáte svoji touhu po perfekcionismu. Z čeho to vychází?
Z nároků, které jsem si na sebe vytvořila a které jsem pravděpodobně podvědomě cítila už někdy v dětství, kdy na mě byly kladeny.

V této souvislosti mě napadá výrok Antoina de Saint-Exupéryho, autora Malého prince, který prohlásil: „Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic ubrat." Máte to také tak?
Ano, snažím se ubírat. Pracuji vědomě s tím, že perfekcionismus je patologie, choroba. Je to znak toho, že něco není úplně v pořádku. Několikrát už se v mé tvorbě ukázalo, že není příliš dobré tlačit na pilu. Někdy se skvělé věci stanou úplně náhodou a je velmi důležité této náhodě důvěřovat. Je potřeba určitý balanc.

Hodně jste ve své tvorbě mluvila o podivnosti, kterou tak ale vnímají ostatní, kdežto vám zobrazované věci a děje přijdou normální. Jak se s tou odlišnou interpretací vyrovnáváte?
Když jsem tvořila v začátcích, bylo to s čistým naivismem toho, že dělám to nejlepší, co můžu. A že jsou to krásné věci. Nejdříve mě poukázání na to, že moje věci působí divně a někoho třeba i děsí, zraňovalo, protože mně přišly opravdu krásné. Bylo to o tom, naučit se akceptovat sama sebe skrze akceptování své tvorby, a to při vědomí, že moje hranice jsou třeba posunuté. A že fotografie, které tvořím, přestože jsou vnímány jako divné, mohou být přijímané. To pro mě byl nesmírně důležitý poznatek, který se snažím aplikovat i v osobním životě.

Vnímáte konečnou podobu svých fotografií jako dokonalou, nebo máte i poté snahu něco vylepšovat?
Ano, pořád vidím, co by mohlo být jinak. Ale tak to má asi každý, kdo trpí patologií jako já. Pokaždé se dá něco udělat jinak. Naučila jsem se však mít radost.

Své snímky od samotného návrhu – skicy – až po finální podobu si tvoříte ve velké míře sama, mám na mysli nejrůznější doplňky ke kompozici. To musí být fyzicky i psychicky náročné při vědomí, jaká obrovská práce stojí za jednou fotografií, ne?
Právě proto ukazuji zákulisí, jak má tvorba vzniká. Že to není žádné malování štětcem ve Photoshopu, ale že si na celé kompozici máknu i rukama.

Napadá mě, jestli tedy nejste spíše malířka s foťákem v ruce, protože vaše fotky zachycují nějaké umělecké vyjádření a působí spíše jako obrazy.
Kategorie, do které spadám, je Photo-based Art. Sama sebe vnímám jako vizuální umělkyni, protože mám přesah do těch objektů, s kterými pracuji. Možná, že kdybych uměla malovat, tvořila bych obrazy. Nevím. Každopádně mě focení baví, všechny ty komplikace, které ho na place provázejí, všechen ten ruch. Fotografie je mi určitě souzena.

Kolik času uplyne od prvotní skicy až po hotové dílo?
Někdy je to jednoduché, je to pár dnů. Jindy to zabere třeba i měsíc. Kolikrát dlouho hledáte jen správnou barvu... Mé projekty jsou nesmírně náročné. Někdo vytváří soubory a vyjádří se ve vícero dílech, mně hodně často stačí vyjádřit se v jednom díle. Což trochu nabourává ten stereotyp, na který je svět zvyklý. Toto mě částečně vylučuje. Ale je pravda, že teď poprvé pracuji na rozsáhlém souboru, jinak mě však lákají spíše jednorázové akce.

Na začátku roku jste se vrátila z New Yorku, také kvůli pandemii koronaviru. Jaké máte plány do budoucna?
Plánovala jsem se do New Yorku přemístit, ale na konci března jsem se kvůli pandemii vrátila a teď hledám způsob, jak se vrátit zpět do New Yorku. Miluju to tam! Sice to tam momentálně není ideální, ale to je mi jedno. V Čechách se tvoří skvěle, bavilo by mě vytvářet a produkovat věci u nás a pak jet dělat networking (vytváření vztahů mezi lidmi – pozn. redakce) tam. V New Yorku mě baví lidé, kteří tam jsou. Je to obrovská inspirace. Pracuji na sobě, na svém vývoji. U nás jsme hodně monokulturní, ale mě inspiruje potkávat jiné kultury, lidi s jiným kulturním pozadím a v konfrontaci s nimi si uvědomovat, kam všude se mohu lidsky posouvat. A přijdou mi úžasné všechny tamní možnosti a větší horizonty. Fascinují mě možnosti, jaké New York skýtá. Když vás tam odmítnou, což jsem zažila, trápí vás to chvíli, protože před sebou druhý den máte další řadu možností. V Praze se trápíte měsíc. Nemá ale smysl se zasekávat na něčem, co nezměníte.

Dotkla se vás a vaší tvorby koronavirová situace?
Když jsem se vracela z New Yorku, měla jsem v Čechách nasmlouvané zakázky, které se všechny zrušily. Nyní vše pomalu ožívá. Zachránil mě prodej fotek. Kdybych měla být závislá na zakázkách, nedopadne to dobře...

Autor: Miloš Vrátný

Další zprávy z regionu

• Vražda na Jindřichohradecku. Muž zabil svou družku, pak se dojel sám udat

  

  před 28 minutami
  JINDŘICHIHRADECKO - Kriminalisté vyšetřují vraždu, která se stala o uplynulém víkendu, v noci ze soboty 13. na neděli 14. dubna, v domě u…

  1 komentář Více info a fotek (3)

• Po nehodě tří aut u Bavorovic museli hasiči zraněného řidiče z vozu vystříhávat

  

  před hodinou
  ČESKOBUDĚJOVICKO - Tři auta se střetla v pondělí 15. dubna kolem půl šesté večer u Bavorovic na Českobudějovicku. K vážné nehodě vyjížděli…

  0 komentářů Více info a fotek (3)

• Zástupci soutěže kvetoucích sídel Entente Florale Europe navštívili Písek

  

  před 2 hodinami
  PÍSEK - Čeští zástupci poroty mezinárodní soutěže kvetoucích sídel Entente Florale Europe navštívili v uplynulých dnech Písek. Jejich cílem…

  0 komentářů Více info
•