V pátek 9. října 2020 se konala v pořadí již 5. konference „Aktuální trendy v odškodňování újmy na zdraví“ pořádaná Českou asociací právniček, z. s. Svým odborně zaměřeným obsahem byla akce nepochybně přínosem pro všechny přítomné, mezi nimiž byli nejen advokáti, právníci, ale také zástupci pojišťoven. Složení přednášejících pak bylo zárukou pestrého přehledu aktuálních trendů v odškodňování nemajetkové újmy.

 

Na rozdíl od původního předpokladu osobního setkání lektorů a posluchačů na půdě České advokátní komory v Praze, tak jako tomu bylo v minulých letech, se konference konala v plném online režimu – organizátoři byli nuceni reagovat na situaci vyvolanou pandemií onemocnění Covid-19 a na opatření s ní související. Přes tuto okolnostmi vynucenou změnu byla kapacita (omezeného) počtu účastníků vyčerpána. Všichni si tak vyzkoušeli novou platformu kontaktu při vzdělávání, která, jak se ukazuje, bude pro udržení vzájemné komunikace do budoucna zřejmě nezbytná.

Konferenci neubrala na atraktivitě ani nemožnost osobních kontaktů mezi posluchači a kontaktu mezi posluchači a přednášejícími, k nimž v minulých ročnících docházelo během přestávek. Účastníci akce jich využívali především k diskuzím o konkrétních dílčích poznatcích a o zajímavých problémech ze svých advokátních či jiných praxí.

Se svými odbornými příspěvky vystoupili v průběhu letošní konference „Aktuální trendy v odškodňování újmy na zdraví – V“ JUDr. Jaromír Jirsa, JUDr. Martin Mikyska, JUDr. Klára Dvořáková a JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

JUDr. Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu ČR, se dlouhodobě věnuje problematice odčinění újmy na zdraví a odčinění újmy poškozených pozůstalých, jakož i civilnímu procesnímu právu. Ve svém vystoupení navázal na svou přednášku z minulého roku – informoval o tom, že Ústavní soud ČR se v posledních měsících zabýval stížnostmi proti vyhlášení nouzového stavu, ale současně upozornil, že vyhlášení nouzového stavu je aktem vládnutí, který přezkumu ze strany Ústavního soudu ČR nepodléhá. Dále avizoval, že Ústavní soud očekává nárůst nových stížností proti vládním opatřením zasahujícím do práv občanů.

Ve svém příspěvku upozornil na specifický charakter sporů o náhradu újmy na zdraví, který se však nepromítá do existence zvláštní právní úpravy existující pro určité typy soudních řízení. Uvedl, že právě tento deficit pak dohání Ústavní soud ČR svou rozhodovací činností, kdy ve svých rozhodnutích z oblasti náhrady újmy na zdraví v řadě případů zohledňuje „slabší stranu sporu“.

V návaznosti na to seznámil účastníky akce se zajímavou judikaturou Ústavního soudu ČR z oblasti odškodňování újmy na zdraví z posledních let. Mezi rozhodnutími poukázal např. na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3122/15, které sice nepatří mezi nejnovější, ale zabývá se otázkou, zda má právní konformitu právní úprava řešící jiným způsobem odškodnění újmy na zdraví vzniklé pracovním úrazem a odškodnění úrazu v režimu úpravy občanskoprávní. Upozornil také na rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 774/18, které řeší počátek běhu promlčecí lhůty a otázku ustálení zdravotního stavu poškozeného v případě jeho dlouhodobého léčení, dále na rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 352/19 a I. ÚS 3937/18, jež obě řeší odčinění újmy na zdraví v návaznosti na existenci a kvalitu zdravotnické dokumentace. Dalším ze zajímavých zmíněných rozhodnutí byl nález sp. zn. I. ÚS 1764/19 obsahující reakci ÚS ČR na rozhodnutí NS ČR o stanovení výše náhrad pro poškozené pozůstalé ve výši dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. A nakonec rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2149/17 týkající se úroků z prodlení u nároku pozůstalého poškozeného na odčinění nemajetkové újmy, v němž Ústavní soud zaujal názor, že náhrada způsobené újmy je určitým druhem sankce, a proto poškozenému náleží též úrok z prodlení.

Vedle zmíněných rozhodnutí poukázal JUDr. Jirsa i na řadu dalších, jejichž obsah ve svém příspěvku podrobně rozebral.

Dalším z přednášejících byl JUDr. Martin Mikyska, advokát a expert na pracovní právo. Ten vystoupil s příspěvkem „Odškodnění za újmu na zdraví v občanském a pracovním právu v měnícím se čase (srovnání, vzájemné inspirace)“ a seznámil účastníky konference s aktualitami z oblasti pracovněprávních sporů a obsáhlou novelou zákoníku práce č. 285/2020 Sb.

JUDr. Mikyska poukázal na význam této novely zák. práce, která přináší významné přiblížení v odškodňování újem na zdraví v systémech pracovního a občanského práva, a zdůraznil, že se zákoník práce po předmětné novele, jež v části týkající se odškodňování pracovních úrazů nabyde účinnosti 1. 1. 2021, ve svém normativním textu přiblížil k vývoji odškodňování nemajetkových újem dle o. z., a toto odškodnění nově normativně zakotvil. Upozornil na skutečnost, že vedle zák. práce a o. z. existují paralelně i jiné systémy odškodňování újem na zdraví a nemajetkových újem, a to pro příslušníky bezpečnostních sborů a vojáky z povolání. Pro ty se odškodnění řídí speciálními právními úpravami.

Dále se zabýval otázkou subsidiarity o. z. vůči zák. práce a zdůraznil existenci určitých institutů upravených v o. z., které je třeba použít i při řešení pracovněprávních otázek – např. § 13 o. z. upravující předvídatelnost soudního rozhodnutí, promlčení, které není samostatně upraveno v zák. práce, s výjimkou úpravy promlčení jednotlivých dílčích plnění na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení PN (rentu), a ušlou výživu pozůstalých, když právě tato úprava obsažená v zák. práce představuje zásadní rozdíl oproti úpravě institutu promlčení ve starém i novém občanském zákoníku, podle něhož se tyto nároky promlčují jako celek.

JUDr. Mikyska zmínil také některá aktuální zajímavá rozhodnutí ze soudní praxe, mezi nimi např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3287/2019 týkající se problematiky odškodnění pracovního úrazu v případě agenturního zaměstnávání, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 710/2019 řešící odškodnění nemajetkové újmy poškozených pozůstalých po zaměstnanci, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, jež se domáhali náhrady dle ust. § 2959 o. z., nebo rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2573/2011 týkající se výpočtu výše nároku na ušlou výživu poškozených pozůstalých s odkazem na rozdílné postupy výpočtu dle zák. práce a o. z.

Hovořil také o problematice průměrných měsíčních výdělků před vznikem škody a jejich valorizaci a zdůraznil potíže, které v praxi působí tzv. „individuální valorizace“ zakotvená v o. z.

JUDr. Klára Dvořáková, advokátka, expertka na problematiku cestovního ruchu a profesní odpovědnost, autorka komentáře k zákonu „Lex Voucher“, vystoupila s příspěvkem týkajícím se nároků zákazníků vůči cestovním kancelářím s názvem „Nároky zákazníků vůči cestovním kancelářím aneb Nejen o Lex Voucher“.

Ve svém vystoupení shrnula faktické dopady tzv. koronavirové krize na vztahy mezi cestovními kancelářemi a jejich zákazníky a zabývala se jejich vzájemnými právy a povinnostmi v případech, kdy cestovní kanceláře nebyly schopny zájezdy poskytnout. Zdůraznila nutnost důsledného posuzování konkrétních situací, proč klient na zájezd neodjel, a upozornila na rozdílná řešení v situacích, kdy klient na zájezd neodjel, protože cestovní kancelář nebyla schopna zájezd zrealizovat, a v situacích, kdy CK byla schopna zájezd zrealizovat, avšak klient se rozhodl zájezd zrušit pro své obavy z nákazy či z jiných důvodů na jeho straně.

Dále JUDr. Dvořáková hovořila o právním postavením zákazníka v komunikaci s CK, o možnostech odstoupení od smlouvy o zájezdu či účtování storno poplatku ze strany CK. Poukázala také na problematiku stanovení okamžiku rozhodného pro posouzení oprávněnosti odstoupení od smlouvy ze strany zákazníka a na problematiku povinnosti zákazníka absolvovat test na onemocnění Covid-19 v návaznosti na jeho odstoupení od smlouvy. Poskytla posluchačům základní informaci o tzv. „Lex Voucher“, seznámila je s problematikou odčinění újmy z narušení dovolené a s problematikou práva zákazníka na náhradu škody vůči CK.

Svou přednášku JUDr. Dvořáková zakončila doporučením smírného řešení sporných otázek, které se s ohledem na neexistující judikaturu jeví za současné situace pro obě strany sporu jako nejúčelnější.

Konferenci svým příspěvkem zakončil JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M., který vystoupil na téma „Právo a dostupnost zdravotní péče“ a „Soudní ochrana práv za koronakrize“. Zejména druhý příspěvek byl zaměřen na vysoce aktuální téma.

JUDr. Dostál posluchače informoval o fungování systému veřejného zdravotního pojištění a o vzájemných vztazích mezi pacienty, poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami se zaměřením na příslušné právní předpisy. Pohovořil o právech pacientů ve vztahu k informacím o zdravotním stavu, ke zdravotnické dokumentaci, k právu na volbu péče, léku nebo pomůcky, k právu na volbu poskytovatele a zdravotnického pracovníka i k právu na druhý názor. Zmínil se také o rozsahu nároků na péči hrazenou ze zdravotního pojištění a o institutu výjimečné úhrady jinak nehrazené péče.

Závěrem svého vystoupení poskytl exkurz do “architektury“ nouzových stavů se zaměřením na související právní úpravu, poukázal na nemožnost libovůle při nakládání s formami práva, dotkl se otázky odpovědnosti státu za ekonomické újmy podle zák. č. 82/1998 Sb. a odškodnitelnosti za protiprávní zásahy do osobních svobod občanů.

Konferencí provázela advokátka JUDr. Klára Kořínková, Ph.D., které nejenže připravila program akce a zajistila účast přednášejících, ale také přednesla úvodní slovo a moderovala celý online přenos. I ona tak měla velký podíl na tom, že – podle bezprostředních ohlasů – konference naplnila očekávání účastníků, i přestože se konala v online režimu.

 

Na hladkém zajištění průběhu konference spolupracovala s Českou advokátní komorou společnost Alpekr, s.r.o.

 

Všem, kteří se podíleli na úspěšném průběhu akce, patří poděkování.

 

Mgr. Hana Bernatová,
autorka působí jako advokátka
Foto: archiv Asociace českých právniček, z. s.

Na úvodní fotografii zleva: JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M., JUDr. Violeta Jiráčková, JUDr. Jaromír Jirsa, JUDr. Klára Kořínková, Ph.D., JUDr. Klára Dvořáková a Mgr. Petr Zátopek