„Minimálně dvanáct až patnáct procent našich zaměstnanců je buď v pracovní neschopnosti, nebo v karanténě a nemůže vykonávat běžnou činnost. Je začátek listopadu a první tři pracovní dny nám ukážou, jak intenzivní bude případný nárůst nezaměstnanosti a uchazečů,“ říká Martin Horák.
Pocítili jste změny oproti stavu před vyhlášením omezení?
Co se týká živnostníků, zatím se to v evidenci neprojevilo. O náznacích důsledků opatření můžeme mluvit u větších firem, se kterými se snažíme být v kontaktu, ale ani od nich zatím nic zásadního hlášeno není. Koneckonců jsme jedním z krajů, ve kterém od jara až dosud nebylo žádné větší propouštění.
Podniky v regionu tedy i s odstupem jaro ustály bez větších problémů?
V podstatě ano. Nějací zaměstnanci do naší evidence přišli, ale šlo spíše o jednotlivce. Větší firmy, zejména ty průmyslové, se zatím drží. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
Firmám citelně chybějí lidé, kteří museli v souvislosti s koronavirem zůstat doma. Týká se to také úřadů práce v kraji a vaší činnosti?
Nyní především čekáme, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace obecně a pochopitelně u našich zaměstnanců. I úřady práce byly zasaženy. Snažíme se, aby lidé pracovali co nejvíce z domova, v našich podmínkách to však není jednoduché. Většina agendy vyžaduje fyzickou přítomnost na pracovišti a práci s klienty. Zatím jsme to však zvládli a věřím, že díky opatřením to zvládneme i nadále.
Lyžařská sezona většinou naplno začíná až před vánočními svátky. Máte už nyní nějaké signály, jak by se mohla situace dotknout například sezonních pracovníků na horách?
V tuto chvíli to nedokážu odhadnout. Do Vánoc je relativně dlouhá doba, může se stát ještě hodně věcí. Pokud by opatření trvala až do zimní sezony, nepochybně se to v turistickém ruchu projeví. Jednak tím, že zaměstnavatelé nebudou pracovníky na sezonní práce přijímat, ale dokážu si představit, že by to mohlo mít i dlouhodobější dopady na propouštění zaměstnanců, kteří na horách ve službách pracují stabilně.
Jak se vám jeví ekonomický vývoj v zemi na pozadí nouzových opatření?
Ekonomika s tím samozřejmě úzce souvisí. Avšak zatímco nouzová opatření jsou záležitostí aktuálních týdnů a měsíců, což se projevuje zejména ve službách, u průmyslu je dopad mnohem dlouhodobější. Některé dopady se zatím neprojevily, avšak později se potáhnou delší dobu. Očekávám, že v příštím roce větší zpomalení nastane.
Kam by mohl směřovat automobilový průmysl, který je v kraji silný?
To není jen otázka České republiky, ale především našich sousedů, tedy západní Evropy, případně dalších trhů, kam automobilky exportují. Vlivů je tam celá řada. Radikálně se změnil ekonomický cyklus, další věcí jsou dopady opatření, změna nálady zákazníků a ochota nakupovat automobily. Na druhou stranu mohou vlády reagovat pobídkami. Vstupuje do toho i proces zelenání dopravy, to znamená snaha vytlačovat ekologicky náročnější a problematičtější typy vozidel. Přístup je k tomu v různých zemích různě intenzivní. Třeba v Německu je tlak na přechod k elektromobilitě a dalším relativně šetrným ekologickým druhům vozidel obrovský. Je otázka, jakým způsobem se to projeví v těch našich závodech. Už proto, že automobilky jsou dceřinými firmami zahraničních společností. Jejich rozhodnutí budou zásadní bez ohledu na to, jaká bude situace v České republice.
To zní jako další neznámá.
Vývoj sledujeme, ale je to tak složitý mix možností, do kterého zasahují i politická rozhodnutí a strategická rozhodnutí koncernů. Je těžké něco předvídat. Myslím si, že tuto nejistotu sdílejí všichni.
U autoprůmyslu pochybuji, že s výjimkou ekologických typů někdo má plány na více než maximálně několik měsíců dopředu.
Jak to v těchto dnech vypadá kupříkladu s uchazeči o dávky sociální podpory?
Je to trochu složitější než na jaře. Pro nás je vždy nejzásadnější státní sociální podpora v prvním měsíci kalendářního čtvrtletí, aktuálně se to tedy týká října. Na jaře byla ještě včas přijata novela zákona o státní sociální podpoře, takže se lidé dopředu dozvěděli, že nemusí chodit na úřady práce a že jim bude automaticky přepočítána či překlopena dávka z předchozího čtvrtletí. Teď ministerstvo dlouho váhalo, než to předložilo vládě. Je to záležitost tohoto týdne, takže minimálně v prvních čtrnácti dnech v měsíci lidé žádající o dávky na úřady práce chodili. Zatím jim říkáme, že se předpokládá, že to schváleno bude a není důvod, aby čekali fronty. Ne každý to však respektuje.
Bude v tomto smyslu něco jinak než na jaře?
Máme nové nastavení týkající se výhodnosti dávky. Je to koncipováno tak, že jakmile nabude novela účinnosti, automaticky se všechny dávky překlopí do dalšího období bez ohledu na to, zda je to pro člověka výhodné, či nevýhodné. Na jaře lidé měli na vybranou. Pokud doložili nárok na dávku, prodloužila se jim v případě, že to pro ně bylo výhodnější než překlopení z předchozího období. Doufám, že legislativní proces doběhne a příští týden už tolik klientů chodit nebude.
Takže radíte klientům, aby počkali na definitivní schválení novely?
Pokoušeli jsme se maximum lidí oslovit a kontaktovat, upozornit je na tuto možnost. Pokud na tom trvají, mohou žádost i podklady samozřejmě dodávat. Pokud je to možné, doporučujeme, aby vyčkali. I když se nám fronty tvořily, což bylo i proto, že jsme klienty pouštěli dovnitř po malých skupinách, určitě jich bylo méně než předtím, než jsme je o situaci informovali.
Jak to je s dávkami v hmotné nouzi?
Tam takový problém nebyl. Když to bylo možné, domlouvali jsme se s klienty telefonicky a přepočítávala se dávka z minulého měsíce bez toho, aby bylo nutné něco dokládat. Přesto někteří usilovali přijít na úřad práce, často i s rodinou, takže nám situaci trochu komplikovali například kvůli prostorovým podmínkám. Nyní je už situace klidná.
Můžete shrnout, kdy a jakým způsobem se na vás mohou lidé obracet?
Klienti k nám mohou přijít v pondělí a ve středu, v ostatních dnech se mohou objednat. Ve čtvrtky a pátky co nejvíce omezujeme počet těchto objednaných klientů a opravdu jedeme v minimalistickém režimu. Snažíme se také doporučovat, aby klienti používali elektronickou formu. Přijali jsme opatření, které umožňuje krizový zákon, například možnost posílat dokumenty bez elektronického podpisu. Stále to však využívá menší procento klientů, než by bylo žádoucí. Předpokládám, že lidé budou ještě více zůstávat doma a ve snaze po izolaci bude práce ještě více omezována.
