Trump po nákaze covidem mohutně finišoval kampaň. Jaký byl prezident v prvním období?

Funkční období Donalda Trumpa provází od ledna 2017 kontroverzní momenty i nejednoznačný pohled samotných Američanů. Prezident přišel s vizí America First (Amerika na prvním místě), kterou se ve funkci řídí. V primárních volbách neměl vážnějšího soupeře.

V souvislosti s koronavirovou krizí čelí Trump podle amerického tisku asi nejtěžší zkoušce svého prezidentství. USA jsou vůbec nejpostiženější zemí na světě. Terčem kritiky i z vlastních politických řad je kvůli způsobu, jak na nákazu jeho administrativa reagovala a jak on sám o nákaze informuje (několikrát si protiřečil, nákazu zlehčoval, dlouho odmítal roušky). Trump oznámil 2. října, že on i jeho manželka Melanie měli pozitivní test na koronavirus. Kvůli nákaze strávil prezident tři dny ve vojenské nemocnici u Washingtonu.

Před volbami se do USA vrátily protesty proti rasismu

Na krizi s covidem-19 pak navázala hospodářská recese a hlavně někdy i násilné nepokoje reagující na smrt černocha George Floyda, který zemřel po zatýkání bělošským policistou. Tato událost dostala do popředí témata rasismu a pojetí americké historie. Podle části demonstrantů v USA převládá systémový rasismus, což Trump odmítá. Demokratická kandidátka na viceprezidentku Kamala Harrisová Trumpa kritizovala například za to, že při debatách odmítá odsoudit skupiny hlásající bělošskou nadřazenost. Trump tvrdí, že americké školy indoktrinují děti verzí amerických dějin prosazovanou levicí, která se dívá kriticky na americké otce zakladatele a je urážkou principů, na nichž byly USA ustaveny.

Volby v USA 2020: Vítězství Bidena, Trumpova zlost, drama při sčítání i soudní dohra

Trump čelí kritice řady médií a nevládních skupin, že vystupuje neuctivě vůči ženám. Svou soupeřku z kampaně před čtyřmi lety Hillary Clintonovou nazval při jedné z debat „odpornou ženou“, míří na něj také desítky obvinění ze sexuálních deliktů. Nedávno hovořil o „monstru, jež bylo na pódiu s (viceprezidentem) Mikem Pencem“, čímž odkazoval na debatu viceprezidentských kandidátů. Na konci září se také konal první duel prezidentských kandidátů, který podle místních médií charakterizovaly zejména ostré osobní výpady, urážky a skákání si do řeči, k němuž se uchyloval především Trump.

Trump čelil i impeachmentu. A chtěl kompro na Bidena?

Trump opakovaně odmítá jasně říci, zda se v případě volební prohry pokojně vzdá moci. Odůvodňuje to nepodloženým tvrzením, že kvůli rozmachu poštovního hlasování způsobeném pandemií covidu-19 budou volby na mnoha místech zfalšované.

Na přelomu roku prezident čelil impeachmentu. Ústavní žalobu na něj vznesla demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů. Demokraté jej obviňovali, že se snažil nátlakem přinutit Ukrajinu, aby mu před letošními volbami pomohla získat kompromitující informace o demokratickém rivalovi Bidenovi. Senát Trumpa ovládaný republikány obžaloby z možného zneužití pravomoci i obstrukcí vůči Kongresu nakonec zprostil. Prezident celou tuto kauzu označil za „hon na čarodějnice“.

Trump si věří, Biden šel do kostela. Melania k urně vynesla šaty za 100 tisíc korun

Jako oběť tohoto honu se Trump cítil již mnohokrát. Označoval tak zejména práci vyšetřovatele Roberta Muellera, který objasňoval ruskou úlohu v amerických prezidentských volbách v roce 2016. Ve zprávě z loňského dubna Mueller uvedl, že nenašel důkazy, že by Trump či jiný Američan v rámci voleb spolupracoval s Rusy. Prezident se také od roku 2016 snaží zabránit zveřejnění svých finančních záznamů a daňových přiznání, jak o to usiluje newyorský prokurátor.

Trump ukončil spolupráci s WHO

Během Trumpovy éry se zhoršily vztahy USA s Čínou a Íránem. Důležitým krokem k vyřešení vleklé obchodní a celní války s Čínou byl lednový podpis první fáze obchodní dohody. Spory nadále přetrvávají kvůli covidu-19, technologiím či Hongkongu. V květnu Trump oznámil, že USA končí spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), protože je pod vlivem Číny. Vůči Íránu chtějí USA obnovit sankce OSN, které byly pozastaveny na základě jaderné dohody (podle Trumpa „katastrofální“), od níž USA v roce 2018 odstoupily.

Začátkem letošního roku představil mírový plán pro Blízký východ, který podle něj nabízí řešení v podobě dvou států, nezávislé Palestiny po boku Izraele. Trump ale zároveň řekl, že Jeruzalém zůstane nedělitelným hlavním městem Izraele, což odporuje palestinským představám a nesouhlasí s tím část mezinárodního společenství. Již dříve USA přesunuly svoji ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, což vedlo k tomu, že Palestinci jednání s Bílým domem bojkotují. Letos stály USA za navázáním styků mezi Izralem a Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem.

Trump, nebo Biden? Čeští politici jsou nerozhodní. Důvody pro své „favority“ mají různé

Schůzky s vůdcem KLDR i snaha omezit migraci

Pozornost si Trump získal třemi schůzkami s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, jako první prezident USA také krátce vstoupil na území KLDR. Loni oznámil smrt nejhledanějšího muže světa, vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího, letos byl pak při útoku na letiště v Bagdádu Američany zabit velitel íránských elitních jednotek Kásem Solejmání.

Za úspěch na domácím poli Trump označuje daňovou reformu. Evergreenem také zůstává Trumpova snaha o omezení migrace do USA, která patřila už k jeho předvolebním slibům. Jejím pilířem má být zeď na americko-mexických hranicích, která ale není hotova kvůli problémům s financemi či kvůli soudním sporům.

Trump se narodil 14. června 1946 v New Yorku. Jeho matka pocházela ze Skotska, prarodiče z otcovy strany z Německa. Otec Fred se etabloval jako stavitel v newyorském Queensu. Vojenská přípravka měla Trumpovu energii nasměrovat „pozitivním směrem“. Následovala studia ekonomie na Pensylvánské univerzitě (1968). Prý koketoval i s myšlenkou dělat herectví.

V roce 1976 se Trumpovi podařilo domluvit si 80milionový úvěr a větší daňové úlevy a konečně „rozjet pořádný byznys“. Jeho zlaté časy trvaly celá 80. léta, koncem osmé dekády se ale dostal do finančních potíží a jeho některé společnosti (například provozovatel kasin, firma Trump Entertainment Resorts, či firmy spojené s nemovitostmi) opakovaně vyhlásily bankrot. Trump také moderoval v televizi a byl spjat i se soutěžemi Miss. Nyní jeho rodinné impérium The Trump Organization zahrnuje hotely, reality či golfová hřiště.

Od roku 2005 je potřetí ženatý se slovinskou modelkou Melanií Knaussovou (50), s níž má syna Barrona. Jeho první manželkou byla podnikatelka Ivana Zelníčková, původem ze Zlína. Narodili se jim synové Donald a Eric a dcera Ivanka, která s manželem Jaredem Kushnerem působí v otcově administrativě. Druhou Trumpovou ženou byla herečka Marla Maplesová, s níž má dceru Tiffany.