Československo pod vlivem VŘSR určitě nevzniklo, vyvrací komunistickou propagandu historik Kalous
7. listopadu 1917 změnila svět Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) v Rusku. Její důsledky nacházíme v různých částech světa dodnes. Komunistická propaganda v Československu dokonce dlouhá desetiletí tvrdila, že bez VŘSR by naše země nebyla samostatná nikdy.
Rusko bylo jednou z válčících velmocí. Byl to stát, ve kterém byste našli nejrůznější rozpory, včetně poměrně nízké životní úrovně. A přítomny byly také „radikální názory, kam můžeme zařadit marxismus. Ten přežíval v řadách ruské inteligence nebo vysokoškolského studentstva. Ale stejně tak tam přežíval i anarchismus,“ uvádí host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Jan Kalous.
Lenin
Výraznou postavou revolučního dění byl Vladimir Iljič Lenin, dříve Uljanov. „Narodil se v dobře situované rodině. Otec byl školní inspektor, z toho titulu byl dědičným šlechticem. Jeho osud ovlivnily události roku 1887 – tehdy mu zemřel otec a současně byl popraven bratr Alexandr, a to za pokus o atentát na cara. Tehdy se seznamuje s marxistickými pracemi a stává se profesionálním revolucionářem,“ popisuje Kalous.
Čtěte také
Pro vznik Československa byl zásadní postavou T. G. Masaryk, který dokonce v Rusku zažil bolševickou revoluci. Pavel Tigrid v knize Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu napsal: „Revoluce v Rusku – březnová, roku 1917, nikoliv tedy ještě bolševická – Masaryka zaskočila, ale nepřekvapila. Znal Rusko velmi dobře, napsal o něm několik knih, jeho poměr k oficiálnímu carskému Rusku byl ‚nemilý‘, jak se vyjádřil. Takže do Ruska nepospíchal.
TGM v Rusku
Ale neváhal, jakmile se ukázalo, že jeho přítomnost je nezbytná – bylo třeba zorganizovat upevnit Československou armádu. Tedy ty známé legie, vznikající z českých a slovenských kolonistů na Rusi a hlavně ze zajatých přeběhlíků z rakouské armády. Vytvořit z těchto mužů armádu – nakonec asi 50tisícovou – pokládal Masaryk za prvořadý úkol, jehož splnění bylo předpokladem úspěchu zahraniční politické akce. To se ukázalo v následujících letech jako naprosto správný odhad.“
Čtěte také
Příběh našich legionářů je příběhem odvahy, statečnosti i beznaděje a lidských tragédií. Ale je ověřeným faktem, že právě jejich angažmá v Rusku bylo důležitým faktorem pro vznik Československa.
Ferdinand Peroutka jejich působení hodnotil slovy: „Legie nikde nezvítězily způsobem rozhodujícím. Zborov je sice pro české vzpomínky slavnou bitvou, ale mezi událostmi byla to jen episoda, která nemohla zadržet konečný pád ruské fronty. Měřeno událostmi, mělo československé vojsko jen propagační význam.“
Necelý rok po bolševické revoluci v Rusku bylo 28. října 1918 založeno samostatné Československo s poměrně silnou sociálnědemokratickou stranou. A právě odštěpením z této strany vzniká v květnu 1921 strana komunistická. Jisté sympatie k Rusku byly součástí československého veřejného prostoru, stejně tak levicová atmosféra v oblasti kultury a umění.
„Byla v tom nevýslovná úcta a obdiv k mohutnému státnímu útvaru na východě. Chyběla polská zkušenost – povstání krvavě potlačená ruskými silami. A také jako by Češi zapomněli na varování novináře Karla Havlíčka Borovského před Ruskem,“ vysvětluje Kalous.
2. světová
Druhá světová válka pak přinesla úctu k Rudé armádě, která významně přispěla k porážce nacismu. Připočteme-li jistou demokracii-nedemokracii v období mezi lety 1945 – 1948, kdy v rámci Národní fronty právě komunisté dominovali a připravovali si půdu pro převzetí moci, není divu, že dochází následně k likvidaci ideových, politických i jenom domnělých odpůrců bolševizace Československa.
Čtěte také
Jednou z klíčových úloh měla propaganda, která byla všudypřítomná, a tak i přepisovala historii. O prvorepublikovém Československu se mluvilo téměř výhradně kriticky, první prezident Masaryk takřka neexistoval a „československý stát vznikl pod vlivem idejí Velkého Října,“ jak uvedl tehdejší prezident Gustáv Husák v listopadu 1975 v denním tisku. Tato teze se opakovala i v dalších letech a šlo o oficiální výklad, který byl nejen ve veřejném prostoru, ale také v učebnicích.
Historik Jan Kalous je přesvědčen o tom, že „bolševický převrat naopak přispěl k další roční existenci Rakouska-Uherska. Pro vznik státu bylo důležité vítězství Dohodových mocností a role prezidenta Masaryka.“
Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy v audiozáznamu.
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Sto let po VŘSR se vrací chuť házet kameny
Můj kalifornský protějšek zapáleně vyprávěl, že stát, v němž bydlí, by se měl oddělit od zbytku USA. Šlo o člověka s akademickým titulem a solidním uplatněním v obl...
-
100 let od VŘSR: Jak šlechtic Lenin využil nabídky Německa
Století uběhlo od bolševického převratu v Rusku, který vešel do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce. Moci se 7. listopadu 1917 chopil Vladimír Iljič Len...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
