Kdo se bojí klasiky….

Death of a Salesman

Režie :  Volker Schlöndorff

Hrají:     Dustin Hoffman, John Malkovich, Stephen Lang a další

Stopáté  výročí narození Arthura Millera (17. října 1915) jsem si  oslavila  americko-německou filmovou adaptací jeho hry z roku 1949 Smrt obchodního cestujícího. Tento film z roku 1985 s brilantním Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, který by se klidně mohl jmenovat „Jak se boří  americký sen, aneb  Když se život nepovede …“,  jsem kupodivu  viděla poprvé a přiznám se, že jsem to musela dát  natřikrát. Ne snad proto, že by  mě film nezaujal,  naopak, ale unést  tu nálož emocí najednou  bylo nad mé síly.

Na filmu bylo samozřejmě znát, že je natočen podle divadelní předlohy, dlouhé expresivní a  sugestivní monology i dialogy a  méně akce, tak to skutečně není pro každého.  Ale i ten „každý“ když   vydrží, je odměněn zážitkem vpravdě mimořádným.  Dustin  Hoffman toho zoufalého  starého cesťáka nehraje, on je zoufalý starý cesťák !  V roce 1985 mu bylo pouhých 48 let, a přesto vypadal jako starý chlap,  to je neuvěřitelné.  Byl jen o 16 let starší než John Malkovich, který tam naopak vypadal jako kluk, takže role otce a syna seděla, když tedy pomineme ten výškový rozdíl. 

On totiž  Dustin Hoffman, když  dostal  roli, tak do ní celý vstoupil,  splynul s ní  v jedno  a takové  „maličkosti“ jako  je věk  nebo dokonce pohlaví (vzpomeňme na Tootsie) ztrácely význam. Výrazně mladšího muže než byl sám  totiž naopak zase hrál v Absolventovi  i v Maratonci  a také jsme mu to věřili.  A není to jen  o pohrdání věkem, traduje se, že při natáčení Maratonce, aby docílil řádně ztýrané  tváře při slavné   zubařské sceně,  úmyslně několik nocí nespal. To nemohl pochopit  Laurence Olivier, který ve filmu hrál jeho mučitele a měl prohlásit  „Proč nespat, vždyť to stačí zahrát“.  No, každý herec  má své metody.

Ale zpátky k filmu  Smrt obchodního  cestujícího. Není pochyb o tom, že Arthur Miller chtěl napsat a napsal dílo kritizující americkou společnost té doby,  její posedlost úspěchem za každou cenu, bezohlednost, atd. Kritika možná oprávněná. Jenže u nás  byl  v téže době aplikován model společnosti, který se neosvědčil  už vůbec,  přestože se nikdo nemusel štvát  stovky a tisíce kilometrů za účelem prodeje zboží, ale mohl v klidu  sedět v odbytu Stalinových závodů    nebo  výrobního družstva Rozvoj.  Takže bych neřešila  „vinu“ společnosti  na situaci zoufalého hlavního hrdiny, to už konečně  Arthur Miller učinil, ale zamýšlím se nad tím, že špatné konce tohoto typu mohou být také důsledkem špatné volby. Svobodné povolání není pro každého, a náš hrdina by možná byl šťastnější jako zaměstnanec, který denně vrací z práce a věnuje se své rodině. Nepřiměřená očekávání a  následná deprivace z jejich nenaplnění, neschopnost přiznat prohru a  fabulace dalších a dalších nereálných  až nesmyslných a plánů.  To vše jako motiv k sebevraždě  může  fungovat  v každé době a v každé společnosti.

Na závěr mohu film jen doporučit, protože zážitek z divadelního představení si nyní musíme odpustit. Ale věřím, že Miroslav Donutil je jako Willy Lohman  na scéně divadla ABC také skvělý. Nejbližší představení dne 18. 11. 2020  je samozřejmě zrušeno. Režie Michal Dočekal, dále hrají Zuzana Krónerová, Martin Donutil, Viktor Dvořák a další.  Tak snad někdy příště……