Hlavní obsah

Popírání genocidy. Za protiromské nápisy v Letech podmíněné tresty

Foto: ČTK

Koncentrační tábor v Letech.

Reklama

Okresní soud v Písku odsoudil dva muže, kteří podle policie umístili tabule s urážlivými nápisy o Romech v areálu památníku v Letech na Písecku, k trestům dvanáct a osm měsíců podmíněně s dvouletým odkladem.

Článek

Šlo o popírání a schvalování genocidy. Rozsudek není pravomocný. Jeden z mužů se odvolal, odvolání projedná pobočka krajského soudu v Táboře. U obce Lety stál za druhé světové války romský koncentrační tábor.

Písecký státní zástupce Zbyněk Polívka podal obžalobu na Matouše Bulíře a Pavla Kozáka loni v březnu. Podle něj ukazovali urážlivé nápisy o Romech na webu. Bulířovi uložil soud trest 12 měsíců se zkušební dobou na dva roky, Kozákovi osm měsíců, také s dvouletou zkušební dobou. Na rozsudek upozornila Česká televize.

Státní zástupce se neodvolá. „Rozsudek odpovídá našemu návrhu, koresponduje s obžalobou: ze strany soudu byl zachován skutek a právní hodnocení. Co se týče trestu, je o trošku mírnější, ale jinak koresponduje s naším návrhem. Soud reflektoval míru působení, kdy ten, kdo má přísnější trest, byl iniciátorem jednání,“ řekl Polívka.

Foto: Romea

Záběr webové stránky, kam extremisté umístili fotografie zhanobeného památníku v Letech u Písku (červen 2018).

Tabule s urážlivými nápisy objevili lidé v areálu památníku na přelomu května a června 2018. Na případ tehdy upozornil web Romea.cz, podle kterého byl na tabulích nápis: „Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky.“ Romea uvedla, že cedule na památník umístil nacionalistický spolek My proti všem.

Portál Romea.cz dnes upozornil, že se tak stalo v rámci projektu První republika. „To nyní potvrdil i soud s tím, že jeden z obžalovaných 13 let pracoval pro vězeňskou službu. Této práce zanechal jen pár měsíců před činem,“ dodal server. „Obžalovaní jsou podle Národní centrály proti organizovanému zločinu hlavními představiteli hnutí První republika. To je typické výrazným důrazem na českou etnicitu – Romové podle hnutí nejsou vnímáni jako součást českého národa,“ dodal portál.

Rozsudek uvítalo Muzeum romské kultury. „Rozsudek v této kauze, byť jsme na něj čekali opravdu dlouhé dva roky, mě příjemně, a nutno říct – i po řadě nezdarů ve srovnatelných kauzách – nečekaně překvapil. Je to satisfakce a taky jakési ujištění, že lze podobné škůdce této společnosti odhalit i potrestat,“ uvedla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, které je správcem Kulturní památky Lety a v místě buduje památník Lety u Písku.

„Jsme velice rádi, že tématu hatespeech (nenávistné projevy – pozn. red.), které v tomto případě jasně vykazuje znaky popírání genocidy, se dostává objektivního vyhodnocení ze strany českých soudů. Ocenili bychom, kdyby historická zkušenost a utrpení Romů a Sintů bylo uznáno, a bylo tak jasné, kde je dělicí čára, kterou nebudou veřejně překračovat ani politici ani jiní občané naší země. Jistě nás čeká práce v oblasti vzdělávání,“ dodala ředitelka Muzea romské kultury.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech byla v areálu bývalého vepřína.

Reklama

Doporučované