Američané se ve středu probudili do země, kde se za vítěze v podstatě prohlásili oba kandidáti na prezidenta. Nebylo přitom jasné, jak dlouho může trvat dopočítávání korespondenčních hlasů a kdy bude zřejmé, jestli v Bílém domě zůstane republikán Donald Trump nebo se tam nastěhuje demokrat Joe Biden. Na verdikt přitom napjatě čekají další kontinenty, včetně Evropy. Případná změna může uklidnit transatlantické vztahy. Odborníci si ale nejsou jistí tím, zda by byl návrat ke starým jistotám pro EU skutečně prospěšný.
Původní předpoklad Bidenova snadného vítězství se nenaplnil a v průběhu sčítání se naděje mezi adepty dost přelévala. V tuto chvíli se čeká především na výsledky z takzvaného rezavého pásu států, poznamenaného útlumem průmyslu. Velkou nejistotu do situace vnáší na sto milionů hlasů z korespondenční a předčasné volby.
Evropská unie zdůrazňuje potřebu budovat pevné vazby přes Atlantik, ať bude výsledek jakýkoli. Před volbami však bylo zřejmé, že by si někteří její představitelé přáli v čele USA spíše Bidena. Vztahy s Washingtonem za Trumpa totiž znatelně ochladly. Dopady jeho protekcionistické politiky a celních válek se nevyhnuly ani spojencům, včetně EU. Vzájemné spory se týkají digitální daně či soupeření Airbusu a Boeingu.
Přestože Biden sliboval, že domácí zájmy by i pro něj byly prioritou, jeho příchod je i v představách odborníků spojován s určitým poklesem napětí a lepší globální spoluprací. „Myslím si, že celkový tón vztahů by se za Bidena dramaticky zlepšil,“ uvedl pro Euronews americký expert na mezinárodní obchod Edward Alden z Rady pro mezinárodní vztahy.
Biden hlásal, že by proti Číně na rozdíl od Trumpa nepodnikal jednostranné akce, ale snažil se by spíše spojit s všemi demokratickými partnery. Proto by mohlo jeho působení směřovat k transatlantické dohodě o volném obchodu. Je však potřeba počítat s tím, že proti by se mohlo postavit levicové křídlo demokratické strany, které obchodním dohodám obecně není nakloněno.
Těžší vyjednávání s Trumpem
Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky míní, že i Trump bude chtít k domluvě s EU dospět, jelikož ji v souboji s Čínou na své straně potřebuje. Jednání s ním však mohou být tvrdá a nad jejich úspěchem visí otazník. „Záleží i na tom, jak se k tomu Evropa bude schopná postavit. Dlouho čekala na to, že Trump odejde a pokud nyní zvítězí, nebude už na co čekat,“ poznamenal.
Není příliš pochyb o tom, že s Bidenem by si Brusel lépe rozuměl v otázce klimatických změn. Demokrat je pro snižování emisí a investice do zelených zdrojů.
Patrně nejdůležitější oblastí transatlantických vztahů je obrana. Nynější šéf Bílého domu často tvrdí, že řada evropských zemí je černými pasažéry NATO. „K Bidenovi bychom více vzhlíželi jako k jednomu z nás. Neznamená to však, že by byl schopný nás dotlačit k tomu, abychom se více starali o bezpečnost my sami. Problémem transatlantických vztahů totiž není Donald Trump, ale slabost a nejednotnost Evropy,“ je přesvědčen Boháček.
Podle něj je Trumpův tlak na větší obranné výdaje pro Evropu prospěšný, protože díky němu si začíná uvědomovat, že se musí postavit na vlastní nohy. „Na druhé straně Trump není hodnotově úplně slučitelný s evropským pohledem na svět. Takže Biden by byl příjemnějším partnerem, pokud bychom nespadli do iluze, že se všechno vrací k normálu a my můžeme jednoduše přistupovat k Americe s nastavenou rukou, aby nás ochránila,“ dodal.
Biden nemusí být výhra
Vedoucí zahraničního oddělení vysoké školy Cevro Institut Jiří Cieslar se domnívá, že za Bidena by se situace zklidnila nejen v otázce sporů o financování obrany, ale také kvůli Trumpovu tlaku na ukončení projektu plynovodu Nord Stream 2. Přesto by podle něj bylo pro Evropu větší výhrou setrvání Trumpa v Bílém domě. „Potřebujeme silného lídra, který se nebojí vstoupit do záležitostí jako je soupeření s Čínou a jejími ambicemi rozšířit svůj světový vliv,“ uvedl s poukazem na americkou snahu o vyloučení čínských technologií z budování sítí 5G.
V evropském prostoru se však stávají stále větším problémem také turecké ambice. Zdá se, že Trump zatím ponechává řešení této záležitosti na EU. Experti předpokládají, že Biden by k Ankaře zaujal tvrdší postoj. Je také pravděpodobné, že by se starým kontinentem našel snáze společnou řeč v otázce Íránu, než jeho republikánský rival, který zpřísňuje sankce vůči Teheránu navzdory evropskému odporu.
Cieslar však zdůrazňuje tradičně silný proizraelský postoj České republiky, které Trumpova blízkovýchodní politika z velké míry vyhovuje. „To, co Trump a jeho zeť a poradce Jared Kushner učinili pro legitimizaci Izraele mezi arabskými zeměmi, je bezpochyby záslužné,“ dodal.
