„Rýsuje se nám kompromisní řešení. Jednáme se všemi politickými stranami v Poslanecké sněmovně, se zástupci tripartity a zejména také v rámci vládní koalice,“ uvedla ministryně. Úsilí podle ní směřuje k tomu, aby mohl být nový kurzarbeit spuštěn od ledna.
Sněmovna v úvodním kole podpořila kurzarbeit, pravidla chce ale upravovat |
Podle původních plánů se má druhé sněmovní kolo projednávání novely uskutečnit až začátkem prosince, účinnost zákona od ledna by se tedy nestihla. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání tripartity řekl, že by vládu čekalo další rozhodování o prodloužení dočasného programu Antivirus, který má skončit s prosincem.
Členové podle předsedkyně Jany Pastuchové (ANO) vzhledem k avizovanému celkovému pozměňovacímu návrhu žádné své úpravy nepředložili.Případné poslanecké úpravy se budou odvíjet od návrhu ministerstva, který by mělo uplatnit právě při druhém sněmovním čtení předlohy. Formálně výbor navrhovaná pravidla zkrácené práce podpořil, řekla Pastuchová.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Podle plánu se mělo opatření zavést od listopadu a mělo navázat na podporu z dočasného programu Antivirus. Koalice se ale na kurzarbeitových pravidlech několik týdnů nedokázala shodnout, model několikrát upravovala. Výsledek kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Babiš řekl, že se návrh nepovedl.
Návrh nových pravidel kurzarbeitu se nepovedl, nikdo není spokojený, říká Babiš. Očekává dlouhou debatu |
Podle původně navržené novely o zaměstnanosti by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by od státu za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Pobírat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku.
Podle Maláčové se dál počítá s vyplácením 70 procent hrubé mzdy od státu, ale nově do 1,5násobku průměrné mzdy. Výpadek práce by se posuzoval u celé firmy, ne jen u jednotlivého zaměstnance. Dál by mohl být až na čtyřech pětinách pracovní doby. Na podporu by mohli mít podle pozměňovacího návrhu za určitých podmínek nárok i pracovníci se smlouvou na dobu určitou. Podle ministryně se „rýsuje změna“ u dividend. Peníze od státu na mzdy by mohla pobírat firma, která by jejich vyplácení omezila. Nesměly by se vyplatit další rok po obdržení posledního státního příspěvku. Pokud by to podnik udělal, musel by celou podporu vrátit, shrnula některé z úprav z komplexního návrhu Maláčová.
Nová pravidla kurzarbeitu sněmovna zrychleně schvalovat nebude, další postup bude řešit organizační výbor |
Sněmovní hospodářský výbor už dříve doporučil zkrátit státní podporu z navrhovaného roku nejvýše na půl roku, přičemž základní doba by byla tříměsíční. Pracovník by mohl zůstat zůstat doma nejvýše dva dny v pracovním týdnu místo čtyř. Výše podpory by měla činit podle hospodářského výboru 65 procent hrubého výdělku místo 70 procent výdělku čistého.
Pokud by zaměstnavatel v žádosti o podporu uvedl jako důvod pokles tržeb nebo výnosů z objemu zakázek, musel by podle doporučení hospodářského výboru doložit, že jde o meziroční snížení ve stejném čtvrtletí aspoň o pětinu. Podporu by musel vrátit i v případě, pokud by pracovní místo do půl roku od ukončení jejího pobírání zrušil a zaměstnance propustil.
