Mýdlo mezi půlky, jako krávám. The Discomfort of Evening vypráví o dospívání na bigotním venkově

4. listopad 2020
Liberatura

Letošní ocenění International Booker Prize překvapivě získala teprve devětadvacetiletá transgender spisovatelka Marieke Lucas Rijneveld za svůj román The Discomfort of Evening. Vypráví o desetileté dívce Jas vyrůstající v bigotní křesťanské rodině, která se vypořádává s úmrtím bratra Matthiese. Mnoho publicistů označuje The Discomfort of Evening jako kontroverzní knihu pro její otevřené popisy dětské tělesnosti. Dost možná ale Rijneveld napsala novou Betonovou zahradu.

„Na té knize jsou dvě věci zároveň přitažlivé a zároveň nepohodlné,“ myslí si spisovatel a literární redaktor Ondřej Nezbeda o románu The Discomfort of Evening. „Zvláštní způsob vyprávění a jazyk, který je velmi tělesný a velmi popisný ve všem, co se sexuality a fyzična týče.“ Hlavní téma knihy je sice smiřování se se smrtí nejstaršího bratra Matthiese, pod kterým se při bruslení prolomí led, ale zármutek se u protagonistky Jas projevuje hlavně tělesně. 

Hodně čtenářsky nepříjemné jsou třeba scény, kdy Jas dostane zácpu. „Velmi detailně popisuje, jak se jí její otec snaží pomoct stejnou metodou, jakou používá na statku u krav. Budu to říkat, jak to píše ona: prostě jí roztáhne půlky, vezme mýdlo, namydlí je a cpe jí prsty do konečníku,“ popisuje Nezbeda jednu z epizod, díky níž si The Discomfort of Evening vysloužil přívlastek „kontroverzní“. Jenže debut Marieke Rijneveld se nesnaží pobouřit nebo šokovat, prostě chce co nejrealističtěji popsat, co se odehrává v hlavě malého dítěte, které musí čelit nepředstavitelné ztrátě. Potkává smrt v době, kdy jako by si teprve uvědomovala vlastní život – právě skrze tělo. 

„To, co může působit odpudivě, souvisí s tím, v jakém věku vypravěčka je, s tím, že zrovna svou sexualitu a svoje tělo poznává, vztahuje se ke světu skrze svou tělesnost. A zároveň ta odpudivost, nepohodlnost, nervóznost je groteskní. Hodně věcí, o kterých přemýšlí, je směšná,“ vysvětluje Nezbeda, s nímž se shodujeme, že The Discomfort of Evening je ve své poetice podobný románu Betonová zahrada Iana McEwana. I o té se v době vydání říkalo, že je kontroverzní. Nakonec jí ale byla přiznána i něha a pochopení světa dětí, kterým se nedostalo rodičovské péče ani lásky. 

„Ta scéna s mýdlem, která se může zdát až zavánějící incestem, má symbolický odkaz k tomu, že když se její bratr Matthies utopí, Jas se dozví, že mu doktor musel ucpat anální otvor vatou, aby nedošlo k uvolnění střev. Ona si vlastně psychosomatizuje ten vjem a začne trpět zácpou, která je pro ni strašně bolestivá. Najednou ten otcův akt už nepůsobí tak úchylně, ale má vnitřní logiku uprostřed příběhu,“ vysvětluje Nezbeda rafinovanou symboliku románu The Discomfort of Evening. 

Proč je ocenění Rijneveld v letošní Booker Prize překvapivé? A jak se vybírají knihy do nakladatelství? Poslechněte si Liberaturu s Ondřejem Nezbedou.

autoři: Karolína Demelová , Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.