7°C
Čekací doba na odběr až 10 dnů: Praktici popsali problémy na vesnicích. Pomůžou nemocnicím?
V některých krajích čekají pacienti na testování na covid-19 pět až deset dnů, na odběrové sanitky se čeká ještě déle. Uvedl to MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP. I když se situace nepatrně zlepšuje, připustil, že se praktici budou muset pustit do testování pacientů sami. MUDr. Ludmila Bezdíčková řekla, že někteří praktičtí lékaři své pacienty už testují, ale pouze ze své dobré vůle. Zároveň se vyjádřili k názoru, že by praktičtí lékaři měli pomáhat do nemocnic.
MUDr. David Halata je všeobecný lékař v obci Hošťálková na Valašsku ve Zlínském kraji. Tam jsou odběrová místa v jednotlivých okresních nemocnicích a čekací doby na test se prodlužují.
„Nemocnice se sice snaží na velký tlak reagovat, nicméně většinou je objednací doba pět až deset dnů, což je samozřejmě pozdě. Na odběrovou sanitku se čeká sedm až deset dní,“ řekl MUDr. Halata s tím, že většina pacientů z vesnic tedy musí dojíždět na odběry do větších měst, což může být i víc jak hodina cesty.
„Pokud se ta situace nebude zlepšovat, tak praktičtí lékaři přemýšlí, že nám nezbyde nic jiného, než se obléci do ochranných oděvů a v nejhorších situacích ty odběry provést sami,“ připustil Halata. Situace se v krajích podle něj mění, největší krize byla ve Zlínském kraji v posledních dvou týdnech, nyní se situace nepatrně zlepšila a praktik doufá, že to tak zůstane. „Dále s podobnými problémy bojují kraje, které nemají „za zády“ velké fakultní nemocnice,“ vysvětlil praktický lékař.
Testování v ordinacích? Jen dobrovolné
Praktičtí lékaři se samotného testování pacientů nezříkají. Podle MUDr. Ludmily Bezdíčkové, praktické lékařky z Prahy, jsou už nyní někteří praktici schopni odběry na covid-19 realizovat.
„Sjednali si s laboratořemi dodání vzorků, mají dostatek ochranných pomůcek, ale dělají to ze své dobré vůle, protože za to není žádná úhrada pojišťovnou a je potřeba, aby lékař sám zajistil logistiku dopravy vzorku do laboratoře. To je pro mnohé lékaře z různých důvodů neřešitelné,“ uvedla Bezdíčková. Neměli by tedy podle ní mít povinnost zapojit se do testování plošně, mělo by to být dobrovolné.
Praktici v nemocnicích? Nesmyslný návrh
Neurolog a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš ve vyjádření pro Seznam Zprávy vyzval praktické lékaře, aby pomohli přetíženým nemocnicím alespoň na nočních službách.
„Praktičtí lékaři spoluprací na úrovni primární péče mohou zásadně ovlivnit celou funkcni zdravotního systému a ochránit vyšší etáže pro péči o skutečně závažné pacienty a toto mně připadá jako nesmyslný návrh,“ reagoval doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. Vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity SVL ČLS JEP, a dodal: „Co vyřeší s pacientem praktický lékař, nemusí řešit zdravotnická záchranná služba, ambulantní specialista ani v současné době přetížené nemocnice. I proto podle praktiků není dobrý nápad povolávat lékaře z těchto ordinací do nemocnic. V době přetížených nemocnic řeší i věci, kterými by se měla zabývat hygiena nebo nemocnice.“
MUDr. David Halata pracoval deset let na interním oddělení a před podobným návrhem také varoval. „Moc si neumím představit, co by se stalo, kdybychom přestali dělat svoji práci a šli pomáhat do nemocnic. Kdyby šlo deset praktiků pomáhat, tak např. dvaceti tisícům pacientů nemá kdo vystavit neschopenku, a nemocnice by se tak mohly zahltit záležitostmi, kvůli kterým nebudou schopné plnit svoji roli,“ řekl k tomu Halata.
Pomoc je jednoduchá - CRP test, pokud se jedná o infekci bakteriální nasadit atb a domů do postele. Pokud jde o viròzu, je úplně jedno jakého typu, cílená lěčba neecistuje, nasadit čaj a domů do postele. Hotovo.