Dlouhodobě nízký počet vzletů letadel v areálu, který neodpovídá poměrně rozlehlé ochranné hygienické zóně vytyčené ještě v době, kdy tu burácely vojenské stíhačky. To je hlavní důvod, proč chce Úřad pro civilní letectví prosadit zrušení hlukového ochranného pásma kolem Jihočeského letiště u Českých Budějovic.
V současném koridoru je už 25 let stavební uzávěra, což se nelíbí obyvatelům okolních obcí a developerům. Nejhůře je na tom Planá, kterou přímo protíná vzletová trasa. Takzvané pásmo hygienické ochrany rozděluje obec na dvě části.
„Hlukové pásmo je nesmyslně rozlehlé. Lidé na něm mají pozemky, ale nemohou je využívat, jak by potřebovali,“ ukazuje Jan Schönbauer na část zástavby.
Sám vlastní dům a zahradu v lokalitě, kde je stavební uzávěra. Na ní je zákaz stavění objektů k bydlení, a to i k rekreačnímu. Připomíná, že místní lidé už několikrát požadovali revizi pásma, sepisovali petice, ale marně.
Majiteli letiště, kterým je kraj, podle Schönbauera zřejmě vyhovuje jednoduše obehnat koridor zákazy než řešit jednotlivě výjimky, jež by stavebníci akceptovali. Podle norem pro obytné domy nesmí hodnota hluku překročit ve dne 60 a v noci 50 decibelů, což dnes přináší každá větší silnice procházející obcemi. Současné stavební technologie navíc dokážou objekty spolehlivě odhlučnit.
Zem krále Miroslava a Půlnoční království
Ochranné pásmo se týká katastrů pěti obcí, ale Planá s malebnou návsí trpí ze všech nejvíce. Hranice stavebního omezení se dotýká třeba budovy obecního úřadu v jejím centru.
Odtud ochranná zóna pokračuje severovýchodním směrem až za domy postavené ještě před jejím vyhlášením. Každý má zahradu, kde by majitelé chtěli stavět. Plánští tu posměšně dělí obec podle pohádky Pyšná princezna na Zemi krále Miroslava a Půlnoční království.
„Podle současných předpisů bychom nemohli v obecním úřadě zařídit ani školku, kterou nutně potřebujeme. Pokud se hlukové pásmo zruší, můžeme ji postavit nedaleko. A stavět by mohli konečně i vlastníci okolních pozemků,“ přemýšlí nad mapou obce její starosta Tomáš Pintér.
Podobně se přiklání ke zrušení hlukového pásma také starosta sousedních Homolí Jan Loukota, ačkoliv se tato zóna dotýká katastru obce jen okrajově.
„Bylo by to zajímavé pro drobné stavebníky i developery. Otázkou je, jak se k tomu postaví kraj se svými investičními záměry kolem letiště. Příležitost pro větší rozvoj naší obce bychom uvítali, zájemců o stavební pozemky máme stále víc,“ podotkl Loukota.
Na vyjádření mají měsíc
Úřad pro civilní letectví zatím podal návrh na zrušení hlukového pásma formou takzvaného opatření obecné povahy. Do konce listopadu se k němu mohou vyjádřit obce, instituce a veřejnost.
Jihočeské letištěJeho vlastníkem je akciová společnost patřící kraji založená v roce 2005. Má statut veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště a usiluje o certifikát pro veřejný mezinárodní provoz. Do roku 1995 patřilo armádě. Ochranné hygienické pásmo stanovil českobudějovický stavební úřad a jeho rozlohu převzal po armádě. |
Podle odborného rady úřadu Pavla Kuděje to není poprvé, co se o zmenšení ochranného pásma Jihočeského letiště jeho úřad snaží. V poslední době stále tlačí na změnu nejen drobní stavebníci, ale i velcí developeři. S jedním z nich, který vlastní pozemky na druhém břehu Vltavy v části Rožnov v lokalitě Děkanská pole, vedou kvůli jeho zrušení dokonce soudní spor.
„Ochranné pásmo Jihočeského letiště je nebývale rozlehlé. Je na úrovni druhého největšího letiště u nás, které má Brno. Odpovídá normou pro 50 tisíc pohybů letadel ročně, čehož Jihočeské letiště nikdy nedosáhne. Vedeme řízení k zániku hlukového pásma, po zaslání připomínek je budeme posuzovat,“ vysvětlil Kuděj.
Návrh na zrušení hlukového pásma zdůvodňuje úřad mimo jiné statistikou pohybů letadel, to je vzletů a přistání. Vyplývá z ní, že za posledních deset let provoz klesá. V roce 2018 to bylo jen necelých šest tisíc pohybů za rok, zatímco v roce 2008 jednou tolik.
Kraj nechce pásmo rušit
Ke zrušení hlukového pásma se staví negativně nový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Tvrdí, že návrh vydaný Úřadem pro civilní letectví má spousty vad.
„K návrhu na zrušení hlukového pásma se už negativně vyjádřila hygiena. Kontaktoval jsem ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby do procesu zasáhl,“ uvedl Kuba.
Změnu pásma kritizuje také českobudějovický primátor Jiří Svoboda (ANO). Zrušení hlukové zóny je podle něj dvousečné. Z jedné strany budou chtít uvolněné pozemky zastavět developeři, z druhé strany tím budou omezovat rozvoj areálu.
„Letiště bude muset sledovat, aby jeho provoz nepřekračoval hlukové normy. Návrh opatření nám nedává v dnešní koronavirové situaci možnost, abychom se k němu zodpovědně vyjádřili ve stanovené době a projednali to s odborníky. Úřad na nás moc chvátá,“ upozornil primátor Svoboda.
Podobný názor má i kraj jako vlastník a provozovatel Jihočeského letiště. „Zadali jsme věc právníkům a proti rušení hlukového pásma se budeme bránit,“ informoval předseda dozorčí rady společnosti Jihočeské letiště a náměstek hejtmana Antonín Krák (ČSSD).
Také on je přesvědčený, že zrušení pásma iniciovali hlavně developeři, kteří mají spadeno na lukrativní pozemky. Pokud by dostali zelenou a zastavěli volné plochy objekty, muselo by se stavbám přizpůsobit provoz letiště. Zúžení ochranného pásma je tak podle něj cesta zpět a nenávratný krok.
K návrhu se vyjádřila také Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje. Upozornila, že dokumentu chybí akustická studie, jako měření současného hluku s prognózou pro plánovaný provoz. Zároveň požaduje na úřadu návrh, jak má letiště po zrušení pásma monitorovat dodržování hlukových limitů.
