RECENZE: Řeka Lenky Dusilové je intenzivní a proudí temnou melancholií

Vydáno 06.11.2020 | autor: Tomáš Kocian

Lenka Dusilová si na svých albech dává záležet, na aktuální sólovou jsme čekali šest let. Nyní přichází s novinkou Řeka a rozhodně to není „línej volej“, jak se říká ve vodáckém slangu. Naopak je to řeka živá a chvíli co chvíli dokáže překvapit novým proudem. Plavba to není snadná, pokud se ale Řece odevzdáte, zavede vás na úžasná místa. 

RECENZE: Řeka Lenky Dusilové je intenzivní a proudí temnou melancholií RECENZE: Řeka Lenky Dusilové je intenzivní a proudí temnou melancholií

Lenka Dusilová

Řeka

Skladby:
Biale konie, Vojsko, Panenka Maria: Sádrové lepidlo, DNA, Vlákna, Tremolo, Řeka, Hlubina, Insomnia, Tma, Řeka Full Album

11 skladeb / 2:15:23

 

Vydavatel: Animal Music

Nahrávky Lenky Dusilové nejsou jednoduché. Víc než u kterékoliv jiné tuzemské zpěvačky tady platí, že jeden poslech pro plný zážitek nestačí. To je případ i novinky jménem Řeka, která obsahuje deset skladeb. To je v dnešní době jakýsi standard. Čím však deska vybočuje, je její stopáž. Tóny poslední písně zazní po více než hodině poslechu, během kterého album dokáže posluchače pohltit.

Sólová Lenka Dusilová čarovala ve veselském Kafé v kině

Řeka je ponurá, temná a protkaná efekty i nástroji, které posluchače utvrdí v tom, že tento proud s sebou nese těžká témata. Bolest a smutek jsou jedny z hlavních motivů, z některých písní, zmiňme například Panenka Maria: Sádrové Lepidlo, i přesto prosvítá naděje.

Poslechnout celou Řeku na jeden zátah je náročné. Nejde jen o tíživou atmosféru, ale i o délku jednotlivých skladeb. Šest minut je tady jakási stanovená a nepsaná norma a u závěrečné Tmy je to dokonce skoro čtvrthodina. Zpěvačce nelze upřít snahu naplnit každou píseň až po okraj. Tu slyšíme děti, jindy zase vrzání dveří, a všechno to zase zmizí v dlouhém a nervydrásajícím finále.

A to by pro někoho mohlo být zkrátka moc. Je zřejmé a vlastně impozantní, že Lenka Dusilová chce dát do každého kusu maximum, při poslechu aktuálního alba se ale posluchač může v určité fázi začít ztrácet. Když k tomu připočteme angličtinu, polštinu a češtinu, tedy jazyky, které interpretka kombinovala už na předchozích deskách, výsledkem může vyvolat minimálně lehký zmatek.

Silným prvkem v tvorbě Lenky Dusilové byl vždy její hlas, a ani tentokrát tomu není jinak. Tam, kde je to potřeba, umí pořádně přidat, a platí to i naopak. Například v titulní Řece dokáže svým hlasem pohladit i v jemnější poloze. Na albu nechybí ani hosté. V závěrečné Tmě si vedle Dusilové zazpívaly Monika Načeva s Ivou Bittovou.

Iva Bittová, Lenka Dusilová a Monika Načeva byly v Brně na pódiu opět Spolu

Lenka Dusilová přišla s rozmanitým a zajímavým albem. Řeka není nahrávkou pro každého, titěrnou práci, která na ni byla odvedena producentským týmem a partou výborných hudebníků, ocení především hudební fajnšmekři a také fanoušci zpěvačky. Tato cesta temnotou je dlouhá a náročná na poslech a vymyká se zvyklostem většiny mainstreamových nahrávek. Ne všem bude po chuti, ale to zřejmě ani nebylo záměrem. 

Text: Tomáš Kocian, foto: Bet Orten, Karel Prchal, archiv iReport
Témata: Lenka Dusilová, Řeka, Monika Načeva, Iva Bittová

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít