Thomas Kulidakis: Nepříliš lákavá americká krása na Balkáně a ve východním Středomoří

7. listopad 2020

Ty tam jsou doby, kdy se demokracie ve Spojených státech amerických mohla třpytit jako věc lákající k napodobení.

Parodie na hladký průběh svátku demokracie dává špatný příklad demokraciím v přechodu a hrozí další destabilizací v regionu obzvláště strategicky důležitém pro Evropskou unii.

Čtěte také

V jinak jednolitém prostoru integračního projektu starého kontinentu zeje geopolitická díra především na západním Balkáně. Tamní státy procházejí náročným obdobím stabilizace po válkách, které následovaly po rozpadu Jugoslávie.

Pitoreskní průběh volebního klání o Bílý dům je v zahraničí jasně viditelný. Charakterizuje ho předčasné vyhlašování vítězství stávajícím prezidentem Trumpem, vyzbrojování obyvatel, pouliční násilné bouře a účelové požadavky na zastavení počítání hlasů v částech USA, ve kterých si stávající šéf Bílého domu nestojí právě dobře.

Společnost na ostří nože

Čtěte také

Ve Spojených státech se rozpadají dlouhodobé svazky i mezilidské vztahy. Rozdělení tamní společnosti v čase narůstá, jak to příkladně rozebírají dva američtí politologové v knize Jak umírá demokracie. Těžko pak morálně kázat lidem žijícím v zemích, ve kterých jsou konflikty se staletými kořeny, rozdělení náboženské i ekonomické, že se mají smířit a společně pěstovat demokratické principy, systém brzd a protivah. První vlaštovku už vyslal slovinský premiér Janša, který Trumpovi blahopřál k vítězství více než předčasně. Vše musela vysvětlovat i Evropská komise.

Pro ni i členské státy, stejně jako unijní členy i nečleny na Balkáně je nicméně důležité, kdo se do Oválné pracovny dostane. Pouze prezident, který bude účinně a aktivně spolupracovat se starým kontinentem, dokáže přispět k řešení palčivých problémů v konečném důsledku ohrožujících všechny. Na Balkáně se totiž odehrává geopolitická a ekonomická bitva o vliv mezi Západem a Čínou, Ruskem, arabskými státy, radikály nejrůznějšího druhu, včetně politických islamistů, a Tureckem.

Posledně jmenovaná země také Evropskou unii stále častěji vyzývá nevybíravými slovy prezidenta Erdogana o evropské islamofobii v Evropě na státní úrovni. Neméně vyzývavé je také turecké zpochybňování námořních hranic Unie ve vztahu ke Kypru a Řecku. V neposlední řadě pak neustálé pohrůžky a vydírání nelegální migrací.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis

To vše by se řešilo mnohem lépe se sebejistou a asertivní politikou Spojených států postupujících v souladu s transatlantickými spojenci. Z hlediska měkké moci se pak jako zásadní pro stabilizaci regionu jeví, do jaké míry může jít politický systém země příkladem ostatním. Největší nebezpečí je hrozící nestabilita po volbách, které jsou už teď poznamenané nepříjemným odérem ve stylu satiry známého filmu Americká krása. Pokrytectví a satira se ovšem tentokrát týkají samotného zdroje plamene země, která byla doposud mnohými pokládaná za pochodeň demokracie.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.