Z Bílé Hory zazněla prosba o odpuštění a výzva k smíření

"Ta válka byla náboženská a ta zranění pocházejí z křesťanstva. Pokud chceme uzdravit ránu, která zůstává v duši českého národa, potřebujeme do toho vstoupit my jako křesťané. Tím krokem k uzdravení rány je vzájemná omluva, uznání vlastních selhání a vin, prosba o odpuštění a vyjádření tohoto odpuštění a smíření," popsal kazatel Křesťanských sborů David Loula, který se na iniciativě smíření podílí s kapucínem Serafinem Beníčkem a dalšími křesťany napříč denominacemi. Dodal, že podobné akce nezastírají existující rozdíly mezi církvemi, ani je nesmazávají. "Nemělo by nám to ale bránit v tom, abychom si podali ruce, hovořili spolu," doplnil. S katolickým duchovním se k aktu smíření připojil namísto původně plánoveného setkání stovky kněží a kazatelů - původní záměr narušila platná vládní nařízení proti šíření koronaviru. Kapucín Beníček k symbolice připomínaného výročí dodal: "Tak jako Izraelité byli 400 let v Egyptě a vyšli na svobodu, je i v nás vědomí, že také náš národ potřebuje vyjít do svobody, a to do svobody odpuštění."   

V neděli 8. listopadu, ve výroční den bitvy z roku 1620, se k ekumenickým nešporám na Bílé Hoře sejdou zástupci křesťanských církví. Uskuteční se také slavnostní odhalení kříže smíření v Aleji exulantů, který vznikl podle návrhu německého benediktina Abrahama Fischera. Sestry z kláštera Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře vyzvaly, aby lidé večer ve svých domovech zapálili svíčku za uzdravení. I tato iniciativa reaguje na skutečnost, že kvůli vládním nařízením se řada akcí nemůže konat na místě, prozradila sestra Anežka Najmanová z bělohorské komunity: "Napadlo nás, že svíce je krásným symbolem. Třeba naší jednoty v Kristu a také vytváří atmosféru pokoje. Toto pax je i naším benediktinským heslem a má hlubší rozměr, než jen ten, že se neválčí. Jde o celou integritu člověka, jeho nastavení," uvedla sestra Anežka. Klášterní areál je přístupný návštěvníkům, kteří ve venkovních prostorech najdou tématickou výstavu.

Další, s názvem Cesta na Horu, otevře Národní muzeum v Praze, prozatím pouze online. Představuje jak vlastní dějinnou etapu první poloviny 17. století, tak i pomyslný druhý život Bílé Hory. "Ta dobová prezentace ukazuje, jakým způsobem se Bílá Hora stala zlomovým momentem v českých dějinách z hlediska náboženského charakteru země nebo i majetkového. Druhý pohled, ten druhý život ukazujeme v projevech Bílé Hory v architektuře, literatuře, hudbě, velmi silně filmu. Výstava se tedy dívá jak na samotnou dobu 17. století, tak i na ten druhý život, který vlastně žijeme dodnes i v naší současnosti," přibližuje autor výstavy, historik Michal Stehlík.