Pavel Neškudla: kolegové v divadle mi někdy říkají mazánek

Pavel Neškudla se narodil v Hradci Králové, vyučil se truhlářem, maturoval v oboru nábytkářství na Střední uměleckoprůmyslové škole. DAMU ukončil absolutoriem na Katedře alternativního a loutkového divadla v roce 2013.

Prošel několika angažmá, například Kladenským loutkovým divadlem či plzeňským Divadlem Josefa Kajetána Tyla. Potkat ho můžete například v Divadle v Dlouhé nebo v Klicperově Divadle v Hradci Králové.

První setkání s herectvím bylo v Jesličkách Josefa Tejkla v Hradci Králové díky spolužákovi Michalu Bednářovi. On sám u herectví zůstal?

„Ano a zrovna včera jsme spolu natáčeli, hráli jsme dlouholeté kamarády a já jsem nevěděl, že tam bude hrát. Přišel jsem a řekli mi, že můj největší parťák bude Michal Bednář a já se musel smát, protože máme stejnou školku, základku, střední i vysokou.“

Když si tu povídám s herci, málokdo řekne, že rodiče byli nadšení, když byli konfrontování s faktem, že dítko půjde studovat herectví. Jak to bylo u vás?

„Moje rodina není divadelní, všichni dělají něco úplně jiného, takže oni nadšení byli.“

Vašimi vedoucími pedagogy na DAMU byli Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. A od roku 2017 jste spolu začali spolupracovat v Divadle v Dlouhé. Lákali vás dlouho?

„Ne, vůbec. Provází mě tak celým divadelním životem, od počátků. Nabídli Racka, Vojcka, Shakespearovky. Je toho víc. Od školy jdeme vedle sebe.“

Četla jsem, že jste zatím neuvažoval o tom, že byste zkusil režii. To se nezměnilo?

„Ne, to se nezměnilo. Já si myslím, že k tomu nejsem způsobilý. Jsem herec a vždycky jsem skeptický k hereckým režiím. Z toho, co jsem viděl, si myslím, že režisér je na správném místě a herec taky. Jsou výjimky, ale je jich málo.“

Proč vám kolegové v Divadle v Dlouhé říkají Mazánek?

„My jsme zkoušeli Dopisy Olze a zkoušeli jsme tam nějakou scénu, ta mi nešla a Martin Kukučka řekl, ať všichni odejdou pryč a že my na tom zapracujeme. A Honza Vondráček říká ʼAha, takže mazánek má nějaká privilegia a čas sám pro sebe!ʻ Takže takový humor. Na základě toho jsem začal Honzovi říkat Šéfe.“

Rád cestujete, chcete vidět všechny země světa. Když to převedu na divadlo, které byste chtěl vidět a zahrát si, napříč světem?

„Ve všech zemích světa. Kdybych si měl vybrat jednu, kam pojedu za divadlem, tak do nějaké anglicky mluvící. Do Londýna, nebo do Ameriky.“

Není to tak dlouho, kdy v Záletech byl mým hostem David Balda, režisér filmu Narušitel. Zároveň tu byl jeho dědeček. A taky jsem se tu setkala s autorem hudby k tomuto filmu, Michalem Hrůzou. Vy v tomhle filmu hrajete hlavní roli. Sám jste byl relativně kritický a řekl jste, že to byl film, ve kterém jste udělali spoustu chyb. Co jste měl na mysli?

„V tom filmu jsme udělali takové kauzální chyby. Tam ne úplně dobře fungovaly vztahy, neměly logický půdorys. My odsuzujeme komunisticky smýšlející lidi jako postavy v tom filmu, ale zároveň jsme s nimi v docela přátelském vztahu. Ty věci se kupily a tohle byl velký problém toho filmu. To primární, proč film chtěl David Balda natočit a to vyznění, které chtěl, aby to mělo, je naprosto správné. Proto, když jsem četl nějaké komentáře, které byly velmi kritické, tak se tam nikdo nezmínil o tom, že film byl tvořen s dobrou myšlenkou. A to mě hrozně mrzelo. Ta myšlenka byla dobrá, akorát se to dramaturgicky úplně nepovedlo sesadit. Ale byl to debutující film sedmnáctiletého režiséra, který to na svůj věk zvládnul bravurně, jak to natáčení probíhalo.“

Když jste věděl, že budete součástí filmu, ve kterém bude hrát Jiří Dvořák nebo Stanislav Zindulka, přistupoval jste k tomu jinak, než když jdete do nějakého studentského filmu nebo jiného krátkého natáčení?

„Ne, tohle já nedělám. Já se vždycky rozhoduju na základě scénáře a debaty s režisérem. Ale opomíjím to, kdo v tom hraje.“

Nedávno jsem v Záletech mluvila s režisérem Davidem Drábkem, který v Klicperově divadle režíroval několik her. Na repertoáru pořád zůstává Čtyřlístek, je to tak?

„Ano, já už ho nehraju, protože nás se tam nakonec ocitlo asi pět hostů, což je samozřejmě pro kamenné divadlo složité dát dohromady, takže to přeobsadili ansámblistama.“

Vy jste hrál Pinďu? A proč si vás David Drábek pro tuhle roli vybral?

„Když jsem končil angažmá na kladenském divadle, tak jsem si sháněl práci, kde bych mohl hrát a zašel jsem za Davidem a zeptal jsem se ho, jestli bych si v Klicperově divadle nemohl zahrát. Z toho vznikla spolupráce na inscenaci Unisex a pak mi nabídl Čtyřlístek.“

Alena Zárybnická a Pavel Neškudla při natáčení Záletů

Na závěr nesmí chybět štafeta otázek. Minule tu se mnou byl vedoucí provozu lanové dráhy na Sněžku Jiří Martinec a tady je jeho otázka pro vás. „Chtěl bych se zeptat, kdy byl naposledy na Sněžce, jestli jel lanovkou, nebo si to vyšlápnul pěšky.“

„Na Sněžku spíš pěšky, protože mně se nová lanovka strašně moc nelíbí. Můj největší zážitek z lanovky je, když se jede nahoru a je tam ten obrovský spád dolů, tak na staré lanovce to pro mě mělo kouzlo. Mám to okolí rád a těším se, až to objevím víc. Kolem Obřího dolu to mám prochozené hodně. Vždycky tam jedu s lidmi, kteří tam nebyli, takže jim ukážu to, co já už padesátkrát viděl, ale pořád se mi to líbí. Těším se ale, až zase poputuju dál.“

Spustit audio

Související