Myčka nejen pro tanky

Pokud jste nebyli na vojně, přemýšleli jste někdy o tom, jak musí být náročné vyčistit vojenskou techniku po cvičení v blátivém terénu? Jak dostat dolů veškeré bahno a kam pak s ním v prostoru posádky? Je lepší mýt takové "objekty" tlakem vody, nebo mechanicky kartáčem? Odpověď na tyto otázky dává první mycí centrum pro vojenskou techniku, které bylo v letošním roce otevřeno ve Vojenské akademii ve Vyškově. Zajeli jsme se tam podívat.

Inspirace v Singapuru

Vojenská akademie ve Vyškově je rezortním vzdělávacím a výcvikovým zařízením Ministerstva obrany. Zabezpečuje přípravu jednotek a útvarů Armády České republiky (AČR) do zahraničních misí, zajišťuje provoz a rozvoj výcvikových zařízení ve vojenských výcvikových prostorech a plánuje jejich využití pro výcvik jednotek české armády i sil NATO. Pro praktický výcvik je zde k dispozici rozsáhlý výcvikový prostor Březina, jehož součástí je mimo jiné i střelnice bojových vozidel. Jedná se samozřejmě o výcvik v terénu, počasí přitom nehraje roli a je jasné, že drahá vojenská technika dostává v takových podmínkách zabrat a do kasáren se vrací značně znečištěna. Základní umytí zařídí posádka každého vozidla v příslušném brodu, do čista pak bylo třeba umývat svěřenou techniku ručně.

To však nebylo zrovna efektivní, a tak vedení Vojenské akademie vypsalo výběrové řízení na mycí centrum. Toho se mimo jiné zúčastnila kyjovská firma Šebesta, která je známa hlavně svými čistírnami odpadních vod pro mycí centra dopravní techniky, dodávkami technologií vysokotlakého mytí, pneuhustiči a vysavači pro interiéry automobilů, které najdeme na většině českých čerpacích stanic. "My jsme se účastnili výběrového řízení jako dodavatel kompletní technologie budovaného mycího centra pro firmu, která byla výstavbou mycího centra pověřena," říká výrobní ředitel firmy Šebesta Stanislav Trněný a dodává, že v průběhu výstavby se původní projekt technologie musel podle jejich návrhu částečně upravit, ale výsledek stojí za to. "Nic podobného jsme nejen v Česku, ale ani v okolních zemích nenašli, určitou inspirací byl podobný projekt na mytí vojenské techniky v Singapuru."

Není to na přehlídku…

V zadání bylo umýt vojenskou techniku od lehkých bojových vozidel až po velká pásová vozidla, těžká vyprošťovací vozidla a tahače na podvozcích Tatra. Volba padla jednoznačně na tlakové bezdotykové mytí, které dokáže spolehlivě dostat bahno a další nečistoty z podběhů, pásů, nástaveb a nejrůznějších záhybů i spojů. Cílem nebylo techniku naleštit pro vojenskou přehlídku, ale umýt od základních nečistot. Nepoužívá se zde proto žádná chemie ani osmotická voda, ale k čistění slouží výhradně čistá voda vháněná do prostoru mytí samozřejmě ve velkém množství a pod vysokým tlakem.

Základem mycího centra ve Vyškově je poctivá kamenná stavba se dvěma mycími prostory, technickou místností a příslušným velínem. Součástí objektu je čistička a systém jímek (některé jsou uloženy pod objektem), kde použitá voda sedimentuje, aby mohla být znovu využita v mycím procesu. Větší mycí prostor je určen pro speciální vojenskou techniku, menší je vybaven standardním mycím portálem Magnum od firmy Christ a je určen pro nákladní automobily a autobusy.

Dvanáct rotačních trysek

My jsme se samozřejmě přijeli podívat hlavně na bezkontaktní myčku od firmy Šebesta pro mytí vojenské techniky. V prostoru o velikosti 26x6,5x6 m najdete soustavu tlakových mycích rámů, na kterých je uchyceno celkem 128 mycích trysek, včetně dvanácti speciálních rotátorů se čtyřmi tryskami. Další trysky pak naleznete v podlaze, aby byl důkladně umyt i podvozek a podběhy. Podlaha myčky je dimenzovaná na hmotnost až 80 tun a tvoří ji minimálně půlmetrová vrstva železobetonu. 

Pokud se trysky pustí naplno, vytvoří se neprůhledná síť tryskající vody, do které vjede podle pokynů vyškolené obsluhy mycího centra umývané vozidlo. Tlak a množství vody je takové, že vymyje úplně všechno od bláta přes větve až po uvízlé kameny. Vše se spláchne do žlabu pod podlahou, odkud se pomocí dalších trysek veškeré nečistoty odplaví do sedimentačních jímek. Z první jímky se pak hlavní nečistoty po sedimentaci postupně těží pomocí drapáku. Voda dále prochází nornými stěnami a filtračními síty, aby se opětovně použila k mytí. Jedná se o plně uzavřený cirkulační okruh.

Zatímco u běžných bezkontaktních myček se umývá malým množstvím vody pod vysokým tlakem (>80 bar), zde se naopak používá nižší tlak (20 bar), ale při velkém množství mycí vody. Celkem v systému cirkuluje přibližně 1500 metrů krychlových vody, úbytek se pak doplňuje z rezervoáru dešťové vody. Myčka je díky tomu nezávislá na externím zdroji vody a zároveň není žádnou zátěží pro životní prostředí z hlediska odpadních vod. Vzhledem k tomu, že se při mytí nepoužívá chemie                      a voda neustále v systému cirkuluje s potřebnou úpravou hodnoty pH, nehrozí, že by zde započal nějaký zahnívající proces. "Za tři čtvrtě roku provozu nepozorujeme, že by se voda v systému nějak kazila," říká Jiří Vydařelý, projektový manažer firmy Šebesta.

Celoroční provoz

Umývat lze samozřejmě i v zimě do -5 °C, z obou stran mycího prostoru jsou totiž uzavíratelná vrata a celý prostor je temperován na odpovídající teplotu. Z řídicího centra - velína - lze řídícím systémem přes libovolně nastavitelné programy mytí ovládat jednotlivé rámy a jejich tlak tak, aby se zde dal umýt jak pancéřovaný obrněný transportér, tak třeba nákladní automobil s plachtou. "Lze i snížit tlak a pustit pouze spodní trysky, pokud by hrozilo poškození nástavby," vysvětluje Stanislav Trněný. S ohledem na komplikovaný výhled z některých vozidel řídí provoz speciálně vyškolená obsluha, která pomocí vysílaček naviguje řidiče tak, aby vozidlo projíždělo přesně středem. Jak jsme viděli u vozidla Pandur, není to nic jednoduchého. Zkušenost obsluhy, disciplinovat řidiče a obezřetnost zde hrají velkou roli, aby nedošlo k poškození vysokotlakého mycího zařízení.

Poměrně komplikované je mytí pásových vozidel, kde ani velký tlak a proud vody nezaručí, že špína z pásu bude dokonale odstraněna. Proto je při čištění těchto bojových speciálů třeba vzít do ruky ruční tlakové proudnice a čištění trochu pomoci. Denně dokáže myčka umýt cca 25 bojových vozidel, záleží samozřejmě na míře zašpinění. 

Portálová myčka Christ

Do druhého prostoru mycího centra byl naistalován mycí portál pro nákladní automobily a autobusy. Po pečlivém výběru padla volba na model Magnum z nabídky německé firmy Christ. Jedním z požadavků bylo totiž účinné sušení a právě Christ má patentovanou technologii s naklápěcími ventilátory v horní části rámu. Výsledek sušení je po doplnění vertikálními sušicími lištami na bocích obdivuhodný, jak nám ukázalo mytí autobusu. Kromě autobusů může portál samozřejmě umývat i standardní nákladní automobily bez komplikovaných nástaveb.

Mycí portál má samostatný vodní okruh, který nijak nesouvisí s bezkontaktní myčkou, a může rovněž, pokud to podmínky umožňují, využívat jako zdroj dešťovou vodu. Jinak je okruh napojen na místní řád. S ohledem na mycí chemii zde nechybí patřičně dimenzovaná ČOV Rebeka od firmy Šebesta, mezi programy najdete standardní mytí aktivní pěnou, voskování a již výše zmíněné sušení.

Firma Šebesta samozřejmě zajišťuje také kompletní servis. Za půl roku provozu mycí centrum funguje k plné spokojenosti zřizovatele, kterému to hlavně šetří spoustu času. Ten nyní mohou vojáci využívat k užitečnějším činnostem, než jaké představuje ruční mytí složité a drahé vojenské techniky.

Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Fotogalerie

Petrol Magazín

Aktuální vydání2024/01 Téma číslaDistribuce pohonných hmot
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek