PŘEHLEDNĚ: Online setkání, balíky pro lékaře. Kdo a jak v druhé vlně pomáhá

1. Energii lékařům

Mezi ty iniciativy, které si přes léto daly pauzu a od října zase fungují, patří projekt Energii lékařům. Ten založili vědci z Akademie věd Jan Lukačevič a Anna Fučíková. Jak napovídá název projektu, cílem je dodat energii zdravotníkům, a to prostřednictvím nutričně hodnotných balíčků.

„Na jaře jsme v nejsilnějším týdnu rozvezli 7 200 balíčků do zdravotnických zařízení. Na tomto čísle teď startujeme,“ popsal vedoucí celé iniciativy Jan Lukačevič. „Poptávka je rekordní, situace je výrazně dramatičtější než na jaře,“ dodal.

Během prvních dvou týdnů tak dobrovolníci rozvezli balíčky do 59 pracovišť po celém Česku, mezi nimi třeba do přetížené Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně nebo třeba na Kliniku infekčních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Koronavirus v Česku 303 fotografií

„Kromě přísunu nutričně hodnotných potravin oceňují (zdravotníci) hlavně to, že si na ně vůbec někdo vzpomněl. Zatímco na jaře se zdravotníkům tleskalo z balkonu, dnes v širší společnosti převažuje názor, že je to jejich poslání a povinnost,“ popsal Lukačevič s tím, že je rád, že alespoň část společnosti nebere práci zdravotníků jako samozřejmost.

2. Sestry v záloze

Zatímco projekt Energii lékařům dodává první linii sílu, další iniciativa, Sestry v záloze, rozšiřuje jejich řady a nemocnicím dodává cenný personál. Spojuje totiž zdravotníky a nemocnice, které potřebují vypomoct. Pak už je na nich, na jakém úvazku se domluví.

Seniorky nebo ženy na mateřské. Nemocnicím pomáhají Sestry v záloze

Sestry v záloze založila bývalá zdravotní sestra Renata Dubcová. Když na jaře viděla, jak jsou nemocnice, které mají i normálně nedostatek sestřiček, zkoušené pandemií, rozhodla se jít vypomoct. „Pak jsem uvažovala, že takových jako já, by mohlo být víc. A teď nás jsou stovky,“ popsala.

Konkrétně již iniciativa oslovila přes tisíc lidí, kteří se zaregistrovali, a buď pomáhají, nebo na oslovení zatím čekají. Jde o lidi, kteří vystudovali zdravotnickou školu, z nejrůznějších důvodů ale v této sféře nepracují či pracují v ambulantních ordinacích. „Jsou to ženy na mateřské dovolené, které mohou třeba vypomáhat v době, kdy se o děti stará partner. Jsou to sestry, které mohou pomáhat o víkendu nebo třeba jen pár dní v týdnu. Měli jsme třeba i sestry, které si vzaly neplacené volno nebo dovolenou ve své běžné práci,“ dodala Dubcová.

3. Sousedská pomoc

Už od jarního spuštění stále funguje iniciativa Sousedská pomoc. Ta sdružuje dobrovolníky po celé České republice a zajišťuje především doručování léků, potravin a dalších nezbytností lidem z rizikových skupin, tedy seniorům, lidem s narušenou imunitou a podobně.

Každý dobrovolník pak může pomáhat jedním ze čtyř způsobů – jako „dobrý soused“, který vyhledává potřebné, sestavuje s nimi objednávky a zadává je do systému, či jako dispečer, kurýr, nebo „kutil“. Ten má jednoduše na starost poradit, sehnat či vyrobit, co je třeba.

4. Na doslech

Pomoci lidem po duševní stránce si klade za úkol projekt Na doslech. Založila ho skupina dobrovolníků a dobrovolnic v oblasti krizové intervence a příbuzných odvětví.

Jejich pomoc spočívá v pořádání skupinových hovorů přes Skype. Těch se účastní vždy pět až sedm lidí, kteří potřebují psychickou podporu, a dva odborníci vzdělaní v psychologických odvětvích, kteří diskuzi moderují.

Epidemie bude brzdit celý listopad. Ministerstvo zavádí rizikové skóre

„Cílem je sdílení, jak situace na konkrétní lidi dopadá a zkrátka, jak nám v tom je. Ve skupině lidí tak kromě podpory a užitečných rad, návštěvník dostane i přehled o tom, jak situace dopadá na ostatní, někdy i velmi vzdálené sociální skupiny lidí. Jindy to má naopak ten efekt, že se dostaví úleva, protože se návštěvník dozví třeba, že ‚všechny maminky na mateřské to teď mají jako já‘,“ popsal zakladatel projektu Petr Holík.

Stejně jako třeba Sestry v záloze fungoval tento projekt i přes léto. A končit s ním organizátoři, kteří ve svém běžném životě učí na Masarykově univerzitě, pořádají konzultace či workshopy, neplánují ani až koronavirová krize přejde.

„K založení nás vedl první lockdown na jaře. Hledali jsme způsob, jak můžeme být užiteční se svými dovednostmi, když je nemůžeme používat tam, kde to děláme běžně. S druhou vlnou opět navyšujeme kapacity a je to znát i na zájmu klientů,“ dodal Holík.

5. MUNI pomáhá

Do pomoci se nezapojují jen nově vytvořené platformy. Ruku k dílu přiložily třeba i zavedené instituce, jako je Skaut, Člověk v tísni nebo některá akademická pracoviště.

Nepřetržitě od jara tak pomoc nabízí i brněnská Masarykova univerzita. Ta na jaře vytvořila mapu dobrovolníků, nyní spustila i aplikaci, která propojuje dobrovolníky s těmi, kteří pomoc poptávají. Každý, kdo chce pomáhat, si ji tak může stáhnout a zapnout „mód dobrovolník“.

„(Dobrovolník) může měnit nastavení svého profilu, určit i přidat lokalitu kde se aktuálně nachází, změnit si dobrovolnickou preferenci například z doučování na pomoc s nákupy a zapnout, zda je aktivní nebo neaktivní. Tedy určit čas, kdy může přijímat notifikace o žádostech o pomoc. To je dobré například v období, kdy má přednášky, učí se na zkoušky a nechce, abychom ho kontaktovali,“ popisuje koordinátorka projektu MUNI pomáhá Barbora Hauserová.

6. Skauti

Ruku k dílu zapojili i skauti. Po letní přestávce v říjnu znovu spojili síly s organizací Elpida, která provozuje Linku seniorů. Zatímco pracovníci Linky telefonicky přijímají poptávky od seniorů po celé zemi, dospělí skauti a skautky se díky webové aplikaci hlásí k pomoci konkrétním lidem ve svém okolí.

Nařízení lidskou řečí. Vláda a Feri spouštějí covid portál s příklady ze života

„Každý den teď volá řada seniorů, kteří se cítí být onemocněním covid-19 ohrožení a chtějí se vyhnout místům s vyšší koncentrací lidí. Potřebují například doručit nákup či léky,” vysvětlila vedoucí Linky seniorů Kateřina Bohatá.

Právě to tak za ně nyní zajišťují skauti. Do jarní fáze projektu se zaregistrovalo přes sedm stovek z nich. Hlavní výhodou projektu přitom je, že seniorům poptávajícím pomoc stačí telefon, nemusí mít připojení k internetu.

7. A další

Stovkám lidí pak pomáhají i již zavedené dobročinné organizace. Třeba Člověk v tísni posílil svůj tým dluhových poradců, kteří pomáhají lidem řešit své dluhy a exekuce. Kromě toho poskytuje potravinovou pomoc nebo třeba pomáhá doučovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Český červený kříž pak kromě zajišťování notebooků pro tyto děti pomáhá třeba svými jednodenními kurzy, na kterých učí dobrovolníky základům péče o nemocné. Ti tak pak můžou jako laici jít pomáhat do přetížených nemocnic, kde pracují pod dohledem zkušených zdravotníků.