Otázka přijetí eura v České republice závisí zejména na politickém rozhodnutí, které bude mít samo o sobě výrazný vliv na podobu veřejného mínění. Shodli se na tom viceguvernér České národní banky Marek Mora, státní tajemnice pro evropské záležitosti na Úřadu vlády ČR Milena Hrdinková a místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny PČR Marian Jurečka, kteří diskutovali v úterý 3. listopadu v rámci online debaty "Euro a veřejné mínění".
V České republice podle nich dlouhodobě chybí silný politický narativ pro přijetí společné evropské měny. "Jsem přesvědčen o tom, že pokud by osobnosti na třech stěžejních politických postech, tedy budoucí prezident nebo prezidentka spolu s premiérem nebo premiérkou a ministrem či ministryní financí zaujali v tomto ohledu společný postoj a začali společně usilovat o širokou veřejnou diskuzi, která by poukázala na možné přínosy, ale i možná rizika přijetí eura - a to racionálním způsobem a na základě faktů - bylo by možné se z hlediska postoje české veřejnosti k euru posunout výrazně pozitivním směrem," zdůraznil Marian Jurečka.
Milena Hrdinková připomněla i potřebu dlouhodobě v českém kontextu usilovat o pravicovou pro-evropsky orientovanou politiku a konstatovala, že někteří voliči v minulosti obětovali své v jádru proevropské přesvědčení pro svoji pravicovou politickou příslušnost. Státní tajemnice pro evropské záležitosti zároveň podotkla, že z pohledu Vlády ČR má veřejnost dostatek informací o euru a Evropské unii jako takové. Kromě toho ale zdůraznil Marian Jurečka i nutnost efektivnějšího způsobu výuky ekonomických témat a obecně finanční gramotnosti na českých školách. Podle viceguvernéra ČNB Marka Mory se k přiblížení finančních otázek žákům a studentům snaží svými programy pro veřejnost přispívat i centrální banka, nicméně hlavní iniciativa ke změně vzdělávání na školách musí vzejít od vlády.
Účastníci diskuze zhodnotili, že z ekonomického hlediska by Česká republika na přijetí eura připravená byla. Marek Mora v tomto kontextu akcentoval dlouhodobě dobrou kondici české ekonomiky a také to, že míra konvergence se státy eurozóny je u nás vysoká. S přispěním dalších strukturálních reforem by tedy vstup do eurozóny byl možný. Jako problematickou ovšem vnímá dlouhodobou suboptimální kondici samotné eurozóny, která je z hlediska stavu ekonomik jednotlivých států příliš heterogenní. Milena Hrdinková k tomu dodala, že i česká veřejnost je citlivá k této ekonomické nestabilitě zemí platících eurem a odráží se to právě i v nízké podpoře pro projekt společné evropské měny.
Diskuze byla odvysílána živě jako druhý díl ze série "Euro a Česká republika", kterou pořádají Institut pro-křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies a Hanns-Seidel-Stiftung. Diskuzi moderovala komentátorka Hospodářských novin a Českého rozhlasu Julie Hrstková.
Kontakt: