Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Francouzi jsou nespokojeni s postupem vlády. Probíhají tady pravidelné protesty a stávky, říká Češka

Češi v cizině

  5:00aktualizováno  5:40
Michaela Hábová se do Francie přestěhovala v rámci programu Erasmus, studuje na univerzitě v Bordeaux. „Situace je hodně proměnlivá. Jsou tu pravidelné protesty a stávky. Člověk to sledovat prostě musí. Jak jsem v kontaktu s Francouzi, tak vím, že si život koronavirem nějak zásadně nenechají omezit. Možná více dbají na dezinfekci rukou,“ říká.

Michaela Hábová foto: Archiv Michaely Hábové

Lidovky.cz: Jak to nyní ve Francii vypadá a jaká opatření zde platí?
Ve Francii, podobně jako v Česku, funguje semafor. Postupuje se dle podobného principu, podle toho se pak vyhodnocuje zavádění restrikcí pro dané oblasti. A to dle stupňů pohotovosti - tzv. červené zóny. Například Bordeaux a Paříž jsou na stupni zvýšené pohotovosti. Ten nejvyšší stupeň se dotýká například Marseille, kde je dost zasažen chod restauračních zařízení, mají být uzavřeny na dva týdny. 

Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde

V Bordeaux, kde bydlím, se podniky zavírají po desáté hodině večer. Na veřejnosti - například v parcích - se pak nemůže scházet víc jak 10 lidí, policie na to dost dohlíží. Hosté v restauracích a barech by měli pouze sedět, ale to se dost často neděje. Povinné nošení roušek je nařízené v MHD, vnitřních prostorách a pak také na ulicích, které jsou rušné. Pravidla nošení roušek jsou ale zpravidla ponechána na samotných lokálních autoritách, ale každý student od naší univerzity obdržel 10 roušek. Musí se dodržovat rozestupy a prostředky na dezinfekci rukou lze najít všude ve vnitřních prostorách. Pokud někdo přijede ze zemí, které vnímá Francie jako nebezpečné z hlediska nákazy koronavirem, pak je zde možnost 2týdenní karantény nebo PCR test, ten si lze například v Bordeaux na letišti udělat zdarma.

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou?
V tomto ohledu záleží, jak co a jak kdo. Roušky na ulici někteří nosí, jiní zase ne. I v tramvaji se najdou tací, kteří ji na obličeji nemají. Policie to nějak striktně nevyžaduje ani nepokutuje. Jediné místo, kde to všichni dodržují, jsou obchody. Vím, že striktněji se dohlíží na množství lidí ve skupinách v parcích. V restauracích a barech ovšem stoly od sebe nebývají nijak zvlášť daleko. Francouzi jsou velcí příznivci kavárenské kultury, takže se spíše snaží v často maličkých podnicích najít jakékoliv místo.

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
V zásadě nepociťuji žádnou panickou nebo napjatou náladu. Francouzi se nebojí si zajít na kávu, víno nebo pivo. Nebojí se také zajít na výstavu. A rozhodně je to neodrazuje v pořádání dalších hromadných protestů Hnutí žlutých vest a v organizaci hromadných stávek. Na jednom takovém protestu v polovině září byly v našem městě stovky lidí. Takže se projevuje i dost viditelně nespokojenost lidí s postupem vlády. Vím, že i starostka Paříže si stěžovala na zavírání pařížských podniků po desáté hodině večer, protože pro spoustu z nich to bude likvidační.

Michaela Hábová

Lidovky.cz: Jak je to v zemi s cestovním ruchem?
Řekla bych, že v zemi převážně vládne meziregionální turismus. I když některé regiony mají vyšší úroveň restrikcí, pohyb do těchto oblastí není omezen. Muzea, kina, výstavy enbo pamětihodnosti jsou stále pro lidi zpřístupněné a musím říct, že je lidé opravdu hojně navštěvují. Nikdo se koronavirem nenechá odradit. A svým způsobem se zdá, že to i samotná Francie podporuje. Ulice jsou stále plné i večer. I zde tam kromě studentů z výměnných pobytů člověk zaslechne i turistu z jiné země.

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Do zhruba poloviny října byla situace poměrně normální. Dalo se zajít kamkoliv, třeba si i ve více lidech jít sednout do parku nebo jít na pláž. Bary a restaurace byly otevřené i dlouho po půlnoci, všude bylo živo. Mě osobně se situace dotýká až nyní - dalo by se říci, že nejvíce zavírací dobou podniků ve 22:00. Když je člověk na Erasmu, chce zažít a objevovat i místní kuchyni nebo si zajít na drink s kamarády.

Přemýšlela jsem také nad zapsáním si volnočasových předmětů ve škole, což teď nepřipadá v úvahu, jelikož všechny aktivity sportovního druhu uvnitř jsou momentálně zakázané a venku zase početně omezené. Taky to dost omezuje fungování aktivit organizace sdružující studenty na Erasmu na mojí škole. Nemůžeme se scházet všichni tak jednoduše na jednom místě. Většinu předmětů mám v distanční podobě, na některé lze ale chodit osobně. Kromě těchto omezení bych jinak zbytek mého žití v Bordeaux zhodnotila jako vcelku normální.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Jak se staví občané k ohrožení koronavirem?
Situace je hodně proměnlivá. Jsou tady pravidelné protesty a stávky. Člověk to sledovat prostě musí. Jak jsem v kontaktu s Francouzi, tak vím, že si život koronavirem nějak zásadně nenechají omezit. Možná více dbají na dezinfekci rukou. Ale myslím, že si také dost uvědomují ekonomickou situaci a spíše než preventivně vůči covidu se chovají pro-ekonomicky.

Lidovky.cz: Jak je na tom země po ekonomické stránce?
Není sporu o tom, že minulá vlna výrazně zasáhla francouzskou ekonomiku. Dost zničující to bylo pro gastronomii. V Paříži by i řada luxusních restaurací znovuuzavření svých podniků nepřezila. Turistika, i ta meziregionální, dostala také velký zásah, dost dlouho byl omezen pohyb na dlouhé vzdálenosti uvnitř státu.

Francouzi teď dělají, co mohou, aby tyto ztráty alespoň částečně zmenšili. Francie zažívá v současné době recesi, a to největší minimálně od roku 2008. Ze zastavení ekonomiky na jaře se bude dostávat dlouho. Snaží se k lockdownu znovu nepřikročit a proto zavedli semafor a větší lokální přístup. Vláda se snažila také finančně pomáhat firmám a OSVČ, což představuje nemalé vládní výdaje - v řádech miliard eur. Nákladný je i francouzský obnovující balíček pro ekonomiku.