Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér České národní banky. S přijetím eura se však pojí i řada výhod, které pocítí zejména čeští podnikatelé.
Česká republika se při vstupu do Evropské unie v roce 2004 zavázala přijmout euro. Ani o šestnáct let později ale není na cestě k jeho přijetí. Podle viceguvernéra České národní banky (ČNB) Marka Mory se současná situace v porovnání s okamžikem vstupu ČR do Evropské unie zásadně liší.
„Eurozóna se vyvinula bez našeho souhlasu, kdy si (změny) domluvili členové eurozóny. Takže i náš původní závazek euro přijmout se v tomto směru stává diskutabilním,“ uvedl viceguvernér.
Mora během debaty o euru uspořádané Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP) narážel na vznik nových pravidel a institucí s vlivem na hospodaření jednotlivých států. Jako příklad uvedl Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který vznikl v roce 2012 za účelem finanční podpory státům zasažených krizí.
S finanční krizí z let 2008 a 2009 se podle Mory pojí i nedůvěra Čechů vůči euru. ČR se sice vstupem do EU k přijetí měny zavázala, podle Mory je ale otázkou, zda se vzdávat dobře fungující koruny a místo ní zvolit nejistotu v eurozóně.
Eurozóna není v dobré kondici
Otázka přijetí eura by se podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové měla hodnotit i z pohledu kondice eurozóny. „Eurozóna na tom ekonomicky není ideálně,“ upozornila státní tajemnice s tím, že stav veřejných financí se liší stát od státu. „Některé státy s vysokými dluhy otevřeně říkají, že státy, které jsou na tom dobře, se musí na řešení podílet,“ dodala Hrdinková.
I přes postupné sbližování jednotlivých ekonomik napříč EU je eurozóna stále nedokončená. První krok v podobě společné měnové unie byl dokončen v roce 2002, kdy se začalo platit eurem. Následující krok ve formě fiskální unie však dosud nenastal. Bez společné fiskální politiky tak eurozóna nemůže efektivně reagovat na ekonomické krize, myslí si Hrdinková.
Problémem eurozóny je i nedokončená bankovní unie a nedodržování rozpočtové zodpovědnosti včetně implementace strukturálních reforem, dodal Mora.
Podnikatelé by euro uvítali
Kladný názor na euro zastává Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL a místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Přijetí eura by podle něj mělo pozitivní vliv na podnikatelské prostředí. V současné době musí exportně orientované firmy vést účetnictví jak v korunách, tak v eurech, vstup do eurozóny by pro ně tedy byl úsporou.
Jurečka upozornil, že více než 60 procent českého exportu směřuje do zemí eurozóny, tři ze čtyř sousedních zemí navíc platí eurem. Dalším možným pozitivem členství v eurozóně je podle Jurečky navazování nových spojenectví s dalšími, podobně ekonomicky smýšlejícími státy. Žádný negativní sentiment ze strany členů eurozóny směrem k ČR, jako zemi bez eura, při jednáních na evropské úrovni Jurečka ale nepocítil.
S ohledem na současnou krizi je i dlouhodobá stability koruny otázkou. V budoucnosti může přijít podobně nepředvídatelná krize, která by ČR výrazně zasáhla. „Můžeme být státem, který bude usilovat o pomoc. Už si nebudeme moci výhodně půjčovat na financování státního dluhu, zatímco státy eurozóny budou mít přístup k daleko lepšímu financování,“ doplnil Jurečka.
Pro přijetí eura stačí politická vůle
Pro přijetí eura a vstup do eurozóny je nutné splnit Maastrichtská konvergenční kritéria. Každá kandidátská země tak musí prokázat stabilitu cen a devizového kurzu, dobrou správu veřejných financí a konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb. V současnosti splňuje Česká republika pouze poslední zmíněný bod.
Podle analýzy České národní banky hraje pro vstup do eurozóny fakt, že je ČR otevřenou a s eurozónou provázanou ekonomikou, která má pevný bankovní sektor. Na druhé straně ČR chybí konvergence veřejných financí se zbytkem eurozóny. Strukturální odlišnost české ekonomiky je dalším, nikoliv ale nepřekonatelným negativem.
Neplnění konvergenčních kritérií ale není podle Mory hlavním důvodem, proč ještě nebylo euro přijato. „Pokud bychom chtěli do eurozóny vstoupit a usilovali bychom o naplnění konvergenčních kritérií, tak bychom to zvládli. S inflací i deficitem bychom si poradili, to je otázka politických priorit,“ vysvětlil viceguvernér.
Češi euro nechtějí
České veřejné mínění není přijetí eura dlouhodobě nakloněno. Zlomovým okamžikem byl počátek finanční krize v roce 2010, kdy došlo k velkému propadu podpory eura. V posledním dotazníkovém šetření Eurobarometr z července 2020 se pro přijetí eura vyslovilo pouze 34 procent dotázaných, 63 procent bylo proti.
Dlouhodobá nepopularita eura napříč českou veřejností podle Hrdinkové vychází z euroskeptičtější politiky minulých pravicových vlád. Přijetí eura nepomáhá ani velká důvěra v korunu a centrální banku, což snižuje motivaci euro přijmout, dodala tajemnice.
Seriózní debata založená na vysvětlování konkrétních pozitivních i negativních důsledků přijetí společné měny je podle Jurečky způsob, jak změnit společenské povědomí o euru. Názor veřejnosti by mohla změnit i dlouhodobá snaha nejvyšších politických činitelů vysvětlovat přínosy eura.