Odpůrci roušek se radí, jak obejít jejich nošení. Nos a ústa si kryjí i síťovinou |
Co to vlastně je a nakolik jsme sobě a světu nebezpeční? A můžeme se nějak sami ohrozit tím, co vydechujeme?
Použité ochranné roušky jsou plné mikroorganismů z vnější i z vnitřní strany, a je třeba k nim s tímto vědomím přistupovat, říká lékař Martin Nouza z pražského Centra klinické imunologie.
„Po každém použití by proto jednorázové roušky měly být opatrně zlikvidovány. Látkové roušky bychom měli vyvařit a následně je ještě vyžehlit horkou žehličkou, nejlépe s napařením. Specifické zacházení vyžadují respirátory, které jsou sice určeny k jednorázovému použití, ale jejich nedostatek to neumožňuje,“ konstatuje klinický imunolog Martin Nouza.
Zajímavá je podle něj možnost vylepšit si používání roušek aplikací aromatických olejů na vnitřní stranu, které nejenom příjemně voní, ale mohou mít i dezinfekční, antiseptické působení.
„Mám na mysli čajovníkový olej nebo eukalyptový olej, který působí i příjemně na dýchání. Pokud je člověk nemocný, pak určitá cirkulace vydechovaného vzduchu může zhoršovat průběh jeho nemoci,“ zdůrazňuje doktor Nouza.
Jen tam, kde musíme
Na otázku, co se vlastně pod rouškou děje a nakolik naše pleť trpí, nejlépe odpovídají obrázky tváří zdravotníků a záchranářů z takzvané první linie.
„Pokud jste je měli možnost spatřit po celodenní směně a sejmutí respirátorů, pak vám bylo jasné, co se s pletí děje pod tlakem respirátoru, ve vlhkém a zpoceném prostoru. Otlaky, záněty a samozřejmě riziko infekcí,“ vyjmenovává doktor Nouza
Roušky venku teď mají smysl, říká rektor ČVUT. Podzimní mlha je riziko, infekční aerosol se s ní může spojit |
Odborníci z oblasti dermatologie i z těchto důvodů říkají, že bychom si měli roušku hned sundat ve chvílích, kdy není nutná. Například doma, jedeme-li sami v autě, na vlastní zahradě a podobně. Pleť se v ní zapařuje a nesvědčí jí to.
Neměli bychom se také stresovat a ženy se nemusí líčit make- upem, pudrem, rtěnkou a dalšími zkrášlovacími prostředky. Výsledek asi nikdo neocení, protože jej nevidí.
Při častém používání se doporučuje měnit roušky a pleť čistit. Zcela jistě to platí pro ty z nás, kteří jsou navíc náchylní k akné či ekzémům. Právě rozvoj ekzémů mohou roušky nastartovat. Na místě je pak časté omývání pleti a aplikace vhodného hydratačního krému.
Také muži by podle Martina Nouzy měli omezit parfémy, vody po holení a další kosmetické prostředky.
„V extrémních podmínkách nošení roušek mohou alergizovat a dráždit pokožku,“ dodává.
Bavlna pro běžnou potřebu
Pro mnohé lékaře, zdravotní sestry, ale i prodavače to spíše budou „hraběcí rady“, které prostě v praxi příliš neužijí, protože na podobnou péči nemají čas.
Alespoň po práci by ale na svou pleť měli myslet, i když je to pro člověka, který musí být v zaměstnání třeba i osm hodin pod rouškou, velmi těžké. Důsledky jsou podle pražského klinického imunologa opravdu často vidět a je to podle jeho slov nepříjemná daň za větší míru bezpečí pro sebe i pro ostatní.
Podle doktora Nouzy je pro pleť samozřejmě důležité, jak kvalitní roušku používáme.
„Pro běžné nošení venku podle vládního nařízení bych nedoporučil nošení respirátorů FFP 2 a vyšší, stejně tak nošení roušek z neprodyšných materiálů. Tady velmi vyhovují bavlněné roušky, které jsou šetrné k pokožce a dají se dobře vyvařovat a žehlit,“ doplňuje pražský imunolog.
Jako žlutá vlajka
Jak imunolog Martin Nouza hodnotí nošení roušky, cítí více kladů, či záporů?„Vnímám roušky pozitivně a sám si uvědomuji psychologický aspekt jejich všeobecného nošení. Všichni jsme si totiž začali uvědomovat, že je třeba být opatrnější než dříve, a roušky nám to připomínají. Bereme je jako symbol výstrahy, že situace není normální, že je něco v nepořádku, hrozí nebezpečí... Dříve to bývaly vyvěšené žluté vlajky, které signalizovaly nebezpečí. Námořníci z lodi s vyvěšenou žlutou vlajkou nesměli v přístavu opustit palubu. Dnes tuto roli plní všudypřítomné roušky,“ uzavírá doktor Martin Nouza.
